EVROPSKÉ STŘETY A DISKUSE V OBLASTI NOVÝCH POTRAVIN, ZEJMÉNA LABORATORNĚ PĚSTOVANÝCH TKÁNÍ IMITUJÍCÍCH MASO
Ministři EU již několikrát vedli bouřlivé debaty o „nových potravinách“, což je souhrnný pojem, který zahrnuje několik typů potravinářských výrobků, včetně jedlého hmyzu, laboratorně pěstovaných tkání imitujících maso a rostlinných imitací a alternativ živočišných produktů.
Podle údajů Evropské komise se spotřeba veganských alternativ masa, mléčných výrobků a mořských plodů od roku 2011 zvýšila pětkrát a očekává se, že bude nadále růst. Evropská unie rovněž povolila prodej čtyř druhů hmyzu a nejméně osm žádostí je v řízení. Protože se často uvádí, že produkce masa je pro naši planetu škodlivá, jsou tyto nové potraviny prezentovány jako řešení v boji proti změně klimatu. Boj za bezmasou stravu však staví evropské kulturní tradicionalisty proti potravinovým inovátorům.
Maďarsko vs. Španělsko a Německo
Například Maďarsko zaujalo k této otázce velmi jasný postoj a tvrdí, že je nutné chránit evropské kulinářské tradice, protože tyto vegetariánské alternativy, jedlý hmyz nebo uměle vypěstované tkáně imitující maso by mohly tyto tradice ohrozit. Podle maďarského předsednictví nejsou tyto „nové potraviny“ řešením boje proti změně klimatu a výrobky by měly být vždy jasně označovány při uvádění na trh, aby nedocházelo k uvádění spotřebitele v omyl. Používání výrazů jako „klobása“, „steak“ a „mléko“ k popisu výrobků rostlinného původu vyvolalo kontroverze v několika zemích, téma se dokonce dostalo až k nejvyššímu soudu EU.
Média však informují, že s tímto názorem nesouhlasí ministři zemědělských velmocí Španělska a Německa, kteří se postavili proti postoji Maďarska a tvrdí, že inovace a tradice mohou existovat vedle sebe a že nové možnosti stravování nemusí nutně ohrozit kulinářskou kulturu Unie. Některé další členské státy vyjádřily postoj, který se více shodoval s maďarským. Například rakouský ministr zemědělství Norbert Totschnig, člen středopravicové Evropské lidové strany, uvedl, že EU by měla zajistit kvalitní, tradiční a regionální produkci potravin.
Itálie je rovněž proti laboratorně pěstovaným tkáním imitujícím maso a požaduje posouzení dopadů a veřejnou konzultaci o tomto novém způsobu výroby potravin. Spolu s Rakouskem a Francií podepsala Itálie dokument, který v lednu letošního roku v rámci zasedání Rady EU pro zemědělství v Bruselu podpořilo dalších devět zemí EU (Česko, Kypr, Řecko, Maďarsko, Lucembursko, Litva, Malta, Rumunsko a Slovensko). Požádaly Evropskou komisi, aby poskytla spolehlivé vědecké informace o těchto potravinách dříve, než budou laboratorně pěstované tkáně imitující maso uvedeny na trh v EU. Rovněž FAO a WHO vydaly zprávu v níž identifikovaly 53 potenciálních rizik spojených s potravinami na buněčné bázi.
Itálie je již delší dobu v čele bruselských snah o zablokování jakéhokoli zásahu, který by umožnil obchod s laboratorně pěstovanými tkáněmi, a přijala vnitrostátní zákon zakazující výrobu a prodej „syntetických potravin a krmiv„.
Skupina zemí bojujících proti falešnému masu zaujala rozhodný postoj proti této technologii výroby potravin a zdůraznila, že výrobky na bázi buněk nemohou a nikdy by neměly být označovány jako „maso“, a žádá, aby laboratorně vypěstované produkty nebyly nikdy propagovány nebo zaměňovány za skutečné potraviny. Kromě toho skupina citovala studie které ukazují vyšší uhlíkovou stopu laboratorně pěstovaných tkání imitujících maso a energeticky náročnější proces výroby, než jaký platí pro tradiční zemědělství, bez skutečných ekologických výhod. Ve své výzvě k posouzení dopadů členské státy upřesnily, že toto posouzení by se mělo zabývat etickými, ekonomickými, sociálními a environmentálními otázkami a otázkami výživy, zdravotní bezpečnosti, potravinové nezávislosti a dobrých životních podmínek zvířat.
Všechny typy nových potravin musí být posouzeny Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a následně schváleny Evropskou komisí. Na nedávném setkání ministrů zemědělství však Francie navrhla vytvořit výbor, který by rovněž zjišťoval názory veřejnosti na laboratorně pěstované tkáně, protože vědecké výzkumy vypovídají pouze o části příběhu.
Zjišťování názorů evropských občanů prostřednictvím veřejných konzultací je nezbytnou součástí demokratického rozhodování, které zohledňuje přání a volby spotřebitelů. Svoboda volby je dobrá myšlenka, ale je lepší zajistit, aby jejich volba byla dobře informovaná.