POUZE PRAVÁ KŮŽE MŮŽE BÝT NAZÝVÁNA KŮŽÍ: HISTORICKÉ NĚMECKÉ ROZHODNUTÍ BRÁNÍ PRÁVA SPOTŘEBITELŮ

Významné vítězství v oblasti ochrany spotřebitelů, které potvrzuje právo na jasné, transparentní a nezavádějící informace o produktech, které lidé kupují, bylo dosaženo díky přelomovému rozhodnutí Oberlandesgerichtu v Kolíně nad Rýnem (Vyššího zemského soudu v Kolíně nad Rýnem) v Německu, který nedávno prohlásil, že pouze pravá kůže může být legálně nazývána „kůží“, a zakázal používání termínů jako „Apfelleder“ (jablečná kůže) pro materiály, které neobsahují žádné složky živočišného původu.

Odvolání, které soud potvrdil, podalo Německé sdružení kožedělného průmyslu (Verband der Deutschen Lederindustrie e.V. – VDL), které je členem Konfederace národních asociací koželuhů a kožedělníků Evropského společenství (COTANCE).

Neopodstatněné a zavádějící formulace

Terminologický spor byl zahájen, když společnost vyrábějící obojky a vodítka pro psy popsala své výrobky jako vyrobené z „Apfelleder“, materiálu složeného z ovocného odpadu a plastových dílů. Soud rozhodl, že použití termínu „Leder“ (kůže) v tomto kontextu je neoprávněné a zavádějící, protože naznačuje přítomnost pravé kůže, která v produktu zcela chybí. Podle soudců by takové znění mohlo uvést spotřebitele v omyl a přimět je věřit, že kupují přírodní a autentický produkt, zatímco ve skutečnosti se jedná o syntetický materiál.

Kůže je ze své podstaty materiál živočišného původu, který se získává činěním surových kůží. Termín „Apfelleder“ je proto nejednoznačný a potenciálně zavádějící pro spotřebitele, kteří by jej mohli mylně interpretovat jako pravou kůži činěnou rostlinnými látkami, jako je tomu v případě materiálů ošetřených přírodními extrakty, jako je „Olivenleder“ (olivová kůže) nebo „Rhabarberleder“ (rebarborová kůže).

Zlomový bod pro kožedělný průmysl

Soud rovněž poukázal na to, že slovo „vegan“ se objevovalo pouze v podružných částech webových stránek propagujících produkty a nebylo okamžitě viditelné, což činilo informace neúplnými, netransparentními a nedostatečnými pro ochranu spotřebitele. Proto definitivně zakázal používání termínu „Apfelleder“ pro produkty, které neobsahují alespoň minimální množství pravé kůže.

Toto rozhodnutí představuje zlomový bod pro celý tradiční kožedělný sektor a vytváří důležitý precedens v oblasti regulace označování alternativních materiálů k živočišné kůži. Slouží jako jasné varování před greenwashingem, tedy praktikou používání zavádějících „ekologických“ štítků nebo terminologie k prodeji produktů, které nejsou skutečně udržitelné. Potvrzuje základní princip: pouze materiály pocházející ze zvířecích kůží mohou být legálně označovány jako kůže, zatímco všechny ostatní, i když jsou podobné vzhledem nebo strukturou, musí být jasně a přesně označeny, aby se zabránilo nejednoznačnosti a klamání spotřebitelů.

Kožedělný sektor: ne proti inovacím, ale proti zavádějícím označením

Gustavo Gonzalez-Quijano, generální tajemník COTANCE, rozhodnutí uvítal a označil jej za „vítězství nejen pro kožedělný průmysl, ale pro všechny spotřebitele, pravdu a transparentnost v marketingu“. „Nejsme proti inovacím,“ prohlásil, „ale proti zavádějícím označením, která matou spotřebitele a znehodnocují autentické přírodní materiály.“

Andreas Meyer, generální ředitel VDL, rovněž vyjádřil spokojenost s rozhodnutím a znovu potvrdil, že materiály vyrobené z ovocného odpadu nebo plastových kompozitů nelze nazývat „kůží“ pouze proto, že se jí vizuálně podobají. Používání termínů jako „jablečná kůže“ nebo „kaktusová kůže“, když není přítomna žádná pravá kůže, představuje formu klamavé reklamy, která může podkopat důvěru veřejnosti.

Kůže je kůže pouze tehdy, pokud pochází ze zvířete

Rozhodnutí kolínského odvolacího soudu vysílá silný a jasný signál: kůže je kůže pouze tehdy, pokud pochází ze zvířete. Potvrzuje tak jednoduchý, ale zásadní koncept a otevírá cestu k větší transparentnosti na trhu s „alternativními“ materiály. Tento princip přesahuje rámec tohoto konkrétního případu, protože chrání obecná práva spotřebitelů na jasné a pravdivé informace.

Případ také upoutal pozornost na evropské úrovni a zdůraznil rostoucí potřebu přísnějších předpisů týkajících se názvů výrobků, zavádějících štítků a klamavých praktik v EU – což je významný krok vpřed v boji proti greenwashingu a podpoře transparentnosti.