EUDR: VÝZVA NEBO PŘÍLEŽITOST PRO KONKURENCESCHOPNOST EVROPSKÉHO ODVĚTVÍ CHOVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT?

Nařízení Evropské unie o odlesňování EUDR, které vyžaduje, aby komodity a výrobky z nich uváděné na trh EU byly „bez odlesňování“, bylo zavedeno s cílem snížit podíl evropské spotřeby na globálním odlesňování a degradaci lesů. Mezi dotčené sektory patří chov skotu, sója, kakao, káva, palmový olej, kaučuk a dřevo. Pro sektor chovu skotu to znamená, že hovězí maso, kůže a další odvozené produkty mohou být v Evropské unii uváděny na trh pouze tehdy, jsou-li doprovázeny systémem sledovatelnosti, který prokazuje, že pocházejí z pozemků, na nichž nedošlo k odlesňování po 31. prosinci 2020. Provozovatelé musí rovněž provádět náležitou péči, shromažďovat zeměpisné souřadnice pozemků původu a uchovávat veškerou dokumentaci nezbytnou k prokázání souladu s nařízením. Jaké však budou skutečné ekonomické dopady tohoto nařízení? A přinese nařízení EUDR konkurenční výhodu, nebo bude pro evropské chovy skotu představovat dodatečnou zátěž?

Úloha sóji v konkurenceschopnosti živočišné výroby

Jedním z nejvíce diskutovaných aspektů je sója, která patří mezi produkty, na něž se vztahuje nařízení EUDR. Jelikož se jedná o jeden z hlavních zdrojů bílkovin používaných při výrobě krmiv pro zvířata, může mít jakékoli narušení schopnosti zajišťovat dodávky dopad na celý hodnotový řetězec chovu hospodářských zvířat, zejména v chovu prasat a drůbeže. Aby mohla být sója uvedena na trh EU, bude muset splňovat požadavky tohoto nařízení. Ačkoli již nyní panují obavy, že nařízení EUDR způsobí narušení trhu s nákupem sóji ze strany podniků v EU, tyto požadavky v každém případě povedou k vyšším nákladům v dodavatelském řetězci, což bude mít dopad na výrobní náklady evropských chovů hospodářských zvířat. Jedná se o jednu z hlavních diskutovaných otázek: zda mohou tato rizika a náklady ovlivnit konkurenceschopnost evropské produkce ve srovnání s mezinárodními konkurenty a do jaké míry bude trh ochoten uznat přidanou hodnotu produktů, které splňují nové požadavky.

Přizpůsobit se bude muset i hodnotový řetězec v odvětví chovu skotu

Mezi regulované produkty patří také živý skot a hovězí masné výrobky. Zemědělci budou muset společně se zpracovateli a obchodníky zavést nové systémy, které budou schopny přesně dokumentovat původ zvířat a prokázat soulad s nařízením. Zároveň zůstává otevřená další zásadní otázka: jak budou příslušné orgány jednotlivých členských států konkrétně provádět kontroly a donucovací opatření a zda budou mít nezbytné kapacity k tomu, aby nařízení EUDR skutečně prosazovaly. Jednotné uplatňování pravidel bude zásadní pro zajištění rovných podmínek na evropském trhu.

V uplynulých desetiletích museli evropští zemědělci čelit konkurenci dovozů ze zemí, které se vyznačují nižšími výrobními náklady, což často souvisí s rozdíly v dostupnosti půdy, environmentálních předpisech a regulačních systémech. S nabytím účinnosti nařízení EU o odlesňování (EUDR) budou všichni účastníci trhu, kteří chtějí uvést na trh EU produkty spadající pod toto nařízení, muset splnit jeho požadavky, a to bez ohledu na zemi původu nebo případné odlesňování. To znamená, že subjekty působící v hodnotovém řetězci chovu skotu se sídlem v EU budou muset investovat do zajištění souladu s nařízením, které bylo původně navrženo pro země, v nichž dochází k odlesňování. To by mohlo, alespoň částečně, změnit dynamiku mezinárodní konkurence, i když jeho skutečné dopady bude třeba vyhodnotit v průběhu následujících let.

