NOVÝ PRŮZKUM ZABÝVAJÍCÍ SE STRAVOVACÍMI NÁVYKY A PŘÁNÍMI EVROPANŮ: EVROPANÉ CHTĚJÍ JÍST ZDRAVĚJI. PROČ TO TEDY NEDĚLAJÍ?
Lepší stravování je jednou z nejrozšířenějších aspirací evropských občanů. Mezi záměry a realitou však stále existuje značná propast. Na tento paradox poukazuje nová zpráva EIT Food Consumer Observatory s názvem „EU wants to eat better, so why isn’t it happening? “, která vychází z průzkumu zahrnujícího přibližně 20 000 spotřebitelů v 18 evropských zemích.
Podle studie více než polovina Evropanů (51 %) uvádí, že by ráda zlepšila své stravovací návyky. V každodenním životě však mnoho lidí naráží na konkrétní překážky. Hlavními překážkami jsou ceny potravin, zažité návyky a omezení vyplývající z každodenního života, a to zejména u mladších generací.
Rozdíl mezi vnímáním a realitou
Jedním z nejzajímavějších zjištění je to, jak lidé vnímají své stravovací návyky. Pouze 14 % Evropanů uvádí, že jsou se svými stravovacími návyky nespokojeni. To znamená, že drtivá většina lidí považuje svou stravu za celkově vyhovující. Objevují se však zřetelné generační rozdíly. Mezi lidmi staršími 55 let uvádí nespokojenost pouze 11 %, zatímco u osob mladších 35 let se tento podíl zvyšuje na 18 %. Jinými slovy, mladší spotřebitelé se zdají být kritičtější ke svým stravovacím návykům a ochotnější je změnit.
Zdá se, že vnímání kvality stravy se v průběhu času také mírně zlepšuje. Podíl Evropanů, kteří se domnívají, že se stravují nezdravě, klesl ze 17 % v roce 2024 na 15 % v roce 2025. Zároveň se podíl těch, kteří nesouhlasí s tvrzením „Jím zdravě“, snížil z 21 % na 17 %. Tyto vnímání však kontrastují se skutečností ohledně spotřeby potravin. Navzdory tomuto relativně pozitivnímu sebehodnocení zůstává příjem konkrétních zdravých potravin nedostatečný. Pouze o něco více než polovina Evropanů uvádí, že jí dostatek zeleniny, a došlo k 2–4% poklesu vnímání adekvátnosti několika potravin považovaných za zdravé.
Zejména mnoho spotřebitelů uvádí, že nepřijímá dostatek vlákniny, ovoce, zeleniny a kvalitních bílkovin. Evropané si zároveň dobře uvědomují rizika spojená s nevyváženou stravou. Většina z nich uznává, že tučná, slaná a vysoce zpracovaná jídla nejsou zdravá. Přesto pouze asi třetina spotřebitelů uvádí, že se jim aktivně snaží vyhýbat.
Rozdíly mezi generacemi, ale zdraví zůstává hlavní motivací
Studie poukazuje na výrazné generační rozdíly ve stravovacích návycích. Mladší spotřebitelé projevují rostoucí zájem o bílkoviny: 44 % lidí do 35 let uvádí, že chtějí zvýšit svůj příjem bílkovin. U lidí nad 55 let tento podíl klesá na 22 %. Starší spotřebitelé naopak mají tendenci jíst více ovoce a zeleniny a častěji vaří doma. Tento tradičnější stravovací vzorec je také spojen s větší snahou omezovat plýtvání potravinami.
Když však Evropané uvažují o změně stravovacích návyků, hlavní motivací zůstává zdraví. Tento faktor převažuje nad dalšími aspekty, které se ve veřejné diskusi často zmiňují, jako je cenová dostupnost potravin nebo environmentální udržitelnost. Touha cítit se lépe, předcházet nemocem a zlepšit celkovou pohodu je proto hlavním hnacím motorem změny stravovacích návyků. Zároveň však tato touha naráží na velmi konkrétní překážky: cenu potravin, omezený čas na vaření a především hluboce zakořeněné zvyky.
Udržitelnost ztrácí půdu pod nohama
Další důležitý poznatek se týká udržitelnosti. Pouze 48 % Evropanů uvádí, že se stravuje udržitelným způsobem. Ještě výraznější je pokles zájmu o takzvaný udržitelný životní styl. Podíl Evropanů, kteří uvádějí, že chtějí přijmout chování šetrnější k životnímu prostředí, klesl ze 76 % v roce 2021 na 69 % v roce 2025. Tento posun se odráží i ve výběru potravin. V posledních letech se hodně diskutuje o nutnosti snížit spotřebu masa z klimatických důvodů, ale data naznačují, že tato myšlenka u spotřebitelů ztrácí na síle. Pozornost věnovaná dopadu nákupu potravin na životní prostředí klesá a zájem o stravu s nižším podílem masa se dnes jeví výrazně slabší než před pouhými několika lety.
Mezi nejrozšířenějšími udržitelnými návyky vyniká zejména omezování plýtvání potravinami. Více než 80 % Evropanů ve věku 55 let a starších uvádí, že se aktivně snaží vyvarovat vyhazování jídla. Mezi další pozorované návyky patří častější vaření doma, nákup místních produktů, volba tradičních potravin a pěstování části vlastní stravy. Zajímavé je, že v tomto posledním bodě vynikají právě mladší lidé: 28 % lidí do 35 let uvádí, že si pěstuje vlastní potraviny, oproti 15 % lidí nad 55 let.
Proč je tak těžké změnit stravovací návyky? Evropský paradox
Zpráva naznačuje, že problémem není pouze přístup ke zdravým potravinám, ale také složitost výběru potravin v každodenním životě. Jak vysvětlil Klaus G. Grunert, profesor marketingu na Univerzitě v Aarhusu a vedoucí observatoře EIT Food Consumer Observatory: „Abychom přesvědčili lidi ke změně stravovacích návyků, zejména k takovým, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, je třeba lépe propojit hlavní faktory ovlivňující výběr potravin, tedy chuť a cenu, se zdravými a udržitelnými možnostmi.“ Grunert také zdůrazňuje klíčový bod: „Řešení musí odpovídat reálným omezením v životě lidí, nejen jejich touhám.“
Celkově zpráva odhaluje zřejmý paradox. Evropané tvrdí, že se chtějí stravovat lépe, a mnozí se domnívají, že tomu tak již je. Skutečné stravovací návyky však vypovídají o něčem jiném. Rozdíl mezi záměry a chováním zůstává značný. Pochopení tohoto rozdílu je zásadní pro vypracování účinných potravinových politik. Bez zohlednění skutečné dynamiky, která ovlivňuje rozhodnutí spotřebitelů, hrozí, že i ty nejlepší výživové strategie zůstanou pouhými dobrými úmysly.