POUŽÍVÁNÍ ANTIBIOTIK A ZEMĚDĚLSTVÍ: PROČ ZEMĚDĚLCI POTŘEBUJÍ POUŽÍVAT ANTIBIOTIKA?
Bez ohledu na typ používaných zemědělských postupů, stejně jako lidé občas onemocní i zvířata. A tak může řízení zdraví zvířat na farmách čas od času vyžadovat použití veterinárních léčiv, včetně antibiotik. Zemědělci mají morální a zákonnou povinnost udržovat svá zvířata zdravá a zajistit jim vhodnou léčbu. Proto musí farmáři někdy podávat antibiotika, když jejich zvířata onemocní bakteriální infekcí. Antibiotika jsou v Evropě léky, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, a proto je mohou zemědělci používat pouze po stanovení diagnózy veterinárním lékařem a po vystavení veterinárního předpisu. Existují přísná pravidla pro to, kdy a jak mohou být na doporučení veterinárního lékaře použita k léčbě nemocných zvířat.
Podle právních předpisů EU může veterinární lékař předepsat antibiotika ke kontrole onemocnění ve skupině zvířat, kde je již jedno nebo více zvířat nemocných, aby se zabránilo šíření infekce, pokud nejsou k dispozici žádné vhodné alternativy. Veterinární lékař může rovněž předepsat antibiotika jednotlivému zvířeti nebo omezenému počtu zvířat, aby zabránil infekcím, pokud je riziko vysoké, například po určitých chirurgických zákrocích. Antibiotika nelze používat rutinně ani jako náhradu za špatnou hygienu, nevhodný chov nebo špatné řízení farmy.
Zodpovědné používání je klíčové
V Evropě se zemědělci řídí zásadami odpovědného používání stanovenými Evropskou platformou pro odpovědné používání léčiv u zvířat (EPRUMA) v rámci osvědčených postupů pro používání antibiotik u zvířat určených k produkci potravin. EPRUMA poskytuje pokyny pro stimulaci optimálního zdraví zvířat v rámci plánu řízení farmy s cílem snížit potřebu antibiotik.
To je založeno na holistickém přístupu k minimalizaci onemocnění prostřednictvím prevence infekcí, včetně správného ustájení a větrání, dobré hygieny, vhodné výživy, pravidelného sledování zdraví a dobrých životních podmínek, plánování zdraví zvířat, používání diagnostiky, očkování, hlášení nežádoucích příhod do systému farmakovigilance a biologické bezpečnosti. Cílem preventivních opatření je tedy udržet skupiny zvířat zdravé nebo omezit šíření nákaz v rámci populace zvířat. Pokud zvíře postihne bakteriální onemocnění, neexistuje pro něj alternativa k léčbě antibiotiky.
Opatření a produkty pro prevenci infekcí pomáhají snižovat potřebu antibiotik. Lze je rozdělit do dvou hlavních kategorií: preventivní a podpůrné. Preventivní opatření lze provádět prostřednictvím biologické bezpečnosti, dobrého ustájení a větrání a používání vakcín, které chrání zvířata před specifickými chorobami. Podpůrná opatření lze provádět používáním produktů, které pomáhají udržovat dobrý zdravotní stav zvířat, například optimální výživou a probiotiky, nebo výběrem zvířat pro vyšší odolnost vůči chorobám.
Terapeutické alternativy k antibiotikům neexistují
Zatímco v současné době neexistují žádné terapeutické alternativy antibiotik povolené pro použití u hospodářských zvířat v Evropě, existuje několik přípravků zvyšujících citlivost, například modifikátory virulence. Velmi důležitou a zásadní funkci při udržování optimálního zdraví a pohody zvířat může hrát také výživa. Krmné doplňkové látky používané pro hospodářská zvířata mají zásadní podíl na zajištění odpovídající výživy a optimálních životních podmínek zvířat. Tyto přísady zajišťují bezpečnost krmiv, například snižují přítomnost nežádoucích mikroorganismů. Mohou také zlepšovat stravitelnost a udržovat rovnováhu střevní flóry zvířat, čímž podporují jejich pohodu, odolnost a odolnost vůči případným infekcím nebo stresorům.
Používání antibiotik na podporu růstu bylo v EU zakázáno v roce 2006 podle nařízení EU o doplňkových látkách v krmivech – nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 – o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat za účelem řešení rezistence vůči antibiotikům. Ano, skutečnost, že používání antibiotik jako stimulátorů růstu bylo v Evropě zakázáno, zůstává mezi širokou veřejností neznámá. To se nedávno ukázalo v posledním evropském barometru, který ukázal, že o tom vědí jen přibližně dvě pětiny občanů EU (42 %); je to však o něco více než v předchozí vlně (+4 procentní body). Velký počet respondentů (57 %) neví, že takový zákaz existuje. Od zákazu antibiotik jako stimulátorů růstu v EU v roce 2006 se ostatní kontinenty rozhodly následovat tento příklad, což podporuje pozici EU jako regionu s osvědčenými postupy, jak je uvedeno v akčním plánu EU pro jedno zdraví v oblasti antimikrobiální rezistence. V Evropě bylo dosaženo značného pokroku při snižování potřeby používání antibiotik v zemědělských podnicích. 25 evropských zemí, které průběžně poskytovaly údaje o prodeji v letech 2011 až 2022, vykázalo za toto období průměrný pokles prodeje o 53 %.