POŽADAVKY NA DRŮBEŽÍ FARMY: VÍCE NEŽ JEN PÍSEMNÝ SOUBOR PRAVIDEL

Převládající tvrzení, že velkochov drůbeže nevyhnutelně poškozuje životní prostředí a uvolňuje nadměrné množství odpadu, je mylné. Ve skutečnosti je možné provozovat drůbežárny ekologicky udržitelným způsobem a v plném souladu s předpisy – což je cíl, o který evropští drůbežáři vytrvale usilují.

Odpovědnost za životní prostředí je jedním z pilířů programu udržitelnosti EU. Pouze respektováním přírody a minimalizací škod na životním prostředí můžeme zachovat zdroje pro budoucí generace. Přestože při chovu drůbeže, stejně jako při jakékoli jiné formě živočišné výroby, vznikají odpady a vedlejší produkty, které mohou mít vliv na životní prostředí, odvětví tato rizika neignoruje a různými opatřeními aktivně zmírňuje možné škody.

Environmentální požadavky EU na drůbežářský průmysl

Většinu otázek týkajících se prevence znečištění životního prostředí v živočišné výrobě, včetně chovu drůbeže, upravuje směrnice Evropského parlamentu o ochraně životního prostředí.
2010 o průmyslových emisích. Zásada „nejlepší dostupné technologie“ (BAT), kterou musí dodržovat všechny drůbežářské podniky, upravuje nakládání s odpady a emise znečišťujících látek, jatka a zpracovatelská zařízení. Představuje jeden z právních rámců EU zaměřených na podporu ochrany přírodního prostředí.

Cílem směrnice je:

• Zavést právní mechanismy prosazující prevenci emisí nebo minimalizaci dopadu průmyslových zařízení na životní prostředí;
• Zavést jednotné normy ochrany životního prostředí v celé Evropské unii, aby se snížila nerovnost mezi účastníky mezinárodního obchodu, která by mohla vzniknout bez těchto předpisů.

Požadavek na integrované povolení

Tyto právní požadavky jsou více než jen písemný soubor pravidel. Každé zařízení typu IPPC (integrovaná prevence a omezování znečištění) – včetně drůbežáren, jatek a zpracovatelských závodů – musí získat integrované povolení. Provoz bez dodržování norem ochrany životního prostředí je zakázán a vede k okamžitému pozastavení činnosti.

Integrované povolení stanoví různé podrobnosti, včetně přípustných úrovní emisí plynů nebo prachu do ovzduší, hlukových limitů, postupů při nakládání s odpady podle zákona o odpadech a požadavků na vypouštění odpadních vod (pokud jsou ze zařízení vypouštěny odpadní vody do kanalizace). Jsou v něm rovněž uvedeny podmínky pro odběr vody. Dále povolení vyžaduje hlášení průmyslových havárií a uvádí postupy pro zmírnění škod na životním prostředí způsobených provozem zařízení.

Minimalizace dopadu chovu drůbeže na životní prostředí

K ochraně životního prostředí před znečištěním způsobeným chovem drůbeže se používají nejmodernější dostupné technologie. Nakládání s odpady zahrnuje především přeměnu odpadů na hnojiva pomocí různých zpracovatelských technologií. Další inovativní technologií je likvidace biologického odpadu prostřednictvím karbonizace sušeného organického materiálu s využitím mikrovlnné energie. Spalování – tepelná likvidace živočišného odpadu – je další schválenou metodou likvidace znečišťujících látek živočišného původu, která musí podle norem EU probíhat při teplotách vyšších než 850 °C. Stále populárnějším řešením je instalace bioplynových stanic na drůbežích farmách.

Častým problémem, na který kritici průmyslového chovu drůbeže upozorňují, je nepříjemný zápach vznikající při výrobě. Není však pravda, že provozovatelům těchto zařízení nezáleží na minimalizaci nepohodlí pro místní obyvatele. Je důležité si uvědomit, že ve fázi získávání pozemků pro takové investice se pečlivě zvažuje potenciální dopad na místní komunity a zájmy ochrany životního prostředí. Stávající drůbežářské farmy a výrobní závody již využívají řadu opatření ke zmírnění nepříjemných pachů a předcházení nepohodlí obyvatel v okolí, mimo jiné prostřednictvím správné výživy zvířat, používání mikroorganismů a výsadby zelených pásů jako nárazníků mezi farmami nebo závody a obytnými oblastmi. Bioplynové stanice také hrají roli při nakládání s organickým odpadem z chovu a výroby drůbeže.

Pokud jde o znečišťování životního prostředí v souvislosti s používáním veterinárních léčiv, jsou uplatňovány přísné předpisy a zemědělci jsou povinni dodržovat zákonné požadavky, aby zabránili kontaminaci půdy a vody. Ošetřená drůbež je pečlivě sledována během léčby a období vysazení, kdy se tělo ptáků očišťuje od podaných léků. Dohled se vztahuje také na správné zacházení s použitou podestýlkou a kuřecím trusem. V oblastech v okolí drůbežích farem a tam, kde se hnůj používá jako hnojivo, se provádí pravidelné testování povrchových vod.

Předpisy EU také přesně upravují skladování hnoje a vody používané k čištění drůbežáren. Hnůj může být rozmetán jako hnojivo pouze v určených obdobích po analýze jeho složení a s ohledem na ochranná pásma. Přísně regulována je také přeprava hnoje. Kromě toho se používají různé technologie likvidace a zpracování odpadu, včetně mechanické separace, tlakové sterilizace, provzdušňování, kompostování, sušení, anaerobní fermentace, granulace a spalování. Moderní technologie dokonce umožňují likvidaci hnoje přímo na farmách.

Přísný dohled

Je třeba zdůraznit, že členské státy EU důsledně dodržují evropské předpisy. Různé instituce zajišťují řádné dodržování postupů a kvalitu potravin, přičemž výzkum v této oblasti provádějí certifikované a referenční laboratoře. Každá organizace má specifické kompetence, které umožňují sledovat používání chemických látek v chovu zvířat a výrobě potravin.

Výsledky testů potvrzují účinnost těchto opatření. Důsledné a pravidelné kontroly neodhalují nesprávné používání léků. I když se občas objeví ojedinělé případy, příslušné orgány reagují rychle a účinně a drůbežářský průmysl sám aktivně řeší veškeré obavy a zachovává plnou transparentnost všech testovacích procesů. Konečným cílem výrobců je udržet vysoké standardy kvality a bezpečnosti potravin.

Tento článek, jehož autorem je ELV Polsko, vychází z odborné zprávy „Drůbežářské farmy a jejich dopad na životní prostředí“ Elżbiety Sowul-Skrzyńské z oddělení výrobních systémů a životního prostředí Národního výzkumného ústavu živočišné výroby a z informací KRD-IG.