DUBLINSKÁ DEKLARACE: VÝZVA VĚDECKÉ OBCE K DISKUSI O MASE ZALOŽENÉ NA DŮKAZECH

Ve středu 19. října pořádal Teagasc – Irský úřad pro rozvoj zemědělství a potravinářství – v Dublinu významnou mezinárodní akci o produkci a spotřebě masa. Tématem dvoudenního summitu byla „Společenská role masa – co říká věda“. V irském hlavním městě se sešlo několik předních světových odborníků, aby diskutovali o významu masa v dnešní společnosti a o různých debatách týkajících se výroby a spotřeby masa.

Všichni účastníci summitu s akademickým a vědeckým vzděláním byli vyzváni, aby předložené důkazy podpořili podpisem „Dublinského prohlášení vědců o společenské roli masa“. Cílem tohoto prohlášení je vyjádřit názor mnoha vědců na celém světě, kteří pilně, poctivě a úspěšně bádají, aby dosáhli vyváženého přístupu k budoucnosti živočišné výroby.

Dnešní potravinové systémy čelí bezprecedentní dvojí výzvě: zvýšit dostupnost potravin živočišného původu, aby pomohly uspokojit neuspokojené nutriční potřeby přibližně tří miliard lidí v chudších regionech světa, a zároveň zohlednit biologickou rozmanitost, změnu klimatu a toky živin, jakož i zdraví a dobré životní podmínky zvířat v rámci širokého přístupu „Jedno zdraví“.

Z tohoto důvodu jsou systémy chovu hospodářských zvířat pro společnost příliš cenné na to, aby se staly obětí zjednodušování, redukcionismu nebo fanatismu, a musí se vyvíjet na základě nejvyšších vědeckých standardů. Proto se od vědců žádá, aby poskytli spolehlivé důkazy o výživových a zdravotních přínosech, environmentální udržitelnosti, sociokulturních a ekonomických hodnotách a řešení pro mnohá nezbytná zlepšení. To je cílem Dublinské deklarace, která zohledňuje význam hospodářských zvířat pro lidské zdraví, životní prostředí a socioekonomické aspekty.

Tento významný summit podpořil diskusi o klíčových otázkách týkajících se masa, zkoumání chovu hospodářských zvířat, úlohy masa ve stravě, zdraví a společnosti a zabýval se tím, jak významnou roli hraje zemědělství a spotřeba masa v ekonomice, kultuře a životním prostředí. Summit se rovněž zabýval významem a rozsahem produkce masa v různých zemích.

Mezi hlavními řečníky byla Alice Stantonová z irské Královské vysoké školy, která hovořila o tom, jak moc je pro nás červené maso prospěšné. Nebo španělský vědec Pablo Manzano z Baskického centra pro klimatické změny, který představil ekologické aspekty chovu hospodářských zvířat. Vysvětlil, že dobře řízené systémy chovu hospodářských zvířat uplatňující agroekologické principy mohou přeměnit velké množství nejedlé biomasy, recyklovat rostlinné živiny zpět do půdy, vázat uhlík a zlepšovat zdraví půdy, biologickou rozmanitost a ochranu povodí, což nabízí mnoho ekosystémových služeb.

Další zajímavou přednáškou, kromě mnoha jiných, byla přednáška Wilhelma Windische, profesora výživy zvířat z Fakulty přírodních věd TUM, o úloze travních porostů a oběhu živin v živočišné výrobě. Nebo vystoupení profesora Frédérica Leroye z Vrije Universiteit Brussel, který hovořil o kontroverzním omezování spotřeby a produkce masa prostřednictvím politiky.

Hospodářská zvířata jsou nenahraditelná pro udržení oběhového toku materiálů v zemědělství tím, že recyklují velké množství nepoživatelné biomasy, která vzniká jako vedlejší produkty při výrobě potravin pro lidskou výživu. Hospodářská zvířata mají optimální předpoklady k tomu, aby tyto materiály přeměňovala zpět do přírodního koloběhu a zároveň produkovala vysoce kvalitní potraviny. Zejména přežvýkavci jsou také schopni zhodnocovat marginální půdy, které nejsou vhodné pro přímou produkci potravin pro lidi.

Vzhledem k tomu, že produkce masa je často uváděna mezi největšími přispěvateli ke změně klimatu, pokud jde o emise biogenního metanu z celosvětových stád přežvýkavců, ze summitu vyplynulo, že takovéto paušální hodnocení je uváděno zjednodušeně a využívá krátkozrakého výběru ukazatelů. Jedním z příkladů přílišného zjednodušení je porovnávání oteplovacího účinku různých skleníkových plynů. To zdůraznilo, že je důležité zabývat se heterogenitou zemědělství při analýze systémů, včetně hodnocení životního cyklu. Pro další zohlednění vazby mezi potravinami a životním prostředím představují metodický krok vpřed přístupy LCA v oblasti výživy, které zahrnují hlediska lidského zdraví.

Zástupce ředitele pro výzkum společnosti Teagasc Declan Troy uvedl, že před listopadovým klimatickým summitem OSN je důležité zajistit, aby zainteresované strany z oblasti zemědělství, průmyslu, vlády a vzdělávání měly k dispozici informace, které potřebují k tomu, aby mohly jednat v nejlepším zájmu všech: „Političtí činitelé musí mít k dispozici nejlepší dostupné vědecké informace o dopadech chovu hospodářských zvířat a konzumace masa na zdraví jednotlivců a obyvatel, životní prostředí a živobytí.“

Potraviny živočišného původu jsou nejsnadněji dostupným zdrojem vysoce kvalitních bílkovin a poskytují řadu základních živin a dalších zdraví prospěšných látek, z nichž mnohé ve stravě celosvětově chybí. Pravidelná konzumace potravin živočišného původu jako součásti vyvážené stravy je pro člověka výhodná, zejména pro osoby se specifickými potřebami, jako jsou malé děti a dospívající, těhotné a kojící ženy, ženy v reprodukčním věku a starší dospělí.

Vlastnictví hospodářských zvířat je také celosvětově nejčastější formou soukromého vlastnictví majetku a tvoří základ finančního kapitálu venkovských komunit. V některých komunitách je dobytek jedním z mála aktiv, která mohou vlastnit ženy, a je vstupním bodem k dosažení rovnosti žen a mužů. Pokrok ve vědách o zvířatech a souvisejících technologiích zlepšuje výkonnost hospodářských zvířat ve všech výše uvedených dimenzích, jako je zdraví, životní prostředí a socioekonomika, rychleji než kdykoli v historii.

Přednášky řečníků a poznatky z diskusí na summitu se stanou vědeckými články v recenzovaném vydání časopisu Animal Frontiers, jehož vydání je plánováno na březen 2023.