KOMUNIKACE S HOSPODÁŘSKÝMI ZVÍŘATY: "VĚDA JE NEZBYTNÁ, ALE NEBUDE STAČIT."

Na „Mezinárodním summitu o úloze masa a hospodářských zvířat ve společnosti„, který se konal v Denveru (USA) ve dnech 30-31/10/2024, využil časopis European Livestock Voice příležitosti k rozhovoru s prvním řečníkem summitu Charliem Arnotem, výkonným ředitelem Centra pro integritu potravin. V jedné z nejinspirativnějších prezentací dvoudenní akce zdůraznil význam efektivní komunikace vědy a společných hodnot pro budování důvěry.

Pane Arnote, během svého projevu jste mluvil o hodnocení pravdy a o tom, že pravda je relativní. Můžete tento koncept blíže vysvětlit a jak ovlivňuje debatu o mase a hospodářských zvířatech?

Pravda je sociální konstrukt. Jako společnost se shodneme na tom, co budeme považovat za pravdu, a posledních 400 let se shodujeme na tom, že pravdu budeme zakládat na vědě a faktech. Před 20 lety však do našich životů vstoupily sociální sítě a zásadně předefinovaly celé komunikační prostředí. Nyní je to mnohem více o tom, co mi připadá pravdivé, nebo o tom, co říká nebo čemu věří někdo jako já, co ovlivňuje mé vnímání pravdy. Role vědy se tedy zásadně posunula a změnila. Je tedy skutečně povinností vědeckých komunikátorů, aby to pochopili a mohli se tak stát v tomto novém prostředí efektivnějšími. Nové prostředí se nezmění a my se nevrátíme do doby, kdy všichni věřili faktům a vědě. Jak tedy zajistit, aby věda byla v této chvíli relevantní?

Když už mluvíme o sociálních médiích, říkal jste, že jsme přešli od masové komunikace k masám komunikátorů…

Ano, po léta jsme měli masovou komunikaci. Měli jsme snad několik televizních stanic v každé zemi, jedny nebo dvoje velké noviny v každém městě a spoléhali jsme se na to, že nám řeknou, co je pravda. Média nám neříkají, co si máme myslet, ale říkají nám, o čem máme přemýšlet, že? Protože nám to neustále předhazují. No a jakmile jsme o to přišli a přešli na sociální média, každý, kdo má mobilní telefon, je teď tvůrcem obsahu. Každý může mít svůj názor a ve Spojených státech máme podcastery, jako je Joe Rogan, kteří mají větší sledovanost než několik hlavních televizních stanic dohromady. Je to tedy zcela nové prostředí, které skutečně demokratizovalo šíření informací a moci, ale také snížilo vliv vědy v těchto společenských rozhovorech.

Jak jste řekl během své prezentace, věda je nezbytná, ale nebude stačit…

Ano, to je klíč. Samozřejmě nemusíme opustit vědu, ale pokud jde o komunikaci, musíme s ní jít jednoduše, jako když při vaření používáme sůl. Někdy je to pro technické nebo vědecké publikum velmi obtížné slyšet, protože je zvyklé, že věda je jediným soudcem toho, co bude pravda. Ale to už dávno neplatí.

Jak můžeme takové situaci čelit?

Všichni bychom chtěli stříbrnou kulku. Všichni bychom chtěli snadné tlačítko. Všichni bychom chtěli rychlé řešení. Neexistuje. Proto je třeba, aby vědci nejprve změnili své myšlení a pochopili: „Musím změnit způsob, jakým o vědě přemýšlím. Musím změnit způsob, jakým přemýšlím o zapojení se do těchto diskusí, abych je pozitivně ovlivnil“. Tyto diskuse jsou klíčové. Pokud chceme dosáhnout zlepšení ve stravování, pokud chceme dosáhnout zlepšení v oblasti zdraví a pokud chceme dosáhnout zlepšení v oblasti životního prostředí, musí být založeny na vědeckých poznatcích. Věda sama o sobě však nebude dostačující, protože ne všichni mají stejné základy, porozumění a důvěru ve vědu. Jak tedy docílit toho, aby poslové vědy byli důvěryhodnější? Tím, že jim pomůžeme sdělovat hodnoty, porozumět novému komunikačnímu prostředí a udržet si je v čase. Bude to frustrující, nebude to efektivní a nebude to snadné, ale pokud chceme mít dopad, musíme se ujistit, že se tomu věnujeme a budeme to dělat delší dobu.

Jak můžeme témata, koncepty a informace, jako je Dublinská deklarace a Denverská výzva k akci, přiblížit široké veřejnosti?

To, co musíme umět, je opět změnit naše myšlení a pochopit, že vědci musí komunikovat zcela jiným způsobem. Budou se muset častěji zapojovat. Myslíme si, že je to funkce komunikační, ale ne, je to funkce oborová. Celé odvětví musí přijmout tento přístup a říci, že budeme komunikovat na základě hodnot. Zavedeme vědu, až to bude dovoleno, a tento přístup udržíme po desetiletí, protože jde o generační výzvu. Nepůjde to rychle, proto je důležité pochopit roli vědy. Potřebujeme, aby věci byly založeny na vědě, ale to samo o sobě nezvítězí.