EVROPSKÁ KOMISE OBDRŽELA HISTORICKY PRVNÍ ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ LABORATORNĚ PĚSTOVANÉ TKÁNĚ IMITUJÍCÍ POTRAVINU ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU K UVEDENÍ NA TRH EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise obdržela historicky první žádost o schválení laboratorně pěstované tkáně imitující potravinu živočišného původu k uvedení na trh Evropské Unie. V Bruselu bylo veřejným tajemstvím, že žádost o povolení je na spadnutí. Otázkou nebylo kdy, ale spíše kdo a pro jaký výrobek. K překvapení všech se jako první rozhodl vystřelit francouzský start-up Gourmey. Tato pařížská společnost, která se specializuje na laboratorně pěstované potraviny, požádala o schválení před uvedením na trh pro svůj laboratorně pěstovaný výrobek imitující foie gras a podala pět žádostí pro své laboratorně pěstované výrobky imitující kachní maso orgánům pro bezpečnost potravin v EU, Švýcarsku, Spojeném království, Singapuru a USA.

Aby mohly být laboratorní bílkovinné produkty uváděny na trh v EU, musí být schváleny Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Schvalování se řídí nařízením o nových potravinách a proces posuzování zahrnuje důkladné přezkoumání bezpečnosti a výživové hodnoty výrobku po dobu nejméně 18 měsíců. Po schválení Komisí a členskými státy může být výrobek uváděn na trh ve všech 27 zemích EU.

Žádost společnosti Gourmey přichází téměř rok poté, co společnost Aleph Farms požádala švýcarské a britské regulační orgány o povolení prodávat laboratorně pěstovaný produkt imitující hovězí maso. Na základě posouzení bezpečnosti byly v USA v roce 2023 schváleny k prodeji dva laboratorně pěstované produkty napodobující kuřecí maso, zatímco britské regulační orgány právě schválily laboratorně pěstované produkty pro krmivo pro domácí zvířata.

Pochybnosti o bezpečnosti a dopadech na životní prostředí

Podle tiskové zprávy společnosti bude vlajkový produkt „novou volbou pro milovníky foie gras„. Nicolas Morin-Forest, generální ředitel společnosti Gourmey, uvedl, že jsou svědky zajímavého obchodního zájmu o jejich první výrobek v mnoha regionech, kde chtějí šéfkuchaři i nadále podávat vysoce kvalitní foie gras, a těší se na spolupráci s regulačními orgány, aby zajistili soulad s bezpečnostními požadavky, a vyjádřil přesvědčení, že výrobky budou splňovat „vysoké standardy“ stanovené orgány EU.

Kromě neuvěřitelné politizace kolem laboratorně pěstovaného „masa“ v Evropě je důležité připomenout, že zdravotní dopad laboratorně pěstovaných produktů je stále zpochybňován a některé země zakazují jejich prodej nebo uplatňují zásadu předběžné opatrnosti. Ve své první zprávě (z celkových čtyř) zveřejněné v roce 2023 FAO a WHO uvedly 53 potenciálních zdravotních rizik spojených s produkcí a konzumací laboratorně pěstovaných tkání, z nichž některá jsou závažná, jako například množení rakovinných buněk a narušení lidského endokrinního systému. 

Pokud jde o dopad na životní prostředí, existující studie od prvních teoretických výpočtů v roce 2012 rychle přehodnotily skutečný dopad tohoto druhu výroby potravin a ukázaly, že dopad laboratorně pěstovaných produktů by mohl být větší než dopad tradičního chovu hospodářských zvířat, protože bioreaktory, v nichž se buňky pěstují, jsou energeticky náročné. Společnost Gourmey nechává kmenové buňky zrát v bioreaktorech se specifickými živinami při stanovené teplotě, aby mohla vyrábět syntetická foie gras, a podle zpráv v médiích získala 48 milionů eur na vytvoření inovačního a výrobního centra o rozloze 4 300 metrů čtverečních, aby mohla plnit objednávky ve velkém měřítku. Jaký to bude mít dopad na životní prostředí?

Společnost Gourmey uvedla, že provedla externí studii dopadu na životní prostředí při velkovýrobě, a tvrdí, že by byl výrazně nižší než u běžných foie gras. Toto tvrzení je velmi sporné vzhledem k významnému podílu extenzivních zemědělských postupů při konvenční výrobě.

Foie Gras klíčem k otevření Pandořiny skříňky

Bruselská média se zřídkakdy ptají na strategii, proč o povolení požádal jako první francouzský start-up specializující se na úzce specializovaný produkt – foie gras. Přesto se na toto téma dá hodně říci a napsat, protože, nenechme se zmást, tato první žádost otevře dveře mnoha dalším, větším hráčům a větším trhům s produkty.

Foie gras je kulinářská specialita, která se konzumuje v omezeném počtu evropských zemí a je předmětem určité kritiky, strategicky je tedy dobrou volbou začít právě s tímto produktem. A žádost o povolení v červenci, tedy v typicky klidném letním období, zaručuje omezený rozruch.

Žádost o povolení „foie gras“ má však ještě zásadnější důvod. Všem účastníkům zaručuje, že žádná velká společnost nebude mít po několik měsíců/let monopol na produkty s potenciálně větším dosahem, jako je laboratorně pěstovaná tkáň imitující kuře.  Za pojmem „laboratorně pěstované“ se totiž skrývá široká škála protokolů a technologických přístupů, což znamená, že o povolení nelze žádat pro celé odvětví (nebo výrobu), ale pro konkrétní společnost a jedinečnou výrobní metodu. Společnost, jejíž technologii EFSA přijme, by tak de facto získala dočasný monopol, který by se dal shrnout příslovím „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. V tomto smyslu může být začátek s foie gras, což je spíše minoritní odvětví, ideálním „otvírákem dveří“ pro všechny ostatní producenty laboratorně pěstovaných potravin.

Tato žádost o povolení nám vlastně říká, že za technologickou konkurencí se do jisté míry skrývá společná strategie všech hráčů na tomto trhu s cílem co nejrychleji se prosadit v Evropě.

Ministři EU ještě nejsou přesvědčeni

To, zda se laboratorně pěstované potraviny někdy stanou v Evropě běžnou záležitostí, bude záviset na změnách v potravinářské kultuře. Ministři zemědělství Francie, Itálie a Rakouska nedávno vyzvali k přísnějšímu posuzování laboratorně pěstovaných produktů, protože podle nich tyto inovace ohrožují „skutečné výrobní postupy“. Podle nich by měl úřad EFSA vydat zvláštní pokyny pro posuzování laboratorně pěstovaných produktů napodobujících maso, podobně jako je tomu u nových léčiv.

Začátkem tohoto roku ministři těchto tří zemí spolu s ministry České republiky, Kypru, Řecka, Maďarska, Lucemburska, Litvy, Malty, Rumunska a Slovenska vyzvali Komisi, aby zahájila „veřejnou konzultaci“ o laboratorně pěstovaných imitacích masa. Maďarsko rovněž uspořádalo v Radě rozpravu o možném negativním dopadu nových potravin na evropské kulinářské tradice, přičemž poukázalo na skepsi lidí vůči novým potravinám a zdůraznilo, že tradiční farmářské masné a mléčné výrobky zůstávají základem evropské kultury stravování.