EFSA: KAMPAŇ #NOBIRDFLU NA BOJ PROTI PTAČÍ CHŘIPCE

V posledních měsících, ba dokonce letech, byla ptačí chřipka často v centru pozornosti, někdy s alarmujícími informacemi, které vyvolaly obavy nejen mezi zemědělci, ale i mezi občany a spotřebiteli. Ve skutečnosti však vedle skutečných rizik existují účinné nástroje k řešení této situace. Z tohoto důvodu EFSA zahájila kampaň #NoBirdFlu, evropskou iniciativu zaměřenou na podporu osvědčených postupů v oblasti biologické bezpečnosti a poskytování jasných a spolehlivých informací. Cílem je nejen omezit šíření viru, ale také snížit strach a zbytečnou paniku a pomoci všem lépe pochopit, o co se jedná a co lze v praxi udělat pro ochranu zvířat i lidí.

Silný virus, který je třeba udržet pod kontrolou

Ptačí chřipka je virové onemocnění, které postihuje především volně žijící a chované ptáky. Některé podtypy, jako například kmeny H5 a H7, mohou být obzvláště agresivní a vyvolat epidemie s vysokou úmrtností zvířat. V současné době se pozornost soustředí hlavně na virus H5N1, který se nyní rozšířil v Evropě, Asii a Americe. Hlavními „nositeli“ infekce jsou stěhovaví ptáci, kteří virus přenášejí z jednoho kontinentu na druhý podél svých sezónních tras. V posledních letech se situace ještě více zkomplikovala: ptačí chřipka již nesleduje sezónní vzorec, ale v Evropě se vyskytuje po celý rok, dokonce i v letních měsících.

Když se virus dostane na farmu, šíří se velmi rychle a může vyhladit celé skupiny zvířat, což má devastující následky. K zastavení epidemie je často nutné utratit tisíce, někdy dokonce miliony kusů drůbeže. Dopady jsou závažné: zemědělci utrpí značné ekonomické ztráty, zatímco na trhu klesne dostupnost masa a vajec, což povede k nevyhnutelnému zvýšení cen pro spotřebitele. Ve vzácných případech se některé kmeny viru přenesly ze zvířat na člověka, zejména u osob, které pracují v těsném kontaktu s infikovanými kuřaty, krůtami nebo kachnami. V současné době však přenos z člověka na člověka nepředstavuje významné riziko, i když odborníci nadále sledují potenciální mutace, které by mohly zvýšit jeho pravděpodobnost.

Z tohoto důvodu Světová zdravotnická organizace (WHO) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) pečlivě sledují vývoj viru. Podle údajů EFSA bylo mezi 8. březnem a 6. červnem 2025 hlášeno celkem 365 případů výskytu vysoce patogenního viru ptačí chřipky (HPAI) H5 ve 24 evropských zemích. Z toho 167 případů se vyskytlo u domácích ptáků a 198 u volně žijících ptáků. Virus byl převážně typu H5N1 a nejvíce případů bylo zaznamenáno v západní, střední a jihovýchodní Evropě. Mezi volně žijícími ptáky byli nejvíce postiženi vodní ptáci, zejména labutě a husy, ale postiženi byli i rackové. Pokud jde o domácí zvířata, byly hlášeny také případy výskytu viru u domácích koček a volně žijících masožravců v Evropě, včetně Spojeného království.

Evropská kampaň #NoBirdFlu

Pro širokou veřejnost zůstává riziko nízké, ale je nezbytné přijmout preventivní opatření na ochranu farem a zabránění šíření viru. Proto EFSA spustila evropskou kampaň #NoBirdFlu s cílem poskytnout základní informace o biologické bezpečnosti farem, které pomohou zabránit zavlečení a zastavit šíření ptačí chřipky. Ať už se jedná o velkou farmu, malý chov drůbeže na dvorku nebo kohokoli, kdo navštěvuje farmy za účelem práce, důsledné dodržování několika klíčových kroků a jednoduchých, ale zásadních pravidel může mít významný vliv na ochranu zdraví zvířat.

