OPRAVDU PŘECHOD NA ROSTLINNOU STRAVU SNIŽUJE EMISE?

Snížení počtu hospodářských zvířat je obecně považováno za účinnou strategii snižování antropogenních emisí skleníkových plynů. Z tohoto důvodu se často doporučuje snižovat spotřebu živočišných bílkovin, aby se zmírnily emise skleníkových plynů, zejména metanu ze střevní fermentace hospodářských zvířat. Předchozí studie se zaměřovaly především na emise související s chovem hospodářských zvířat a produkcí potravin a opomíjely důsledky pro emise z půdy. V důsledku toho nebyl důkladně vyhodnocen dopad změn ve stravování na bilanci skleníkových plynů v zemědělské půdě.

Tento nedostatek řeší nedávná studie, která ukazuje, že přechod na rostlinnou stravu nemusí automaticky vést k čistému snížení emisí ze zemědělství. Naopak, snížení živočišné výroby by mohlo mít nezamýšlené důsledky, například negativní vliv na ukládání organického uhlíku v půdě a potenciální zvýšení emisí oxidu dusného (N₂O).

Dánsko jako případová studie

Tato studie zveřejněná v časopise Agricultural Systems vydávaném společností Elsevier, kterou vypracovalo Společné výzkumné středisko (JRC), se zabývá případem Dánska, které snížilo stavy skotu, aby snížilo celkové emise z chovu hospodářských zvířat. Studie hodnotí dopad přechodu na „zdravější“ stravu, jakou doporučuje například komise EAT-Lancet (tato dieta ale byla později upravena, zejména kvůli příliš kritickému a fakticky nesprávnému postoji ke spotřebě červeného masa), na bilanci skleníkových plynů v zemědělské půdě na příkladu Dánska. Dieta  EAT-Lancet podporuje vyšší spotřebu zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin, luštěnin a ořechů a zároveň prosazuje umírněnou konzumaci ryb a drůbeže a výrazné omezení červeného masa a zpracovaných potravin.

Studie překvapivě ukázala, že snížení počtu kusů skotu, které je v souladu s výživovými doporučeními diety EAT-Lancet, by mohlo mít významný negativní dopad na emise skleníkových plynů. Výzkumníci provedli komplexní posouzení vlivu diety EAT-Lancet na čistou bilanci skleníkových plynů v zemědělské půdě na národní úrovni, a to pomocí pokročilého procesního modelovacího rámce s duálním přístupem.

Nejprve použili ekonomický model všeobecné rovnováhy MAGNET ke kvantifikaci změn ve spotřebě potravin a využívání půdy v Evropské unii, které byly vyvolány poptávkou po přijetí diety EAT-Lancet. Dále použili procesní biogeochemický model DayCent k vyhodnocení toho, jak tyto změny ovlivní bilanci skleníkových plynů v zemědělské půdě v Dánsku.

Méně hospodářských zvířat, více emisí

Ze zjištění vyplývá, že v porovnání s běžnou stravou by plné přijetí referenční stravy EAT-Lancet vedlo k významným ztrátám uhlíku, a to až 480 Gg CO2e ročně, a k nárůstu emisí N₂O o 2,1 %, což představuje 50 Gg CO2e ročně, od roku 2030 do roku 2100 v zemědělské půdě. Hlavní příčinou tohoto výsledku je snížená dostupnost živočišného hnoje jako přírodního hnojiva, což snižuje produkci organického materiálu, který by jinak mohl být částečně uložen v půdě. K emisím přispěl také přechod od trvalých travních porostů k obdělávané půdě.

Zvýšená aplikace minerálních hnojiv , která byla nutná jako kompenzace za snížené používání statkových hnojiv a přeměnu travních porostů na ornou půdu, negativně ovlivnila ukládání organického uhlíku v půdě (SOC) a zvýšila emise oxidu dusného, silného skleníkového plynu, zejména v prvních letech přechodu . Úbytek SOC byl obzvláště významný v písčitých půdách , které mají nižší kapacitu pro ukládání uhlíku.

V důsledku toho se čistá bilance skleníkových plynů v zemědělské půdě zhoršila a vykázala vyšší emise v porovnání se scénářem, v němž se nepředpokládá změna. Negativní příspěvek půdy k emisím byl odhadnut na 18% nárůst čistých emisí skleníkových plynů podle scénáře plného přijetí.

Význam plného zohlednění emisí skleníkových plynů z půdy

Tato zjištění zdůrazňují, že je důležité plně zohlednit emise skleníkových plynů z půdy, protože kompenzují některé výhody rostlinné stravy. I když snížení počtu zvířat může být omezenou strategií pro snížení celkových emisí z chovu hospodářských zvířat, tyto kontrastní sekundární účinky by mohly částečně změnit celkový obraz a měly by být zahrnuty do stávajících modelů.

Snížení spotřeby produktů živočišného původu má nezamýšlené negativní účinky na půdu a může vést ke zvýšení emisí skleníkových plynů ze zemědělské půdy. Tyto účinky se liší v závislosti na půdních a klimatických podmínkách a měly by být pečlivě zváženy ve strategiích snižování emisí.

Politiky zaměřené na snížení spotřeby živočišných produktů v některých zemích musí zohlednit potenciální zvýšení poptávky v jiných zemích, aby byla uspokojena celosvětová poptávka. To znamená, že snížení živočišné výroby v jedné zemi by mohlo být zvýšením emisí skleníkových plynů více než kompenzováno v jiné zemi, což by vedlo k vyšším čistým emisím skleníkových plynů na celém světě .

Budoucí studie by proto měly zahrnovat emise skleníkových plynů v celém potravinovém systému s integrovanějším přístupem a zohledňovat vzájemné působení mezi stravou, využíváním půdy, hnojivy a zemědělskými postupy. Cílené strategie, jako je lepší hospodaření s hnojivy a sekvestrace uhlíku, by mohly pomoci zmírnit negativní dopady emisí z půdy. Klíčovou roli může sehrát chov hospodářských zvířat  v těchto postupech, jako je začlenění zvířecího hnoje, agrolesnictví a rotační pastva, což pozitivně přispěje k řešení změny klimatu.