STRATEGICKÁ VIZE PRO BUDOUCNOST ZDRAVÍ ZVÍŘAT V EVROPĚ

Zvířata hrají v životě Evropy zásadní roli, od utváření venkovské krajiny po poskytování potravy, společníka a základních ekosystémových služeb. Zajištění jejich zdraví a dobrých životních podmínek je proto zásadní. V posledních letech byla Evropa svědkem znepokojivého nárůstu ohnisek chorob zvířat, včetně afrického moru prasat (AMP), vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI), katarální horečky ovcí (BTV) a lumpy skin disease (LSD), a to i v oblastech, které byly dříve považovány za málo rizikové. Tato ohniska představují vážnou hrozbu nejen pro zdraví zvířat, ale také pro živobytí zemědělců, stabilitu venkovských komunit a bezpečnost dodávek potravin v Evropské unii. Hospodářské, environmentální a sociální důsledky mohou být zničující.

Je naléhavě nutné změnit způsob, jakým Evropa řeší nákazy zvířat

Navzdory tomu zůstává převládající strategie reakce do značné míry reaktivní. Opatření se obvykle přijímají až po vypuknutí krize a spoléhají se na drastická a často traumatizující opatření, jako je hromadné vybíjení zvířat, karantény a uzavírání trhů. Dokonce i očkování, jeden z nejúčinnějších dostupných nástrojů prevence šíření nákazy, je často přehlíženo nebo odkládáno. Vakcíny bývají vyvíjeny a nasazovány až poté, co již vypukla ohniska nákazy, jak se nedávno ukázalo při výskytu kmene BTV-3 v Nizozemsku. Tento přístup „hašení požárů“ již není udržitelný a není ani dostatečný pro ochranu evropských zvířat a občanů.

Sdružení veterinárních lékařů AnimalhealthEurope vyzvalo k naléhavému přechodu na strategii „prevence požárů“: strategii, která předvídá rizika, upřednostňuje připravenost a umožňuje rychlou a koordinovanou akci dříve, než se nemoci vymknou kontrole.

Mnoho stran se shoduje, včetně ministrů agrárního sektoru, že je třeba zásadně změnit způsob, jakým Evropa řeší nákazy zvířat, a přejít od krizového myšlení k proaktivní, integrované, včasné a dlouhodobé strategii. Na květnovém zasedání AgriFish 2024 Maďarsko přidalo AOB na téma Očkování – nástroj boje proti nákazám zvířat, které podpořilo dalších 12 členských států.

Přestože již existují právní předpisy EU týkající se přenosných chorob zvířat, nedávné zkušenosti jasně ukázaly, že samotné zákony nestačí k tomu, aby se zabránilo dalekosáhlým důsledkům vypuknutí nákazy. Současná obchodní politika EU zároveň málo podporuje proaktivní přístup k očkování. Využívání vakcín mezi zemědělci je stále nedůsledné, a to zejména kvůli přetrvávajícím obavám z omezení obchodu s očkovanými zvířaty a jejich produkty.

Čtyři klíčová opatření pro zdraví zvířat

Aby byla Evropa skutečně připravena na budoucí mimořádné situace v oblasti zdraví zvířat, je třeba přijmout strategická opatření zaměřená na prevenci, inovace a účinnost a zároveň posílit meziodvětvovou spolupráci a koordinaci. Jak uvedli ministři zemědělství EU, očkování musí být uznáno jako základní součást politiky v oblasti zdraví zvířat, stejně jako léčba a biologická bezpečnost, a jeho používání by mělo být aktivně propagováno mezi zemědělci a širší veřejností.

S ohledem na tyto výzvy navrhlo sdružení AnimalhealthEurope, které zastupuje výrobce veterinárních léčiv a vakcín, čtyři klíčová opatření k posunu směrem k odolnějšímu a preventivnějšímu systému zdraví zvířat v Evropě.

1. Mezi veterinárním odvětvím a veterinárními orgány by měl probíhat pravidelný a strukturovaný dialog. Toto partnerství by pomohlo předvídat poptávku a zvýšit připravenost. Sdílením údajů, zejména u známých nákaz, u nichž jsou k dispozici informace z dozoru, je možné včas odhadnout výskyt nákaz a jejich potenciální dopady. Tento dialog by také usnadnil společné plánování a posílil vzájemnou důvěru. V ideálním případě by bylo možné zavést mechanismy pro sdílení rizik a pobídky, které by podpořily průmysl v rychlé výrobě vakcín a povzbudily zemědělce k přijetí preventivních opatření, jako je očkování. To by navíc mohly podpořit pružnější regulační cesty, které by umožnily rychlejší schvalování potřebných produktů v mimořádných situacích.
2. Evropa potřebuje zvláštní mechanismus rychlého varování a reakce. Při prvních příznacích výskytu přeshraniční nákazy zvířat by hlavní veterinární lékaři postižených zemí měli mít možnost okamžitě kontaktovat průmyslové sdružení. To by umožnilo uspořádat naléhavou koordinovanou schůzku, na které by se stanovila nezbytná reakce a neprodleně by se provedla.
3. EU musí zajistit, aby zákon o zdraví zvířat, nařízení (EU) 2016/429, byl způsobilý čelit budoucím výzvám. Probíhající hodnocení tohoto nařízení představuje klíčovou příležitost k řešení jeho současných omezení. Vzhledem k vyvíjející se povaze hrozeb pro zdraví zvířat by měl právní předpis umožňovat pravidelnou aktualizaci seznamu nákaz podléhajících oznamovací povinnosti a zajistit, aby odrážel současnou realitu. Měl by také podporovat vytváření a správu bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel, aby se zvýšila připravenost a rychlost reakce.
4. Je zapotřebí koordinovanějšího evropského přístupu k očkování zvířat. V současné době reagují členské státy na stejné nákazy různě, což může bránit přesunům zvířat v rámci EU a v některých případech prodlužovat výskyt nákazy na kontinentu. Jednotná reakce na očkování na úrovni EU by umožnila účinnější a harmonizovanější strategii, která by zabránila zbytečnému přerušení obchodu a posílila kontrolu nákaz.

Prioritou EU musí být zachování zdraví zvířat a zamezení jejich masovému vybíjení

Nemoci zvířat, zejména ty s vysokou nemocností nebo úmrtností, mohou mít závažné důsledky nejen pro dobré životní podmínky zvířat, ale také pro potravinovou bezpečnost, používání antibiotik, ekonomickou životaschopnost zemědělských komunit a dokonce i pro veřejné zdraví. Evropská unie si nemůže dovolit zůstat pozadu. Nárůst zoonotických hrozeb, dopady změny klimatu a rostoucí tlak na potravinovou bezpečnost vyžadují změnu paradigmatu: upřednostnit prevenci a učinit z očkování zvířat politickou, ekonomickou a zdravotní prioritu. Pouze připravená, proaktivní a koordinovaná Evropa bude úspěšně čelit budoucím výzvám v zemědělsko-potravinářském odvětví.