První opatření se týká přístupu do stodol a drůbežáren: lidé, vozidla a vybavení by měly vstupovat pouze v nezbytných případech a vždy po důkladné dezinfekci. I malé stopy kontaminace mohou přenášet virus z jednoho místa na druhé, proto je nezbytné dezinfikovat osoby, vozidla, nástroje a klece při každém přesunu mezi farmami. Doporučuje se nosit čisté oblečení, umýt si ruce a obuv a pokud možno používat oděvy určené výhradně pro práci na farmě. U vchodu mohou poskytnout dodatečnou ochranu dezinfekční vaničky na nohy nebo jednorázové návleky na obuv.

Další klíčovou strategií je takzvaný přístup „all-in, all-out“, který spočívá ve shromáždění zvířat stejného věku a jejich odstranění na konci produkčního cyklu. Tím se snižuje počet kontaktů a návštěv na farmě, čímž se snižuje riziko šíření nemocí. Na rodinných nebo malých farmách, kde nelze tuto metodu plně uplatnit, je stále nezbytné nová zvířata před zařazením do skupiny umístit do karantény a zkontrolovat jejich zdravotní stav a veterinární dokumenty.

Po každém výrobním cyklu musí být všechny prostory pečlivě vyčištěny a dezinfikovány. Je důležité jasně rozlišovat mezi „čistými“ prostory, kde jsou zvířata chována, a „špinavými“ prostory, které jsou vystaveny vnějšímu prostředí, aby se zabránilo kontaminaci. Stejně důležitá je i údržba zařízení: účinné odvodňovací systémy, správná izolace, dostatečné větrání a neustálá kontrola hlodavců pomáhají udržovat bezpečné a zdravé prostředí.

Je také důležité zabránit smíchání různých druhů, jako jsou kuřata, kachny a krůty, protože některé nemoci mohou nepozorovaně cirkulovat v jednom druhu a poté se rychle šířit do dalších. Domácí nebo dvorková zvířata by také měla být držena mimo drůbež. Aby se zaměstnancům a návštěvníkům usnadnilo dodržování těchto pravidel, lze použít značky, bariéry nebo oddělené cesty, které jasně odliší vysoce rizikové oblasti od chráněných.

Divocí ptáci představují další hrozbu, protože mohou zavléct virus na farmy. Je proto velmi důležité skladovat krmivo v uzavřených nádobách, zabránit vzniku stojaté vody, která by mohla přilákat ptáky, a chránit drůbežárny vhodnými sítěmi nebo ploty. Vegetace kolem budov by měla být udržována krátká a upravená, aby odradila divoká zvířata, zatímco pravidelné kontroly a v případě potřeby i odstrašující prostředky pomáhají udržet vetřelce v odstupu.

Při prevenci ptačí chřipky hraje zásadní roli také nakládání s odpady: hnůj, zbytky krmiva a kadávery musí být rychle a bezpečně likvidovány, aby nepřitahovaly nežádoucí zvířata. Stejně tak voda a krmivo pro zvířata musí být vždy čisté a bez kontaminace; zejména voda by nikdy neměla pocházet z otevřených zdrojů, ale pouze z bezpečných zásob.

Improvizace není vhodná

EFSA varuje, že pokud jsou na farmě pozorovány jakékoli podezřelé příznaky, jako je snížená chuť k jídlu, dýchací potíže, náhlá úmrtí nebo neobvyklé chování, je nezbytné je okamžitě nahlásit veterinárnímu lékaři nebo příslušným orgánům. Včasný zásah výrazně zvyšuje šance na zastavení potenciálního ohniska nákazy. Totéž platí, pokud jsou v okolí nalezeni mrtví volně žijící ptáci nebo savci: improvizace není vhodná a vždy je třeba konzultovat odborníky.

Ptačí chřipka je složitý problém, který propojuje zdraví zvířat, bezpečnost potravin a veřejné zdraví. V současné době nepředstavuje přímou hrozbu pro širokou veřejnost. Vyžaduje však pozornost a spolupráci mezi zemědělci, veterináři a úřady, aby se zabránilo jejímu šíření a ochránila se bezpečnost potravin.

Na podporu těchto snah poskytují EFSA a evropské veterinární orgány na svých webových stránkách širokou škálu užitečných materiálů, včetně plakátů, infografik, samolepek a příspěvků na sociálních médiích, které mohou zemědělci, veterináři a provozovatelé využít k propagaci osvědčených postupů a stát se tak skutečnými „šampiony v oblasti biologické bezpečnosti“. Každá malá každodenní činnost může mít význam: ochrana zvířat znamená ochranu zdraví všech.