STRATEGICKÝ DIALOG O BUDOUCNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ V EU: NOVÝ SCÉNÁŘ PRO CHOV HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT?
Nová Komise zahájila své funkční období 1. prosince 2024 a již nyní jeví známky toho, že se chce přizpůsobit novému prostředí. Zelená dohoda a strategie „Farm to Fork“, které utvářely plán předchozí Komise, se zaměřovaly na zelený přechod a zemědělsko-potravinářskou politiku s předpisy, které by pravděpodobně snížily produktivitu a konkurenceschopnost Evropské unie (EU).
Zprávy, které v roce 2024 předložili Enrico Letta a Mario Draghi se shodovaly s kritickou diagnózou nedostatků jednotného trhu a konkurenceschopnosti EU a s potřebou naléhavých strategií, kteréby zachovaly EU jako relevantní subjekt na globálním trhu.
V zemědělsko-potravinářské oblasti se předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová zavázala, že bude více naslouchat zemědělskému sektoru v návaznosti na vlnu protestů zemědělců, kteří požadují politiky zohledňující jejich potřeby a obavy. Prvním krokem byl strategický dialog o budoucnosti zemědělství v EU, kterého se zúčastnilo 29 subjektů z evropských zemědělsko-potravinářských odvětví, občanské společnosti, venkovských komunit a akademické obce. Vyvrcholením byla zpráva „Společná perspektiva pro zemědělství a potravinářství v Evropě„, která měla být vodítkem pro práci Evropské komise v rámci její Vize pro zemědělství a potravinářství, jež bude představena 19. února 2025.
Naše španělská partnerská platforma Somos Ganaderia se podělila o své názory na zprávu ze strategického dialogu.
Předsedkyně Evropské komise při prezentaci zprávy uvedla, že „na našem kontinentu sotva existuje důležitější odvětví než zemědělství“ a „jak všichni víme, je životně důležité pro naše zdraví, pro naši ekonomiku a naši soběstačnost“. Poznamenala také, že „zemědělci a chovatelé čelí mnoha a stále větším výzvám, od tvrdé globální konkurence až po ničivé dopady změny klimatu“.
Zpráva zdůrazňuje, že potraviny a zemědělská výroba hrají v novém geopolitickém kontextu strategickou roli jako zásadní součást evropské bezpečnosti. Zpráva se zaměřuje na živočišnou výrobu a uznává problémy, kterým jsme čelili v posledních letech a zároveň uznává, že živočišná výroba zůstává součástí řešení problémů, jako jsou emise skleníkových plynů, znečištění vody dusičnany, rezistence vůči antibiotikům, využívání přírodních zdrojů (včetně vody) a otázky dobrých životních podmínek zvířat.
Chov hospodářských zvířat zaměstnává v EU čtyři miliony lidí a představuje 40 % celkové hodnoty zemědělství. Poskytuje společnosti potraviny, vedlejší produkty a služby, a proto by měl být podporován jeho přechod k větší udržitelnosti a řízení negativních externalit. Evropská komise musí vypracovat strategii týkající se klíčové úlohy živočišné výroby, která bude založena na solidních vědeckých poznatcích a bude konzultována se zúčastněnými stranami, aby podpořila mimo jiné tyto iniciativy:
- Finanční podpora investic a poradenských služeb,
- Podpora pokročilých technologických postupů a řešení ke snížení emisí a podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v chovech hospodářských zvířat,
- Podpora inovativních postupů a oběhového hospodářství,
- Dlouhodobá řešení v oblastech s vysokou koncentrací hospodářských zvířat a ochrana životního prostředí.
Inovace, technologie a znalosti hrají zásadní roli při transformaci zemědělsko-potravinářského odvětví. Je nezbytné podporovat spolupráci veřejného a soukromého sektoru a zvýšit investice do výzkumu a inovací. Zpráva zdůrazňuje význam podpory „digitálních příležitostí“ a vyzývá ke střednědobé podpoře urychlení digitalizace odvětví a investic do digitální infrastruktury.
Pokud jde o revizi předpisů o dobrých životních podmínkách zvířat, kterou Komise oznámila v roce 2020 v rámci strategie Farm to Fork, zpráva uvádí, že „by neměla narušit konkurenceschopnost nebo vysoké standardy, kterých odvětví živočišné výroby v EU již dosáhlo za posledních pět desetiletí“. Proto by měla být založena na:
- Komplexním a aktualizovaném posouzení socioekonomických dopadů, zejména s ohledem na důsledky pro střední a malé zemědělské podniky;
- Evropský princip „Jedno zdraví“;
- Model „pěti svobod“;
- Vědecké důkazy a doporučení EFSA.
