FAO ZVEŘEJNILA PRVNÍ "GLOBÁLNÍ HODNOCENÍ PŮDNÍHO UHLÍKU V TRAVNÍCH POROSTECH".

Půda je po oceánech druhou největší zásobárnou uhlíku na Zemi a díky velkému množství uhlíku, který je v současnosti uložen v půdní organické hmotě, hraje zásadní roli při globální změně klimatu. Půda může fungovat jako zdroj emisí uhlíku, ale i jako místo pro sekvestraci uhlíku. Mnohé travnaté plochy, zejména ty, které se využívají k pastvě zvířat, obsahují přibližně 20 % světového půdního organického uhlíku (SOC). Zejména dobře obhospodařované travní porosty mohou díky lepším způsobům hospodaření zvýšit kapacitu půdy jakožto úložiště uhlíku a pomoci tak zemím dosáhnout jejich klimatických cílů. To jsou nejnovější údaje, které vyplynuly z nové zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství FAO „Global Assessment of Soil Carbon in Grasslands“ (Globální hodnocení půdního uhlíku v travních porostech), financované v rámci programu FAO LEAP, Livestock Environmental Assessment and Performance Partnership (Partnerství pro environmentální hodnocení a výkonnost hospodářských zvířat).

FAO LEAP je iniciativa mnoha zúčastněných stran, která usiluje o zlepšení environmentální udržitelnosti odvětví živočišné výroby prostřednictvím harmonizovaných metod, metrik a údajů. FAO LEAP vede společnou globální iniciativu, jejímž cílem je urychlit udržitelný rozvoj dodavatelského řetězce v oblasti živočišné výroby a podpořit soudržná opatření v oblasti klimatu a zároveň přispět k naplnění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody.

„Globální hodnocení půdního uhlíku v travních porostech“ je první studií FAO, která ilustruje stav zásob uhlíku v půdě v travních systémech a jejich potenciál pro zachycování uhlíku v půdě, přičemž upozorňuje na to, kde je třeba přijmout opatření k zachování a zvýšení schopnosti půdy ukládat přebytečný uhlík. Rotační, plánovaná nebo adaptační opatření pro pastvu zvířat mohou prospět zdraví půdy a pomoci zmírnit změnu klimatu. V rámci hodnocení FAO byly zjišťovány základní zásoby SOC, tj. uhlíku zadržovaného v měřitelné půdě, vyjádřené v hmotnostních procentech (gC/Kg půdy), na polopřírodních a obhospodařovaných travních porostech a odhadován jejich potenciál sekvestrace SOC. Studie zjistila, že pokud by se obsah SOC v hloubkové vrstvě 0-30 cm otevřených travních porostů zvýšil o 0,3 % po dvaceti letech uplatňování způsobů hospodaření, které zvyšují sekvestraci organického uhlíku v půdě, mohlo by se sekvestrovat 0,3 tuny C/ha ročně.

„Posouzení současného stavu systémů travních porostů a jejich potenciálu vázat uhlík v půdě je klíčem k lepšímu pochopení přínosů služeb travních porostů pro zajištění potravin, zachování biologické rozmanitosti a zmírnění změny klimatu – vysvětluje Thanawat Tiensin, ředitel divize FAO pro živočišnou výrobu a zdraví – Tato zpráva poskytuje komplexní analýzu stavu zásob uhlíku a potenciálních kompenzací v půdách travních porostů ve světě. Může být také použita jako výchozí bod pro budoucí práce na zvýšení sekvestrace uhlíku v půdě prostřednictvím udržitelného řízení pastvy.„

Podle studie má většina světových travnatých ploch kladnou uhlíkovou bilanci, což znamená, že půda je stabilní nebo dobře udržovaná. Záporná bilance uhlíku byla zjištěna ve východní Asii, Střední a Jižní Americe a v Africe jižně od rovníku, což znamená, že tyto zásoby budou pravděpodobně klesat v důsledku antropogenního zatížení v kombinaci s klimatickými podmínkami. Tento trend by však bylo možné zvrátit stimulací růstu rostlin, zachycováním uhlíku v půdě a ochranou uhlíku ve vysoce organických půdách, jako jsou polopřirozené travní porosty. To by také mohlo znamenat zavedení rotačních, plánovaných nebo adaptačních opatření při pastvě zvířat v rámci chovu hospodářských zvířat.

Zpráva se rovněž zabývá možnými opatřeními ke zlepšení zásob SOC, jako je zakládání krmných zahrad ve východoafrických zemích. Například více než 40.000 malých farem v Keni a Ugandě založilo zahrady se stromy Calliandra, aby zvýšily produkci mléka a zlepšily zdravotní stav krav. Stromy vykazují pozoruhodné úspěchy při ochraně půdy, koloběhu živin a zadržování živin. Podle studie má založení těchto zahrad potenciál zvýšit množství uhlíku v půdě o 0,03 tuny C/ha ročně. Ve zprávě byla také zkoumána intenzifikace pastevních systémů se zvýšením přísunu uhlíku z kořenů a zbytků rostlin řízením odstraňování rostlinné biomasy z pastvy nebo zvýšením produkce píce pomocí lepších druhů, zavlažování a hnojení.

Nedostatek pobídek pro zemědělce, aby zlepšili postupy hospodaření, a obtíže při přesném monitorování zásob a změn SOC jsou však hlavními důvody, proč SOC nejsou zahrnuty do národních klimatických plánů NDC, „National Determined Contributions“ (Plánované vnitrostátní příspěvky), v Pařížské dohodě. Z tohoto důvodu by výsledky zprávy mohly podpořit zahrnutí cílů v oblasti SOC do NDC. „Je nezbytné vytvořit místní soubory dat, zejména z nedostatečně zastoupených regionů, jako je Afrika, a prozkoumat rozdíly mezi existujícími soubory dat,“ upozornili autoři, protože zásoby SOC uvedené ve zprávě by měly být použity jako výchozí údaje pro budoucí práci, která bude zkoumat dopady chovu hospodářských zvířat na půdní uhlík na úrovni jednotlivých zemí a zemědělských podniků.