Evropa má výhodnou výchozí pozici, ale budou s tím spojeny i náklady

Evropská produkce skotu již využívá vysoce rozvinuté systémy identifikace a sledovatelnosti, jaké se například uplatňují v rámci Společné zemědělské politiky. Každé zvíře je individuálně identifikováno, pohyby zvířat se zaznamenávají a zemědělské podniky podléhají zavedeným hygienickým a veterinárním kontrolám. Naproti tomu v několika vyvážejících zemích se plná sledovatelnost až k jednotlivému zemědělskému podniku původu teprve rozvíjí. To neznamená, že produkty z těchto zemí jsou nutně spojeny s odlesňováním, ale spíše to, že prokázání souladu s požadavky nařízení EUDR může vyžadovat značné organizační a technologické investice.

Evropská produkce skotu však bude čelit novým administrativním povinnostem. Bude nutné provést aktualizace informačních systémů, shromažďovat zeměpisné souřadnice, zavést správu dokumentů a zajistit větší integraci informací v rámci celého hodnotového řetězce. Z tohoto důvodu mnoho zemědělských organizací vyzvalo k postupnému zavádění nařízení, uznání stávajících systémů a přijetí podpůrných opatření, zejména pro menší zemědělské podniky. Evropská komise mezitím zavedla některá zjednodušující opatření a odložila uplatňování nařízení, aby poskytla subjektům více času na přípravu na nové povinnosti.

Udržitelnost jako konkurenční faktor

Jedním z nejzajímavějších aspektů je měnící se pojetí samotné konkurenceschopnosti. Zatímco dříve se produkty porovnávaly především podle ceny, dnes se stále větší důraz klade na transparentnost, původ, environmentální udržitelnost a schopnost zdokumentovat celý výrobní řetězec. V zásadě by tento posun mohl nahrávat evropské chovné produkci, jelikož mnoho systémů sledovatelnosti a dokumentace požadovaných nařízením EUDR je již do výrobního modelu EU zabudováno. Zároveň by však dovážené hovězí maso muselo splňovat dodatečné požadavky na náležitou péči. V praxi je tato potenciální výhoda do značné míry vyvážena požadavky nařízení na sóju pocházející z oblastí bez odlesňování. Evropští chovatelé hospodářských zvířat budou muset nakupovat sóju splňující požadavky nařízení EUDR, u níž se očekává cenová přirážka. Naproti tomu chovatelé drůbeže v zemích, jako je Thajsko, Ukrajina nebo Brazílie, kteří zásobují trhy mimo rámec nařízení EUDR, nebudou čelit stejné povinnosti. V důsledku toho může nařízení zvýšit výrobní náklady v odvětvích chovu hospodářských zvířat v EU , aniž by poskytlo odpovídající konkurenční výhodu vůči mezinárodním konkurentům.

Nařízení by nicméně mohlo změnit strukturu mezinárodního obchodu tím, že zvýší náklady na dodržování předpisů u produktů vstupujících na trh EU a upřednostní hodnotové řetězce, které jsou již plně sledovatelné a schopné splnit evropské požadavky. Zároveň však existuje riziko, že část globálních obchodních toků bude přesměrována na trhy s méně přísnými normami, což sníží celkovou účinnost nařízení při omezování odlesňování. Míra, v jaké se tyto účinky projeví, bude záviset na několika faktorech, včetně důsledného provádění nařízení ve všech členských státech, schopnosti subjektů na trhu se přizpůsobit, dostupnosti krmných surovin splňujících požadavky a reakci spotřebitelů.

Skutečnou výzvou bude odměňovat ty, kteří dosahují lepších výsledků

Nařízení EUDR by mohlo snížit konkurenceschopnost evropské živočišné výroby. Hodně bude záležet na schopnosti trhu ekonomicky ocenit investice, které zemědělci vynakládají na sledovatelnost, bezpečnost potravin, dobré životní podmínky zvířat a environmentální udržitelnost. Pokud nové povinnosti povedou pouze k vyšším administrativním nákladům, hrozí, že zvýší zátěž pro podniky, aniž by přinesly konkurenční výhody. Pokud však budou tyto záruky oceňovány v celém dodavatelském řetězci a uznávány spotřebiteli, mohlo by nařízení přispět k posílení evropského modelu produkce založeného na kvalitě, bezpečnosti a transparentnosti. Nařízení EUDR proto představuje změnu, která přesahuje čistě regulační aspekty: konkurenceschopnost bude stále více záviset nejen na výrobních nákladech, ale také na schopnosti prokázat, jak byl potravinový výrobek vyroben a jaký měl dopad na životní prostředí.