12.01.2023

JAKÁ JE SKUTEČNÁ VELIKOST EVROPSKÝCH CHOVŮ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT?

Evropské farmy nabízejí v jednotlivých regionech velkou rozmanitost potravinářských produktů, takže je poměrně obtížné určit průměrnou velikost farmy. Jisté je, že rodinné zemědělství bylo vždy základem zemědělské činnosti v Evropské unii. Ve srovnání s třetími zeměmi zůstává velikost evropských farem relativně malá. Z ekonomického hlediska provozují v EU menší farmy různé činnosti se smíšeným pěstováním plodin, smíšeným chovem hospodářských zvířat nebo smíšeným pěstováním plodin a chovem hospodářských zvířat současně. Tyto smíšené systémy jsou součástí našeho kulturního dědictví, takže je obtížné přesně definovat průměrnou velikost mléčných, hovězích nebo drůbežích farem.

Srovnání velikosti farmy, finančních zdrojů, pracovní síly nebo počtu zvířat na farmu je třeba brát s rezervou. Vzhledem ke smíšeným systémům je obtížné zjistit statistické údaje o nejmenších zemědělských podnicích, a proto veřejné údaje pocházejí většinou ze specializovaných zemědělských podniků v deseti evropských zemích s největší produkcí. Při posuzování typu živočišné výroby na mapě Evropy lze za regiony s jednoznačnou specializací považovat jen omezený počet regionů.

Průměrná velikost chovu hospodářských zvířat v Evropě je menší než 50 hektarů a hostí méně než 50 “dobytčích jednotek”. “Průměrná evropská farma” využívá 34 hektarů zemědělské půdy a má stádo o velikosti 47 dobytčích jednotek. Dokonce i v regionech, kde se chovají hospodářská zvířata intenzivněji, využívá zemědělská farma v 10 nejproduktivnějších evropských zemích 51 ha půdy, což je přibližně 35 fotbalových hřišť, na farmě pracují přibližně dva lidé a hostí 79 “dobytčích jednotek” v celkové hodnotě 138 000 eur.

Tento první soubor statistik Eurostatu ukazuje, že jsme daleko od představy, která se nejčastěji vytváří, že evropské zemědělství je masou “továrních farem”, a to i v těch nejspecializovanějších a nejproduktivnějších zemích. I ve specializovaných producentských zemích zůstávají zemědělské podniky ve srovnání s třetími zeměmi malé. Mezi specializovanými zemědělskými podniky jsou ty, které se orientují na chov ovcí, největší z hlediska rozlohy s přibližně 90 ha, ale nejmenší z hlediska počtu dobytčích jednotek s průměrným počtem 61, i z hlediska provozního kapitálu, který činí méně než 113 000 eur.

Nejvíce pracovních sil představují velkochovy, a to více než dvě osoby. Vlastní také největší stáda s 312 dobytčími jednotkami a mobilizují nejvíce kapitálu, více než 280 000 eur. Specializované mléčné farmy mají druhá největší stáda s přibližně 76 dobytčími jednotkami, mobilizují druhý nejvyšší kapitál, 231 000 eur, a mají druhou nejvyšší úroveň zaměstnanosti s 1,9 osoby.

Ve všech odvětvích živočišné výroby dohromady mají Spojené království, Dánsko a Francie největší farmy z hlediska rozlohy – zhruba 95 ha na farmu. Polsko, Itálie a Nizozemsko mají nejmenší farmy s rozlohou menší než 40 ha na farmu, přičemž v Polsku je průměr 18 ha.

Velikost zemědělského podniku a mobilizovaný kapitál nemají v Evropě přímou souvislost. Nizozemské farmy patří mezi nejmenší podle kritéria velikosti farmy, ale patří mezi největší z hlediska počtu hospodářských zvířat a provozního kapitálu, spolu s dánskými zemědělci. Ve skutečnosti jsou Dánsko, Nizozemsko a Belgie z hlediska mobilizovaného kapitálu na prvních třech místech, daleko před například Německem, Spojeným královstvím a Francií.

“Intenzifikace” hospodářských zvířat tedy není systematickým trendem vevropské živočišné výrobě. V Evropě existují značné rozdíly ve “velikosti farem” s chovem hospodářských zvířat a každá z nich se snaží zajistit zdravá, dobře ošetřovaná zvířata a dostupné ceny potravin pro každého bez ohledu na velikost dané farmy.