20.11.2023

JAK ZVLÁDAT STRES ZVÍŘAT V ŽIVOČIŠNÉ VÝROBĚ

Zvířata mohou prožívat stres z několika důvodů: únava, zranění, hlad, žízeň nebo změny teploty, neznámí lidé, manipulace, změny prostředí nebo okolí atd. Účinná, zkušená a klidná manipulace se zvířaty, používání doporučených technik a zařízení a přijímání opatření k eliminaci bolesti a náhodných zranění hrají roli při snižování stresu zvířat.

Stres je fyzický nebo psychický faktor, který způsobuje napětí v těle nebo mysli lidí i zvířat. Stres je reakce, která obvykle spouští reakci “bojuj nebo uteč”, složenou z endokrinních i neurologických faktorů, s adrenalinem a noradrenalinem. Faktory vyvolávající stres mohou pocházet zvenčí, jako je prostředí a psychická nebo sociální situace organismu, nebo zevnitř, například nemoci nebo lékařské zákroky.

Fyzikální, chemické a jiné vnímané stresory mohou na zvířata působit a vyvolávat primární, sekundární a celotělové reakce. Každý jedinec reaguje na stres jinak a u zvířat může reakce na stres záviset na jejich druhu, plemeni a životních podmínkách.

Reakce na stres zahrnuje několik změn, které mohou mít negativní účinky na hospodářská zvířata. Mezi tyto účinky patří změny imunitních funkcí a zvýšená náchylnost k nemocem, snížený příjem krmiva a přežvykování, inhibice uvolňování oxytocinu a snížená plodnost. Tyto faktory mají vliv nejen na pohodu zvířat, ale také na produktivitu farmy. Proto musí zemědělci stres zvířat na všech úrovních vyhodnocovat a předvídat a vhodně jej řídit.

V životě hospodářských zvířat existuje mnoho fází, které mohou představovat stresující okamžik, jako jsou přechodné fáze, například odstav, který může být pro selata choulostivým obdobím, nebo porod a laktace u kojících prasnic, které potřebují doplnit energii, aby se mohly lépe postarat o novorozence. Mezi další běžné stresové situace pro domácí zvířata patří zdravotní zákroky. Stres vyvolaný manipulací zvířata rozrušuje a vzrušuje, což zvyšuje tělesnou teplotu a srdeční frekvenci, zvyšuje hladinu kortikoidů, jako je adrenalin, v jejich krvi a snižuje imunitní funkce, takže zvíře je náchylnější k nemocem. U zvířat, která jsou od narození zvyklá na blízkost člověka, je fyziologická reakce přirozeně méně intenzivní než u zvířat, která byla chována na pastvině s malým kontaktem s člověkem.

Stres z prostředí má vliv i na hospodářská zvířata. Všem zvířatům se lépe daří v zóně tepelného komfortu, která se u jednotlivých druhů liší. Tento stres lze v každém případě zvládnout zajištěním dostatečné výživy a hydratace a správnými postupy řízení, jako jsou přístřešky, větrání a zdravotní péče v případě potřeby. Téměř dokonalým řešením v každé rozvinuté farmě by bylo co nejvíce se vyhnout manipulaci se zvířaty. Proto na některých místech světa začali zemědělci zavádět některá pokročilá opatření, pokud to finance dovolují. Například díky automatizovaným dojícím robotům vstupují krávy do stáje, kdykoli se jim zachce, a není nutné je kvůli dojení hnát přes celou farmu.

Kromě zázemí a celkového přístřeší hraje důležitou roli také výživa, a proto mohou strategie výživy pomoci zvířatům zvládat případné výzvy z okolí a zlepšit jejich životní podmínky. Například aby se zabránilo ztrátě chuti k jídlu, a tím i podvýživě novorozených selat, volí chovatelé ochucovadla, která zvýší chutnost krmiva po kojení a následně stimulují chuť zvířat k jídlu. Zejména doplňkové látky v krmivech mohou být také důležité pro udržení zdraví paznehtů a kopyt. Spolu s péčí o zdraví zvířat přispívají k posílení kloubů a podporují imunitní systém zvířat udržováním zdraví střev, což vede ke zvýšení odolnosti vůči stresorům a infekčním onemocněním. Podávání vysoce kalorických krmiv v zimě může zvířatům pomoci vyrovnat se s nízkými teplotami, pokud se používá spolu s vhodnými systémy vytápění výběhů a zamezením proudění studeného vzduchu. Na druhou stranu poskytování nízkokalorických krmiv v létě může pomoci řešit účinek vysokých teplot a zabránit tomu, aby zvířata vytvářela více tělesného tepla. K tomu by měly přistupovat přiměřeně zastíněné plochy kolem výběhů nebo na pastvinách – dostatečné větrání ve vnitřních prostorách a dostupnost zdrojů čerstvé vody v různých formátech. Například pitná voda v případě skotu a sprchy u prasat mohou rovněž snížit stres. A jedním z možná neotřelejších destresačních nástrojů pro skot a dojnice je automatický kartáčovací systém nebo dobře umístěné statické kartáče, aby se krávy mohly dobře podrbat. Kdo by neměl rád příjemnou masáž hřbetu, aby se zbavil životního stresu?