12.07.2024

RESPEKTUJE MASO DOVÁŽENÉ ZE TŘETÍCH ZEMÍ V EVROPĚ DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT?

Evropská unie je největším dovozcem potravin na světě a dováží značné a stále rostoucí množství masa a masných výrobků. Nejvýznamnějším dovozním odvětvím je drůbeží maso s 985,38 tis. tun. dovezených v roce 2023. EU je také jedním z největších světových producentů drůbežího masa a čistým vývozcem drůbežích výrobků s roční produkcí přibližně 13,4 milionu tun. EU dováží vysoce hodnotné drůbeží výrobky, včetně prsního masa a drůbežích polotovarů, které evropští spotřebitelé preferují, především z Brazílie, Thajska a Ukrajiny, kde jsou výrobní náklady mnohem nižší. Druhým nejvíce dováženým masem v EU je hovězí maso, kterého bylo v roce 2023 dovezeno 375,19 tis. tun.


Splňuje maso dovážené ze třetích zemí normy EU pro dobré životní podmínky zvířat?

Z hlediska hmotnosti jatečně upraveného těla je prvním obchodním partnerem Velká Británie, kam směřuje 28,3 % hovězího masa, a hned za ní následují jihoamerické země, které dohromady představují 57,1 % dovozu hovězího masa do EU: Brazílie (26,4 %), Argentina (16,9 %) a Uruguay (13,8 %). Samotná Brazílie a Argentina představují téměř 44 % hodnoty dováženého hovězího masa, přičemž třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem je Spojené království, následované Uruguayí, USA a Austrálií. Stejně jako v případě drůbeže se do EU dovážejí především kusy s vysokou hodnotou, což znamená, že konkurence ze třetích zemí má na producenty v EU ještě větší ekonomický dopad. Splňuje však všechno toto maso dovážené ze třetích zemí evropské normy pro dobré životní podmínky zvířat?

EU s těmito zeměmi vyjednává dvoustranné dohody o volném obchodu, které mají usnadnit obchod. EU se snaží do těchto jednání zahrnout ustanovení týkající se například dobrých životních podmínek zvířat. Tato ustanovení však často vyžadují spolupráci mezi stranami, což znamená, že se nejedná o závazná pravidla. Pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, podléhá dovoz ze třetích zemí jejich vnitrostátním právním předpisům a v mnoha zemích, z nichž dovážíme, jsou tyto předpisy omezené.


Úloha WTO

Dobré životní podmínky zvířat jsou nyní uznány v pravidlech Světové obchodní organizace (WTO), ale jsou složité. Teoreticky by země EU s vysokými standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat měly zavést stejné standardy pro dovážené produkty. Avšak zatímco člen WTO může na svém území zakázat sporné chovatelské praktiky, nemůže omezit dovoz produktů pocházejících z těchto praktik v jiných zemích. Neexistuje proto žádná záruka, že maso nebo živá zvířata dovážená ze třetích zemí budou splňovat stejné normy, jaké jsou stanoveny pro výrobce v EU.

V posledních letech však WTO učinila důležitá rozhodnutí, která jsou potenciálně pozitivnější pro dobré životní podmínky zvířat a životní prostředí. Například v případě drůbežího masa musí třetí země „rovnocenným způsobem“ provádět právní předpisy na ochranu zvířat při usmrcování. V odvětví vajec se Komise snaží v obchodních dohodách glorifikovat zákaz konvenčních bateriových klecí v EU, který vstoupil v platnost v roce 2012. V této souvislosti zemědělci, družstva a organizace v EU prosazují vysoké standardy dobrých životních podmínek zvířat na celosvětové úrovni. Ve spolupráci se zúčastněnými stranami z EU se snaží přimět obchodní partnery k dodržování vyšších standardů v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat.


 Dovozní pravidla pro maso jsou v členských státech EU plně harmonizována.

Země mimo EU, které mají zájem vyvážet maso do EU, musí dodržovat zvláštní pokyny, aby zajistily, že jejich vývoz splňuje vysoké hygienické a veterinární normy a normy týkající se bezpečnosti spotřebitelů. Například pro dovoz čerstvého masa a masných výrobků do EU je vyžadováno veterinární osvědčení. Evropská komise musí uznat příslušný orgán země mimo EU. Toto uznání zajišťuje, že vyvážející země může splňovat stejné normy jako členské státy EU. EU klade důraz na řízení kvality a kontrolu procesů v celém potravinovém řetězci, od farmy až po vidličku. Zásadní význam má transparentnost v oblasti zdraví zvířat, bezpečnosti potravin, environmentálních norem a dobrých životních podmínek zvířat. Veškerá dvoustranná jednání a dialog o dovozu masa musí vést příslušný vnitrostátní veterinární orgán.

Myšlenka zavést pro dovážené produkty stejné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, jaké platí v EU, je předmětem probíhajících diskusí. Evropská komise byla požádána, aby posoudila základ a právní proveditelnost uplatňování zdravotních a environmentálních norem EU, včetně dobrých životních podmínek zvířat, na dovážené zemědělské a potravinářské produkty. Uplatňování norem EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na dovážené živočišné produkty by spotřebitelům v EU důsledně nabízelo takový typ produktů, který by jim z etického hlediska více vyhovoval. Zajistilo by to, že evropská spotřeba nebude podporovat nehumánní a neudržitelné modely výroby za hranicemi EU.

Je však důležité si uvědomit, že dovážené živočišné produkty v současné době většině pravidel EU o dobrých životních podmínkách zvířat nepodléhají. Přezkum právních předpisů EU týkajících se dobrých životních podmínek zvířat se měl těmito argumenty zabývat a nové požadavky na dobré životní podmínky zvířat měly být příležitostí pro EU, aby vedla celosvětový přechod k udržitelným potravinovým systémům. To zahrnuje zvážení zákazu klecí, hustoty osazení a prostorových přídělů, mrzačení, obohacování a vybíjení samčích kuřat. Jakékoli změny by však musely být v souladu s pravidly WTO. Jedná se o složitou problematiku, která vyvažuje zájmy spotřebitelů, producentů a zvířat a je předmětem aktivní politické diskuse.