DIGITÁLNÍ INOVACE V CHOVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT: TECHNOLOGIE, DATA A PROPOJENOST PRO UDRŽITELNOU BUDOUCNOST. ROZHOVOR S NIKOLAJEM INGEMANNEM NIELSENEM
V našem nejnovějším rozhovoru s odborníky z EAAP jsme hovořili s Dr. Nikolajem Ingemannem Nielsenem, odborníkem na inovace v chovu hospodářských zvířat z Dánska. Nielsen, který má vzdělání v oboru výživy a specializuje se na dojnice, vyvíjí digitální nástroje pro optimalizaci výživy zvířat a snižování ekologické stopy produkce mléka a masa.
Hlavním zaměřením jeho práce je snižování emisí skleníkových plynů, zejména metanu z přežvýkavců, prostřednictvím používání krmných doplňků a individuálně přizpůsobených krmných režimů. Zdůrazňuje také význam spolupráce s univerzitami a zemědělci, aby byla zajištěna praktičnost a škálovatelnost těchto řešení.
V Dánsku je digitalizace již pevnou součástí zemědělství. Veškeré krmné plány a používání doplňkových látek se zaznamenávají digitálně a každý měsíc se sledují. Software pro řízení hospodářství umožňuje chovatelům sledovat složky krmiv, upravovat krmné dávky a monitorovat skupiny zvířat – jedná se o nezbytné nástroje, zejména pro větší farmy. Ačkoli je průměrný věk zemědělce 58 let, většina z nich již využívá smartphony a tablety ke zjednodušení úkolů, jako je registrace narození telat nebo zaznamenávání údajů o inseminaci.
Ačkoli ne každý zemědělec je technicky zdatný, mnozí se při práci s digitálními systémy spoléhají na poradce nebo mladší zaměstnance. Jak zdůrazňuje Nielsen: „Moderní farmu již není možné provozovat pouze s tužkou a papírem.“ Digitální nástroje se obecně nepovažují za náklady, ale za investice – zvyšují produktivitu, umožňují včasné odhalení zdravotních problémů a zlepšují welfare zvířat.
Senzory například dokážou rozpoznat, kdy je kráva v říji nebo zda dochází k poklesu přežvykování, což umožňuje včasný zásah. Stále častěji se používají nositelná zařízení a monitorování v reálném čase, což pomáhá snižovat potřebu podávání léků.
Digitální transformace však s sebou přináší i výzvy. Tou největší není sběr dat, ale jejich integrace. Informace jsou často roztříštěné napříč systémy a společnostmi, což ztěžuje jejich jednotné využití. Další překážkou je infrastruktura: zatímco Dánsko má na venkově dobré připojení, jiné země stále bojují se základním přístupem k internetu.
Z rozhovoru s Dr. Ingemannem Nielsenem vyplývá, že digitalizace nabízí obrovský potenciál pro zvýšení efektivity, blahobytu a udržitelnosti, avšak pouze v případě, že je doplněna o vhodnou infrastrukturu, nástroje a kulturní připravenost v praxi.