DÁNSKO BUDE ZDAŇOVAT CHOV HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT KVŮLI EMISÍM CO2

Po měsících jednání se zemědělci a organizacemi zabývajícími se chovem hospodářských zvířat zavede dánská vláda první evropskou uhlíkovou daň v zemědělství. Dánsko, které je významným vývozcem vepřového masa a mléčných výrobků, bude od roku 2030 účtovat zemědělcům poplatky za emise z chovu hospodářských zvířat. Tato severská země bude prvnízemí,která zdaní emise z chovu hospodářských zvířats cílem snížit emise metanu: V roce 2035 se poplatek zvýší na 300 dánských korun (asi 40 eur) za tunu emisí CO2. Podle vlády má tato ekologická reforma za cíl snížit dánské emise o 1,8 milionu tun CO2 v roce 2030, čímž se zmenší rozdíl v plnění klimatického cíle pro rok 2030.

Dánské maso je mnohými považováno za jedno z nejlepších na světě, a to díky vysoce efektivním a udržitelným zemědělským postupům v Evropě. Dánští politici si však zřejmě neuvědomují, že emise metanu ze zdrojů, jako jsou skládky a systémy těžby ropy a zemního plynu, jsou vyšší než emise z chovu hospodářských zvířat. Dánský tisk citoval ministra zahraničních věcí Larse Lokke Rasmussena, který uvedl, že: „Dnešní dohodou se staneme první zemí na světě, která zavede skutečnou daň z CO2 v zemědělství.“ Nicolai  Wammen, dánský ministr financí, doplnil, že: „Investujeme do budoucnosti našeho zemědělského odvětví, zahajujeme přechod se společnými ambicemi a cíli a pokládáme základy toho, jak bude naše země vypadat za pět, deset a dvacet let. Víme, že model uhlíkové daně, který zahrnuje všechna odvětví, nám nabízí nejnižší celkové sociální náklady. To, co jsme nyní udělali, od průmyslu po zemědělství, nám ukazuje, že ambiciózní ekologický přechod je možný.“

Stephanie Lose, ministryně hospodářství, k tomu dodala: „Zelenou tripartitní dohodou jsme určili jasný zelený směr pro budoucnost dánského zemědělství. Vytváříme rámec pro udržitelnější, technologicky vyspělejší a efektivnější zemědělskou výrobu, která zajistí ekologický přechod. Nebyl to snadný úkol, ale jsem hrdá na to, že jsme opět ukázali, že si v Dánsku dokážeme sednout, naslouchat jeden druhému a společně najít řešení velkých výzev, kterým naše dobrá země čelí. Ráda bych poděkovala stranám zelené tripartity za jejich skvělou práci, serióznost a důvěryhodnou spolupráci v uplynulých měsících. To vytvořilo základ pro to, abychom nakonec uspěli a uzavřeli dohodu, v níž se všechny strany vidí.“

Mluvčí Greenpeace k tomu poznamenal, že ačkoli nová dohoda „zdaleka není dokonalá“, jedná se o „první světovou“ daň z emisí CO2 v zemědělství a její význam by měl být uznán jako „významný milník“. Předseda Národního svazu obcí Martin Damm uvedl, že dohoda je ambiciózní a že obce jsou připraveny převzít iniciativu. Poznamenal, že obce nejlépe znají vlastníky půdy a místní podmínky a že je jejich úkolem být zodpovědné za místní transformaci a zajistit, aby byl prostor pro zemědělství i přírodu.

Dánsko není první, kdo se vydal cestou zdanění emisí hospodářských zvířat. Už v roce 2022 Nový Zéland představil strategii na omezení skleníkových plynů a přechod na nízkoemisní budoucnost v plánu snižování emisí, ale v návaznosti na změnu vlády došlo velmi záhy k upuštění od plánů na zavedení daně. Irsko o dani také diskutovalo, ale zatím vyvinulo pouze platformu Agriculture Navigator (AgNav), jejímž cílem je vést irské zemědělce ke snaze o snižování emisí tím, že jim pomáhá shromažďovat konkrétní údaje o emisích z jejich farem.