24.08.2022

KOLIK VODY JE POTŘEBA NA PRODUKCI 1 KG MASA?

Často se uvádí, že na výrobu 1 kg masa je potřeba 15 000 litrů vody. To je příklad šokujícího tvrzení, které se používá pro dobré titulky, ale výpočty jsou příliš často špatně chápány a uváděny. Vzhledem k tomu, že více než 90 % vody spotřebované hospodářskými zvířaty tvoří “zelená voda” pocházející z dešťových srážek, vědci spočítali, že na produkci 1 kg hovězího masa je skutečně potřeba přibližně 50 litrů sladké vody.

Tento údaj byl poprvé zveřejněn v roce 2002, kdy byl zaveden koncept “vodní stopy” v návaznosti na rostoucí popularitu ukazatelů ekologické stopy. Arjen Hoekstra v době, kdy pracoval v Institutu UNESCO-IHE pro vzdělávání v oblasti vody, vytvořil vodní stopu jako metriku pro měření množství vody spotřebované a znečištěné při výrobě zboží a služeb v celém jejich dodavatelském řetězci. Zájem o vodní stopu vzrostl po jejím zavedení do odborné literatury. Síť Water Footprint Network pracuje na harmonizaci a propagaci konceptu “vodní stopy”.

Vodní stopa je ukazatel spotřeby sladké vody, který se zabývá nejen přímou spotřebou vody spotřebitelem nebo výrobcem, ale také nepřímou spotřebou vody. Zahrnuje vlastně “tři typy vodních zdrojů”: modrou vodu, což je povrchová nebo podzemní voda spotřebovaná zvířaty a na zavlažování; šedou vodu, což je voda používaná k odvádění odpadních vod a jejich recyklaci; a zelenou vodu, což je voda pocházející ze srážek.

Vodní stopa hospodářských zvířat je z 93 % tvořena “zelenou vodou”. Je nezbytné se podívat na strukturu vodní stopy. Pokud jde o průměrnou spotřebu vody u hospodářských zvířat, více než 90 % tvoří zelená voda ze srážek zachycených v půdě a odpařených rostlinami, která se vrací do koloběhu vody. K tomu by docházelo jak s hospodářskými zvířaty, tak i bez nich.

Zelená voda v těchto cyklech neodráží čistou spotřebu vody pro živočišnou výrobu. Skutečný případný nedostatek vody může vycházet pouze z příliš vysoké spotřeby modré vody. Pokud se zelená voda z výpočtu vyloučí, vědecká komunita se domnívá, že na výrobu 1 kg hovězího masa je zapotřebí 550-700 litrů vody, a to včetně šedé a modré vody. Podle výpočtů francouzské národní výzkumné agentury INRA by produkcí 1 kg hovězího masa došlo k odstranění přibližně 50 litrů “skutečné” (modré) vody z koloběhu vody.

Stejným způsobem lze odhadnout, že u produkce vepřového masa je třeba 450 litrů, u kuřecího masa 300 litrů, u vajec 244 litrů a u mléka 86 litrů vody. Cituji závěr vědecké publikace Animal Frontiers: “Voda je vzácný zdroj, který musí být celosvětově šetřen všemi odvětvími hospodářství, včetně zemědělství, a tedy i chovu hospodářských zvířat. K dispozici jsou nástroje, jako je vodní stopa a LCA. Přesto je třeba upřesnit interpretaci tvůrců politik.” Ochrana vody je nezbytná, ale pro skutečné měření spotřeby je třeba upřesnit údaje.

Zemědělství představuje 92 % sladkovodní stopy lidstva a téměř třetina z toho připadá na produkci živočišných produktů. Toto tvrzení pocházející ze zprávy FAO z roku 2006 “Dlouhý stín živočišné výroby: environmentální problémy a možnosti”, které je často uváděno, je velmi často také špatně chápáno a zpráva byla skutečně později revidována. Pokud z výpočtu odstraníme dešťové srážky, vědci odhadují, že živočišný průmysl spotřebuje pouze 8 % celosvětových zásob sladké vody.

Pro odhad skutečného dopadu chovu hospodářských zvířat je nezbytné nejprve pochopit pojem “vodní stopa”. Hospodářská zvířata spotřebovávají jednu třetinu všech vodních zdrojů, včetně zelené, šedé a modré vody. Vezmeme-li v úvahu modrou a šedou vodu, které by mohly konkurovat spotřebě sladké vody, odhaduje se, že živočišný průmysl spotřebuje 8-13 % celosvětových zásob vody. Většina této vody se využívá pro intenzivní výrobu založenou na krmivech. Základní otázkou je problém potenciální konkurence využívání vodních zdrojů mezi živočišnou výrobou a dalšími lidskými činnostmi.

