HODNOCENÍ PŘEPRAVNÍ HUSTOTY BROJLERŮ: NEZAMÝŠLENÉ DŮSLEDKY NOVÝCH NAŘÍZENÍ EU

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) nedávno doporučil zvětšit prostor pro brojlerová kuřata během přepravy. Studie provedená v Maďarsku však vyvolává pochybnosti o skutečné účinnosti tohoto opatření z hlediska dobrých životních podmínek zvířat a poukazuje naopak na značné ekonomické a environmentální náklady.

Evropská komise navrhla v rámci strategie „od farmy až na vidličku“ nová pravidla pro přepravu zvířat, která mají snížit stres a zranění během přepravy. Mezi hlavní opatření patří povinnost zvětšit prostor, který mají kuřata k dispozici v přepravních bednách. Podle doporučení EFSA by se minimální prostor pro kuře o hmotnosti 3 kg měl zvýšit ze současných 160 cm²/kg na 201 cm²/kg, což představuje nárůst o 26-34 %. Tato změna by snížila počet zvířat, která lze přepravit na jednu cestu, což by mělo dopad na náklady dodavatelského řetězce a dopad na životní prostředí v odvětví.

Posouzení důsledků snížení hustoty přepravy kuřat z Maďarska

Nejnovější zpráva Dr. Csorbaie Attily, ředitele BTT, a Dr. Szőllősiho László, docenta na univerzitě v Debrecíně, osvětluje dopady nových evropských předpisů týkajících se přepravy brojlerových kuřat. Cílem studie provedené ve spolupráci se dvěma maďarskými jatkami bylo posoudit důsledky snížení hustoty přepravy kuřat v souladu s doporučeními Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).

Zjištění mají významné ekonomické a environmentální důsledky a důsledky pro dobré životní podmínky zvířat. Z ekonomického hlediska by si snížení hustoty přepravy vyžádalo zvýšené náklady na přepravu a investice do infrastruktury, což by v konečném důsledku vedlo ke zvýšení cen drůbežího masa. Z hlediska životního prostředí by zvýšení počtu přepravních cest mohlo vést ke zvýšení emisí skleníkových plynů a spotřeby zdrojů.

Zajímavé je, že studie zpochybňuje předpoklad, že nižší hustota přepravy zlepšuje životní podmínky zvířat. Oproti očekávání výsledky ukázaly zvýšený počet zranění a úhynů během přepravy, což může být způsobeno zvýšeným pohybem ptáků a nestabilitou v přepravních bednách. Případová studie odhalila, že podle současných pravidel (10 kuřat na přepravní bednu) byl úhyn na kamion nižší a méně ptáků mělo poraněné končetiny a pohmožděné části těla ve srovnání s navrhovaným nařízením (7 kuřat na přepravní bednu). Průměrná hmotnost přepravovaných zvířat byla 2,84, resp. 2,9 kg a přepravní vzdálenost činila 72 km.

Logistické a environmentální problémy, které navrhované změny představují.

Zvýšené požadavky na prostor by si vyžádaly větší počet vozidel, prodloužily by se doby vykládky a prudce by se zvýšil počet přepravních pohybů, což by zvýšilo dopad podniků na životní prostředí. Zásadní roli hrají také ohledy na chladné počasí, protože stanovený počet zvířat v bedně pomáhá předcházet stresu z chladu, zejména u slepic na konci snášky a jednodenních kuřat.

Výzkum Dr. Csorbaie a Dr. Szőllősiho vyzývá k diferencovanému přístupu k předpisům EU o dopravě, který by vyvážil dobré životní podmínky zvířat s hospodářskou a environmentální udržitelností. Jejich studie zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu v různých klimatických podmínkách a na různých přepravních vzdálenostech, aby bylo možné plně pochopit širší důsledky těchto regulačních změn.

Celkově je tato zpráva zásadní připomínkou toho, že dobře míněné politiky mohou mít nezamýšlené důsledky. Vzhledem k tomu, že EU pokračuje v zavádění těchto předpisů, je nezbytné provést komplexní hodnocení jejich skutečného dopadu, aby se zajistilo, že zlepšení dobrých životních podmínek zvířat nebude na úkor hospodářské udržitelnosti a odpovědnosti vůči životnímu prostředí.