JAK SNÍŽIT EMISE HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
Evropa má jeden z nejefektivnějších systémů živočišné výroby na světě. Vyznačuje se nižšími emisemi skleníkových plynů na kilogram masa než produkce v jiných oblastech.
Zejména u býložravých přežvýkavců, jako je skot, ovce, buvol atd., se stala důležitou enterická fermentace, která je jedním z výsledků procesu trávení potravy, protože zahrnuje produkci velkého množství metanu (CH4). Množství produkovaného metanu závisí především na vlastnostech zvířete, jako je plemeno, věk a hmotnost, a také na druhu a množství krmiva. Podíl střevní fermentace činí 42,6 %, ale existuje mnoho způsobů, jak prostřednictvím lepšího chovu zvířat snížit emise z chovu hospodářských zvířat.
Podle statistik FAO se v letech 1990-2022 rapidně snížila enterická fermentace v odvětví živočišné výroby v EU, a to ze 17,9 na 8,3 tisíce tun, což představuje více než 50% pokles. Bylo to do značné míry způsobeno přechodem na specializovanější systém zemědělského chovu hospodářských zvířat, přičemž je stále relevantní velký prostor pro zlepšení. Jak potvrzuje FAO, využívání fosilních paliv k výrobě energie je jedním z prvních zdrojů emisí, následuje doprava, zpracovatelský a stavební průmysl a na čtvrtém místě je zemědělská výroba, která je zodpovědná za něco málo přes desetinu celosvětových emisí.
Podle nejnovějších údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) „emise CH4 ze střevní fermentace a emise N2O z půdy představují 48 %, resp. 31 % celkových emisí skleníkových plynů ze zemědělství. Třetím nejvýznamnějším zdrojem emisí je CH4 z hospodaření s hnojem, který představuje přibližně 17 %. Zbývající zdroje přispívají k emisím skleníkových plynů v zemědělství relativně málo a představují méně než 5 % celkových emisí skleníkových plynů v zemědělství.“
Existuje mnoho způsobů, jak snížit emise z chovu hospodářských zvířat.
Existují konkrétní způsoby, jak snížit emise z hospodářských zvířat prostřednictvím lepšího řízení chovu zvířat. Jedním z jednoduchých způsobů, který je ve veřejných debatách často přehlížen, je omezit a snížit plýtvání potravinami. Podle FAO, 40-50 % ovoce a zeleniny se vyhodí hned u zdroje, zatímco u masa/mléčných výrobků FAO odhaduje ztráty na 20 %. Plýtvání potravinami představuje 8-10 % celosvětových emisí, takže podpora menšího plýtvání potravinami může přispět k dalšímu snížení emisí.
Intenzita emisí metanu a možnosti zmírnění všech souvisejících emisí se v jednotlivých regionech a výrobních systémech značně liší. FAO odhaduje, že velké rozdíly v intenzitě emisí u produktů z přežvýkavců jsou způsobeny různými agroekologickými podmínkami, zemědělskými postupy a řízením dodavatelského řetězce. V rámci této variability lze nalézt mnoho možností zmírnění emisí, které mohou být se správnými pobídkami využity k odstranění rozdílu.
Existují také řešení, jak snížit emise na úrovni zemědělských podniků, a zemědělci již v posledních dvou desetiletích přijali řadu opatření. Zpráva FAO odhaduje, že částečné snížení rozdílů v intenzitě emisí v rámci stávajících výrobních systémů prostřednictvím lepšího řízení by mohlo snížit emise přibližně o 30 %.
Význam krmiv a doplňkových látek pro zvířata
Inovace ve vědě o výživě zvířat přinesly řešení v podobě krmných doplňků jako jsou aminokyseliny, enzymy a probiotika, které umožňují efektivnější využití dostupných krmných surovin a snižují dopady na emise skleníkových plynů, acidifikaci a eutrofizaci. Fytáza, nejrozšířenější krmný enzym na světě, umožnila zvířatům zvýšit stravitelnost dostupného fosforu v krmných surovinách, což vedlo ke snížení potřeby příjmu krmiva. Krmné přísady mají pozitivní vliv na snížení ekologické stopy chovu zvířat.
Konkrétně u skotu lze zlepšení kvality píce dosáhnout lepším obhospodařováním travních porostů, zlepšením druhů pastvin, směsí krmiv a větším využíváním lokálně dostupných doplňků. Přizpůsobení produkce přežvýkavců základním zdrojům pastvin, vyvážení krmných dávek a vhodná příprava a uchovávání krmiva zlepší příjem živin, produktivitu přežvýkavců a plodnost. Bez ohledu na zdroj může lepší využívání krmiv pomoci snížit vylučování amoniaku u přežvýkavců a monogastrů. Probíhá mnoho výzkumů zaměřených na snížení střevních emisí u přežvýkavců, například úpravou složení krmiv a typu používaných krmných surovin a zařazením krmných přísad, jako jsou řasy, mořské řasy, polyfenoly a esenciální oleje.
Příležitosti digitálních technologií, zdraví zvířat a chovu zvířat
Podobně příležitosti v oblasti digitálních technologií, jako je internet věcí, big data, blockchain, drony a dálkový průzkum pro volně se pasoucí hospodářská zvířata, mohou poskytnout možnosti pro zcela nové způsoby monitorování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování na bezprecedentní úrovni podrobnosti a možná i s menší nejistotou a větší přesností. Umělá inteligence a rostoucí výpočetní výkon mohou v budoucnu umožnit systémům zpracovávat obrovské množství dat a poskytovat přehledy, trendové linie a členění podle potřeby.
Studie FAO ukázala, že v jednom konkrétním projektu zaměřeném na zvýšení odolnosti pasteveckých komunit vůči klimatu, kde byla zavedena kombinace opatření včetně očkování, došlo ke snížení celkových emisí o 17 % a intenzity emisí o 20 %.
Programy šlechtění zvířat mohou rovněž snížit emise metanu výběrem zvířat, která produkují méně CH4 a žijí déle, přičemž se dožívají vyššího věku. Znaky dlouhověkosti související s dobrými životními podmínkami zvířat, jako je vitalita a maximální přežití zvířat a jejich potomků, pomáhají snižovat emise a uhlíkovou stopu živočišné výroby. Podobně znaky související se zdravím zvířat, jako je odolnost vůči nemocem a robustnost, vedou ke snížení emisí z živočišné výroby.
Dosažení snížení emisí vyžaduje mnohostranný přístup, spolupráci mezi odvětvími a neustálé inovace. K udržitelnějšímu a ekologičtějšímu odvětví živočišné výroby se můžeme dopracovat pouze zavedením těchto strategií.