UDRŽITELNOST PRIORITOU PRO ODVĚTVÍ KRMIV
V září 2020 zveřejnila Evropská federace výrobců krmiv FEFAC Chartu udržitelnosti krmiv 2030. V září 2022 byla zveřejněna zpráva o pokroku. Charta zdůrazňuje pět ambicí pro udržitelnější výrobu krmiv a poskytuje přehled o tom, jak může evropský krmivářský průmysl přispět k udržitelnějším hodnotovým řetězcům živočišné výroby a akvakultury.
Ambice zahrnují příspěvek ke klimaticky neutrální živočišné výrobě a akvakultuře prostřednictvím krmiv, podporu udržitelných potravinových systémů prostřednictvím vyšší účinnosti zdrojů a živin, podporu odpovědných postupů při získávání zdrojů, zlepšování zdraví a dobrých životních podmínek hospodářských zvířat a zlepšování socioekonomického prostředí a odolnosti odvětví živočišné výroby a akvakultury.
Již dlouho se uznává, že správné složení krmiv je zásadní pro snížení dopadů na životní prostředí v odvětví živočišné výroby. Co je však ve skutečnosti známo o tom, co se při výrobě krmiv používá?
Klíčovou skutečností, která možná není tak dobře známá, je, že v EU je 96 % složek krmiv „nepotravinářské kvality“, tedy nevhodných pro lidskou spotřebu. Častou kritikou je tvrzení, že hospodářská zvířata a lidé „soupeří“ o potraviny, což má daleko k realitě. Ve skutečnosti v roce 2017 FAO uvedla, že na celosvětové úrovni 86 % toho, co dobytek zkonzumuje, ve skutečnosti nejsou potraviny, které by mohli konzumovat lidé.
A FEFAC jde v tomto rozlišování ještě dál. Spíše než na to, jaké krmivo je či není „jedlé pro lidi“, se FEFAC zaměřil na to, zda je krmivo „potravinářské povahy“, což znamená, že je primárně určeno k použití jako potravina a následně přesměrováno na krmivo prozvířata. Je běžným nedorozuměním, že když krmivářský průmysl hovoří například o kukuřici používané v krmivech, myslí se tím kukuřice cukrová. Tak tomu však není. Lidé by nechtěli jíst obiloviny používané v krmivech.
Odrůdy obilovin pěstované pro krmení zvířat obvykle nesplňují požadavky na kvalitu potřebné pro výrobu potravin pro lidi, jako je chléb, pivo a těstoviny. Značná část obilovin používaných v krmivech je degradována z potravinářské na krmnou jakost, protože nesplňovala kvalitativní požadavky. Z tohoto důvodu z ekonomického hlediska výroba krmiv nikdy přímo nekonkuruje lidské spotřebě, a proto jsou na trhu s krmivy výrazně nižší kotace. V tomto smyslu krmné využití obilovin nikdy nezpůsobí nedostatek na trhu s potravinami.
Pokud je navíc krmná složka, která je potravinářská, prodána provozovateli krmivářského průmyslu, je to obvykle důsledek přebytků, po kterých již nebylo možné uspokojit poptávku na trhu s lidskou spotřebou. Analýza FEFAC je zásadní, neboť z ní vyplývá, že prakticky žádné krmivo používané výrobci krmných směsí nelze považovat za potravinářské. V podstatě tedy takové používání nepotravinářských nebo přebytečných složek slouží nejen k efektivnímu krmení zvířat, ale také pomáhá zabránit plýtvání potravinami.
Evropské krmivářské odvětví se zabývá i dalšími otázkami, jako je přesné měření dopadu inovativních krmných složek a strategie krmení pro snížení emisí metanu a amoniaku založené na rozkladu krmiva na úrovni chovu hospodářských zvířat. Podle posouzení dopadů plánu klimatických cílů do roku 2030 v rámci strategie Komise pro snižování emisí metanu plánuje EU do roku 2030 snížit emise metanu o 35-37 %. Živočišná výroba může pomoci, protože chov skotu vykazuje neustálý pokrok ve snižování emisí metanu. A revize složení krmiv a přidání několika strategických složek může emise z trávení zvířat výrazně snížit.
Výživa zvířat je také klíčovým prvkem pro snížení potřeby antibiotik a zlepšení zdraví a pohody hospodářských zvířat. Spotřeba antibiotik v evropských chovech hospodářských zvířat v posledním desetiletí neustále klesá (-43 % v letech 2011-2020). ESVAC rovněž uvádí, že v EU se v letech 2011-2018 snížilo „zařazování antibiotik do krmiv“ prostřednictvím medikovaných krmiv o 51 %. Těchto výsledků bylo dosaženo díky osvědčeným hygienickým postupům, vakcinaci a vývoji v oblasti výživy zvířat jako preventivního opatření.
Používání alternativních surovin a doplňkových látek pomáhá chránit dobré životní podmínky zvířat a snižuje potřebu veterinární léčby. Současné krmné režimy zaměřené na zlepšení zdraví střev a správu mikrobiomu rovněž vykazují vynikající výsledky pro odolnost zvířat a lepší zvládání stresových faktorů a patogenů. Z tohoto důvodu budou řešení pro výživu zvířat hrát ústřední roli jako preventivní opatření ke zpomalení rozvoje antimikrobiální rezistence (AMR).
Vzhledem k tomu, že Charta udržitelnosti krmiv FEFAC používá jako cíl rok 2030, bude FEFAC vypracovávat výroční zprávy o pokroku zahrnující klíčová opatření a činnosti související s Chartou v předchozím roce. Jak bylo uvedeno výše, zpráva o pokroku byla zveřejněna v září 2022 a poukazuje na klíčový význam zahrnutí odolnosti a konkurenceschopnosti jako součásti udržitelné živočišné výroby.
Je zřejmé, že udržitelná výroba krmiv je klíčem k zajištění úspěchu a odolnosti odvětví živočišné výroby i krmivářského a potravinářského průmyslu!