JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA ZAKÁZALA POUŽÍVÁNÍ TRADIČNÍCH NÁZVŮ ŽIVOČIŠNÝCH POTRAVIN I PRO JEJICH ROSTLINNÉ IMITACE

JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA ZAKÁZALA POUŽÍVÁNÍ TRADIČNÍCH NÁZVŮ ŽIVOČIŠNÝCH POTRAVIN I PRO JEJICH ROSTLINNÉ IMITACE

Ministerstvo zemědělství, pozemkové reformy a rozvoje venkova (DALRRD) v Jihoafrické republice vyzvalo k zákazu používání názvů, které jsou tradičně používané pro označování masných výrobků, i pro jejich rostlinné imitace, aby tak ochránilo pravé masné výrobky před „masově znějícími“ imitacemi. Výrazy jako rostlinné „masové kuličky“, veganské „nugety“, rostlinná „žebírka“, vegetariánský „biltong“ a veganský „bratwurst“, které výslovně odkazují na masné výrobky, se tedy již nesmí používat. Jedná se o významný krok vpřed k ochraně masných výrobků a spotřebitelů, který odráží to, jak už byly ochráněny mléčné výrobky v Evropě.

Prodej rostlinných potravin jako alternativních masných výrobků je ve skutečnosti v podstatě podvodem, který poškozuje spotřebitele. Proč? Protože rostlinné produkty nejsou podobnými kopiemi živočišných produktů, a to jak z hlediska výživového, tak z hlediska senzorického a zdravotního. DALRRD napsala zpracovatelům, prodejcům a dovozcům těchto „falešných“ výrobků dopis, v němž je informovala o tomto rozhodnutí a názvech dotčených výrobků, na které se pravidla vztahují. Podle ministerstva by tedy slova jako „nugety“, „žebírka“ a „biltong“ měla být vyhrazena výhradně pro přírodní masné výrobky a nelze je v žádném případě používat pro potraviny rostlinného původu.

Z tohoto důvodu dostala Agentura pro bezpečnost potravin pokyn odstranit z pultů obchodů všechny rostlinné produkty, které používají názvy tradičně označující produkty živočišného původu. Tuto iniciativu ostře kritizoval Donovan Will, ředitel společnosti ProVeg South Africa, protože podle něj toto nařízení znevažuje spotřebitele, jelikož neexistují žádné důkazy o tom, že by lidé byli zmateni „masitými“ názvy potravin rostlinného původu. Tato mezinárodní organizace se zabývá propagací rostlinných imitací.

Toto rozhodnutí v Jihoafrické republice je odrazem nedávných debat na stejné téma v Evropě. V roce 2019, kdy se v Evropském Parlamentu hlasovalo o SZP, se významná část debat točila kolem jediného pozměňovacího návrhu, který navrhoval regulaci názvů používaných tradičně pro maso a masné výrobky, ale bohužel současně i pro jejich rostlinné imitace. Po karikaturní debatě přerušované údernými slovy byl návrh v Evropském parlamentu zamítnut. Tato debata byla příležitostí k tomu, aby se v Bruselu projevilo silné lobbování ze strany ProVeg International a koalice významných průmyslníků a nevládních organizací. Tváří v tvář průmyslovému rozvoji produktů na rostlinné bázi nebo laboratorně pěstovaných imitací produktů však otázka, co je „alternativou masa“, teprve začíná a debata je stejně složitá jako vzrušující.  

Francie téměř současně zakázala používání „masitých“ názvů pro uvádění potravin vyráběných z rostlinných bílkovin na trh, přičemž v případě nedodržení zákazu by byly stanoveny značné sankce. Ostatní evropské země nyní zvažují podobný přístup a některé jej již rozšířily i na nepotravinářské zavádějící alternativy, jako je „veganská kůže“ v Portugalsku.

Proč tedy tolik zemí začíná přijímat zákony v této oblasti a proč je tato debata tak zásadní? Ve skutečnosti, jak marketingoví odborníci velmi dobře vědí, mají klasické názvy masných výrobků bohatou a lákavou auru. Jsou snadným způsobem, jak propagovat určité kvality a vlastnosti výrobků, které by bylo obtížné (a velmi nákladné) zavést prostřednictvím nových komunikačních kampaní. Pokušení zmocnit se tohoto dědictví je o to pozoruhodnější, že masná označení až dosud nikdy „nevyžadovala“ ochranu, protože jejich úspěch je součástí bohaté a dlouhé historie tradic. Vedení agresivní marketingové kampaně čistě na základě „alternativního“ úhlu pohledu navíc znamená, že obchodníci nemusí poskytovat informace o skutečné povaze alternativních výrobků nebo o jejich výrobních postupech. Jak rostlinné, tak buněčné kopie masných výrobků jsou ultra zpracované potraviny s dlouhým seznamem přísad, které nemohou z hlediska příjmu živin maso nahradit.

Tento aspekt zdůraznila i WHO, která ve svém nedávném informačním přehledu upozornila, že mnoho rostlinných náhražek „známých také jako analogy, lze definovat jako ultrazpracované potraviny (UPF), což znamená, že mají vysokou energetickou hustotu a obvykle vysoký obsah sodíku, nasycených tuků a volných cukrů a postrádají vlákninu a vitamíny a minerály, které se nacházejí v nezpracovaných potravinách (včetně potravin živočišného původu) a minimálně zpracovaných potravinách rostlinného původu.“ Informační přehled WHO varuje před možnými důsledky pro zdraví populace v důsledku konzumace těchto alternativ.

V souvislosti s rostoucím trendem napodobování přírodních potravin živočišného původu je zřejmé, že hranice se budou v nadcházejících letech stále více stírat. Debata se nepochybně v příštích letech vrátí do Bruselu!