Na světě je odhadem 1400 milionů km3 vody. “Sladkovodní zdroje” jsou však omezené. Pouze 2,5 % všech vodních zdrojů tvoří sladká voda a pouze 0,003 % z tohoto obrovského množství, tedy asi 45 000 km3 , lze využít pro pití, hygienu, zemědělství a průmysl. Zbytek je uzavřen v ledovcích, trvalém sněhu nebo v atmosféře. Navíc ne všechna tato voda je dostupná, protože část z ní odtéká do vzdálených řek během sezónních povodní.

Očekává se, že celosvětová poptávka po vodě v budoucnu výrazně vzroste, a to o 50 % mezi lety 1995 a 2025, zejména v rozvojových zemích. Nejen kvůli většímu počtu lidí, ale také kvůli celkovému nárůstu průmyslové výroby a bohatství lidí, které vede k větší spotřebě energie, spotřebního zboží a potravin, zejména živočišných produktů. Očekává se, že tento nárůst spotřeby vody v domácnostech, průmyslu a zemědělství rozšíří oblasti postižené nedostatkem vody.

Živočišná výroba a nedostatek vody by měly být posuzovány na místní úrovni. Neexistuje globální nedostatek vody jako takový, ale na úrovni jednotlivých zemí a regionů by bylo třeba problém nedostatku vody řešit. Neexistují žádné důkazy o tom, že by přítomnost hospodářských zvířat souvisela s rizikem nedostatku vody. Například ve Francii se regiony s vysokou hustotou chovu hospodářských zvířat a regiony s problémy s dostupností vody v létě překrývají jen málo, přičemž některé z těchto regionů jsou oblasti se zavlažovanými plodinami.

Globální modely jsou v rané fázi vývoje a nerozlišují mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi nebo jejich výrobními systémy. V některých regionech, zejména v rozvojových zemích, se zvířata nevyužívají pouze k produkci potravin, ale také k poskytování tažné síly a hnojiv. Při posuzování spotřeby vody na kilogram produktu se nezohledňuje mnohostranný rozměr živočišné výroby.

Kromě toho zvířata využívají vedlejší produkty z rostlinné výroby, které by jinak přišly vniveč. Využívání vody pro živočišnou výrobu by mělo být považováno za nedílnou součást hospodaření se zemědělskými vodními zdroji s ohledem na typ výrobního systému, zda se jedná o krmení obilovinami nebo o smíšený systém rostlinné a živočišné výroby, a na rozsah, zda se jedná o intenzivní nebo extenzivní výrobu. Rovněž by se měly zohlednit druhy a plemena hospodářských zvířat a sociální a kulturní aspekty chovu hospodářských zvířat v různých zemích.

Zlepšené zemědělské postupy by mohly přispět ke snížení ekologické stopy hospodářských zvířat. V Evropě je však při zvažování zlepšení přímé spotřeby vody v odvětví živočišné výroby malý prostor, protože systémy jsou již dobře optimalizovány. U přežvýkavců se celková spotřeba vody pohybuje mezi 3,5 a 5,5 l/kg sušiny. Čím vyšší je obsah vody v krmivu, tím méně pitné vody potřebují. Například při použití čerstvé trávy v raném stádiu jako krmiva zvířata nepotřebují pitnou vodu. Zvýšení podílu čerstvé trávy nebo siláže v krmivu tak snižuje spotřebu pitné vody.

Hlavní prostor pro zlepšení, aby se předešlo místním rizikům nedostatku vody, spočívá ve snížení zavlažovaných krmiv. V tomto směru existuje několik možností, od používání rostlin vyžadujících méně vody nebo vybraných pro jejich lepší genetiku až po prosazování agronomických postupů na polích zemědělskými výrobci krmiv. Pozitivní vliv na vodní zdroje může mít také chov hospodářských zvířat. Například využívání mokřadů zvířaty poškozuje biologickou rozmanitost méně než jejich odvodňování za účelem přeměny na zemědělství. To vše je třeba vzít v úvahu, než začneme tvrdit, že chov hospodářských zvířat je hlavní příčinou plýtvání vodou.