ZPŮSOBUJE KONZUMACE MASA CUKROVKU II. TYPU? S NEJVĚTŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTÍ, A NAVZDORY NEJNOVĚJŠÍ VĚDECKY MÁLO KVALITNÍ STUDII, NIKOLIV
Způsobuje maso cukrovku? Nikoliv, přesto se to někteří snaží dokázat už léta, ale bez úspěchu.
A je to tu zase. V uplynulých týdnech byla zveřejněna další studie, která se snaží prokázat souvislost mezi konzumací masa a vznikem cukrovky 2. typu. Mezi autory je i Walter C. Willett a jeho modus operandi je vždy stejný: publikovat studie nízké vědecké kvality o souvislosti mezi masem a cukrovkou, když systematické přehledy a klinické studie s nejvyšší vědeckou přísností již dostatečně prokázaly opak.
Výzkum na toto téma dospěl do závěrečné fáze a prokázal, že maso nezvyšuje hladinu cukru v krvi, inzulinovou rezistenci, zánět a riziko cukrovky 2. typu. Naopak, když se lidem doporučí, aby vyřadili obiloviny, škroby a cukry a jedli více červeného masa, může to cukrovku 2. typu zvrátit.
Křížová výprava proti masu nekončí
Vytrvalá, desítky let trvající pro-veganská ideologie a finančními podpora, kterou autorovi studie Willettovi dlouhodobě poskytují nadnárodní společnosti vyrábějících hyperzpracované veganské potraviny, se propisuje do řady publikací Waltera C. Willeta. Navzdory četným vyvrácením se ve své nové studii usilovně snaží prokázat vztah mezi spotřebou masa a výskytem cukrovky II. typu. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o hodnotnou studii, neboť jde o metaanalýzu publikovanou v prestižním časopise The Lancet Diabetes and Endocrinology; ve skutečnosti má však silná omezení, chybějící údaje a žádnou příčinnou souvislost, jak upozorňuje několik odborníků na vědecký výzkum.
„Tento výzkum je metaanalýzou, která vkládá kohorty od nuly, aniž by za nimi byla doložená klinická anamnéza,“ vysvětluje profesor Giuseppe Pulina, emeritní předseda Asociace pro živočišnou vědu a výrobu, řádný profesor etiky a udržitelnosti chovu hospodářských zvířat na katedře zemědělství z univerzity v Sassari a prezident společnosti Carni Sostenibili: „Vzhledem k tomu, že se jedná o kohortové studie, neposkytují příčinnou souvislost, a proto nelze stanovit přímou kauzalitu mezi konzumací masa a vznikem diabetu 2. typu. Ve skutečnosti mohou být pozorované souvislosti ovlivněny matoucími faktory, které nebyly plně kontrolovány.“
Přinejmenším nekonzistentní studie
Diabetes 2. typu patří do patologického obrazu tzv. metabolického syndromu, který má mnohočetnou a diferencovanou etiologii, charakterizovanou současnou přítomností více rizikových faktorů, jako je abdominální obezita, hypertenze a vysoká hladina cukru v krvi nalačno. Vzhledem ke komplexní a multifaktoriální etiologii, která zahrnuje genetické faktory, faktory životního prostředí a chování, přičemž mezi hlavní rizikové faktory patří obezita a sedavý způsob života, nelze z dotazníků pro desetileté sledování, které není zcela přesné, snadno určit příčinu v podobě diety.
Spotřeba masa byla zjišťována prostřednictvím dotazníků o stravování, které účastníci sami vyplňovali, což je nejméně spolehlivý způsob sběru dat, protože účastníci mohli svou spotřebu masa a další stravovací návyky uvádět nepřesně nebo nesprávně, čímž dochází ke zkreslení vlastního výběru, nadhodnocování nebo podhodnocování spotřeby určitých potravin.
Kromě toho může mít na riziko vzniku diabetu 2. typu vliv kvalita masa a způsoby tepelné úpravy, tyto proměnné však nebyly dosud plně prozkoumány. Jedinou novinkou celého nově publikovaného výzkumu je, že kromě červeného a vysoce zpracovaného masa vidí ze vzniku cukrovky rovněž maso kuřecí. Nerozlišuje ale mezi tím, jestli se jedná o kuře smažené, nebo jenom pečené.
Studovaný soubor respondentů nepředstavuje celou světovou populaci, takže výsledky nelze zobecňovat. Proto je třeba je interpretovat s opatrností; k potvrzení pozorovaných souvislostí a stanovení jasného příčinného vztahu jsou zapotřebí další studie.
Zdroj: Carni Sostenibili