Zpráva uznává, že přechod zemědělsko-potravinářských systémů nevyhnutelně zahrnuje protichůdné zájmy a složité kompromisy, které lze vyřešit pouze prostřednictvím závazku. Ekonomická, environmentální a sociální udržitelnost v zemědělsko-potravinářském odvětví se vzájemně může posilovat, pokud je podporována soudržnými politickými opatřeními.
Aby Komise zohlednila socioekonomické dopady na výrobce a provozovatele, musí poskytnout odpovídající prostředky, zdroje a časový plán, aby se trh mohl přizpůsobit změnám, které by mohly vést ke zvýšení nákladů. Měla by být rovněž přijata přechodná období odpovídající jednotlivým druhům, která zajistí, že nebudou ohroženy pozitivní externality poskytované odvětvím živočišné výroby v EU a že bude budou zabráněno negativním externalitám nebo že zmírněny.
Konkrétně se v něm uvádí, že „závazek Komise postupně ukončit používání klecí a jiných uzavřených systémů chovu zvířat musí být doprovázen druhově specifickým a vhodným přechodným obdobím, musí být zajištěno, aby zemědělci obdrželi plnou finanční kompenzaci, která zaručí hladký a životaschopný přechod pro všechny zúčastněné producenty.“
Pokud jde o obchodní předpisy, Komise musí zajistit soulad s normami v oblasti EU dobrých životních podmínek zvířat a zaručit, aby nebyl narušen model dobrých životních podmínek zvířat a živočišné výroby v EU.
Při revizi právních předpisů o dobrých životních podmínkách zvířat by měla Komise zohlednit komplexní systém označování dobrých životních podmínek zvířat a zvážit, zda by měl být povinný. Ten by měl informovat spotřebitele o jejich volbě a budovat důvěru, zvyšovat povědomí o standardech dobrých životních podmínek zvířat a motivovat a odměňovat zemědělce za zlepšení. EU by měla financovat komunikační úsilí týkající se tohoto označování.
Na druhou stranu zpráva o strategickém dialogu obsahuje také některá doporučení, která považujeme za „šedé zóny“. Uznává například snížení spotřeby některých potravin živočišného původu a rostoucí zájem o rostlinné bílkoviny a uvádí, že „je nezbytné tento trend podpořit tím, že se přikloníme k rostlinným variantám a pomůžeme spotřebitelům tento přechod přijmout“. Na tomto místě připomínáme nedávnou zprávu FAO analyzující dopad různých opatření na snížení emisí spojených s chovem hospodářských zvířat, z níž vyplývá, že snížení spotřeby potravin živočišného původu má jeden z nejmenších dopadů na snížení emisí.
V části „zlepšení udržitelných zemědělských postupů“ se rovněž uvádí, že „Evropská komise a členské státy by měly nadále podporovat ekologickou produkci a agroekologické zemědělské postupy“. Studie Společného výzkumného střediska JRC o „Modelování environmentálních a klimatických ambicí v zemědělském sektoru pomocí modelu CAPRI“ odhaduje průměrnou ztrátu výnosů ve výši 20 % při nahrazení konvenční produkce ekologickým zemědělstvím. Tento dopad nepochybně ovlivní ceny a především potravinovou bezpečnost EU. Nezapomínejme, že v roce 2021 Evropská komise sama uznala „potřebu prozíravého evropského potravinového systému„ tváří v tvář možným rizikům a krizím, a to po zkušenostech získaných z COVID-19, a proto vytvořila evropský mechanismus potravin a reakce na připravenost na krize, který by byl aktivován v případě krize. Zvýšení ekologické produkce ukazuje opačným směrem, než je cíl předvídat možné krize v oblasti potravinové bezpečnosti.
Závěrem lze říci, že se nacházíme v rozhodujícím okamžiku při definování nové strategie Evropské komise pro zemědělsko-potravinářské odvětví, zejména pro živočišnou výrobu. Strategický dialog o budoucnosti zemědělství v EU se zabývá velmi důležitými aspekty a navrhuje praktický regulační přístup zaměřený na konkurenceschopnost v této legislativě, který umožní zachovat a zlepšit chov hospodářských zvířat jako nezbytnou součást evropského hospodářství, společnosti a zásobování potravinami. I když by měla některá doporučení být přehodnocena, je to dobrý výchozí bod pro Komisi, aby definovala svou „Vizi pro zemědělství a potravinářství“.