NĚMECKÁ STUDIE: VĚTŠÍ STÁDA DOJNIC NEJSOU DE FACTO SPOJENA S HORŠÍMI ŽIVOTNÍMI PODMÍNKAMI ZVÍŘAT.

Ze zjištění nového výzkumného  projektu s údaji z 3.085 německých mléčných farem (celkem se starajících o 376.415 krav) vyplývá, že větší mléčné farmy, které jsou často kritizovány jako méně benefitní z hlediska welfare zvířat, nejsou nutně spojeny s horšími podmínkami pro zdraví a životní pohodu zvířat. Hlavním cílem studie bylo prozkoumat vztah mezi dobrými životními podmínkami zvířat a velikostí stáda na německých mléčných farmách. Analyzovaný vzorek připomínal různorodou strukturu chovu dojnic v Německu (čtvrtý největší producent mléka na světě), a zahrnoval širokou škálu velikostí mléčných farem, ve velikosti od 7 dojnic až po 2.900 dojnic, přičemž průměrná velikost farmy činila 122 dojnic.

Vzorek tvořilo 98 % konvenčních a 2 % ekologických podniků, přičemž 93 % se specializovalo na produkci mléka. Průměrná velikost farmy byla 141 ha, z toho 73 % tvořily travní porosty, přičemž 55 % farem umožňovalo kravám pastvu. Index dobrých životních podmínek zvířat (Animal Welfare Index – AWI) byl vyvinut v rámci rozsáhlejšího projektu zaměřeného na udržitelnost chovu dojnic, a to v úzké spolupráci s odborníky z celého hodnotového řetězce mlékárenského průmyslu, jako jsou vědci zabývající se dobrými životními podmínkami zvířat na farmách, zemědělci a zástupci mlékáren. Tento index zahrnoval ustájení, krmení, zdraví, způsob chovu, přítomnost hladu a žízně, nepohodlí a bolest, zranění nebo onemocnění, volnost pohybu, přístup k vnějším klimatickým podnětům, typ boxu a podlahové krytiny, odpočívadla a napáječky.

Výsledky ukázaly, že větší farmy dosahují lepšího AWI než menší farmy. I když velikost efektu byla malá, výsledek je přesto v rozporu s rozšířeným předpokladem, že velké farmy mají nižší pohodu zvířat. Ve všech velikostních třídách stád byly zjištěny velké rozdíly v indexu welfare zvířat mezi jednotlivými stády, velikost stáda tedy není jediným faktorem ovlivňujícím úroveň welfare zvířat v jednotlivých farmách. Znalosti a dovednosti vedoucího farmy a množství času, které mohou zemědělci věnovat zvířatům, rovněž pozitivně ovlivňují welfare zvířat.

I když v průměru dosáhly farmy s volným ustájením vyššího indexu pohody zvířat než farmy s vaznými boxy, rozptyl hodnot indexu pohody zvířat ukázal, že lze dosáhnout jak vysokých, tak nízkých hodnot indexu pohody zvířat bez ohledu na systém chovu. Důvodem je skutečnost, že některé ukazatele, jako například odpočinkové plochy na krávu, jsou nezávislé na systému ustájení a mohou nahradit jiné faktory. Studie navíc zjistila velké rozdíly v indexu welfare zvířat mezi stády ve všech velikostních třídách, přičemž rozdíly v rámci regionů byly větší než mezi regiony a rozdíly byly patrné i v rámci stád stejné velikosti.

Tyto výsledky posilují důkazy o tom, že velikost stáda má malý vliv na úroveň pohody zvířat v jednotlivých zemědělských podnicích a že existuje potenciál pro lepší pohodu zvířat jak v malých, tak ve středních a velkých mléčných podnicích. Veřejné diskuse a politická rozhodnutí týkající se dobrých životních podmínek zvířat by proto měly brát v úvahu, že velikost stáda a politicky prosazovaná omezení velikosti stáda si zaslouží menší pozornost. Naopak by se měl klást větší důraz na zavádění opatření pro dobré životní podmínky zvířat v zemědělských podnicích.