VYVRACENÍ MÝTŮ O HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘATECH: VĚDA VE SLUŽBÁCH PRAVDY
Somos Ganadería (španělská platforma, která je členem European Livestock Voice) nedávno spojila odborníky z odvětví, aby se zabývali hlavními mýty a nedorozuměními týkajícími se chovu hospodářských zvířat a poskytli důkladné informace o jeho dopadu a udržitelnosti. Během akce bylo zdůrazněno, jak klíčovou roli při vyvracení mýtů o tomto odvětví hrají vědecké údaje které, nabízejí realističtější a fundovanější pohled na chov hospodářských zvířat.
Odvětví živočišné výroby je často předmětem řady mýtů a dezinformací, které zkreslují fakta. Tato nedorozumění, často živená fámami a nepodloženými stereotypy, přispívají k nejasnostem ohledně udržitelnosti a přínosů tohoto odvětví. Vědecké údaje však mohou být klíčem k objasnění situace, poskytnou přesné a na důkazech založené informace, které vyvrátí falešná přesvědčení a nabídnou realističtější a podloženější pohled na chov hospodářských zvířat.
S ohledem na tuto skutečnost uspořádala společnost Somos Ganadería akci s názvem Vyvracení mýtů o hospodářských zvířatech. Během této akce se zabývali odborníci z odvětví živočišné výroby, vědci a odborníci na komunikaci hlavními mýty a nedorozuměními, které obklopují chov hospodářských zvířat, a poskytli důkladné informace o jeho dopadu a udržitelnosti. Akce, které se zúčastnilo více než 100 lidí, se konala v sídle Generální rady veterinárních škol Španělska. Cílem akce bylo prostřednictvím různých prezentací a debat posílit znalosti a podpořit informovanější dialog o významu chovu hospodářských zvířat v dnešní společnosti.
Institucionálního zahájení akce se zúčastnili Ana Rodríguez Castaño, generální tajemnice pro zemědělské zdroje a potravinovou bezpečnost MAPA, a Rufino Rivero, generální tajemník Kolegiální veterinární organizace (OCV).
Rodríguez zdůraznil, že „abychom zabránili nespravedlivému zacházení s odvětvím živočišné výroby v médiích, musíme se opřít o vědecký základ, který zdůrazňuje přínos této činnosti k vytváření veřejných statků. To se odráží v 7. pilíři Národní potravinové strategie (ENA), speciálně věnovaném informacím o potravinách pro spotřebitele a zahrnujícím šest základních aspektů: bezpečnost potravin, udržitelnost, oživení venkovských oblastí, výživu a zdraví, inovace a technologie a konečně spotřebitele.“
Generální tajemník dále zdůraznil, že „spotřebitelé hrají v potravinovém systému klíčovou roli, neboť jejich nákupní rozhodnutí určují, které výrobky uspějí a jak se bude vyvíjet trh. Aby se mohli zodpovědně rozhodovat, musí být informace jasné a dostupné.“
Rivero hovořil o pokroku v živočišné výrobě v posledních desetiletích a připisoval tyto úspěchy „společnému úsilí zemědělců a veterinářů v oblastech, jako je zdraví, dobré životní podmínky, výživa, reprodukce a řízení“. Vyzdvihl také význam odvětví živočišné výroby pro „zlepšení výživy obyvatelstva, udržení venkovských komunit, přispění k HDP a posílení mezinárodní značky Španělska“. Na závěr uvedl, že „veterinární medicína bude i nadále velkou podporou pro chov hospodářských zvířat, aby získával přístup na mezinárodní trhy, a aby zvýšil svou hodnotu“.
Vědecký panel: „Vyvracení mýtů o hospodářských zvířatech: Věda ve službách pravdy“
Následovala prezentace Somos Ganadería, kterou vedl Miguel Ángel Higuera, ředitel společnosti ANPROGAPOR a koordinátor tohoto sdružení. Poukázal na to, že „žijeme obklopeni falešnými mýty a pseudopravdami, a proto potřebujeme, aby nám věda a její odborníci dali hlas a informovali společnost o tom, co děláme – protože nemáme co skrývat.“
Vědeckého panelu se zúčastnili José Miguel Mulet, profesor biotechnologie na Polytechnické univerzitě ve Valencii (UPV); Fernando Estellés, profesor ETSEAMN a ředitel magisterského programu přesného chovu hospodářských zvířat na UPV; a Antoni Dalmau, výzkumný pracovník programu pro dobré životní podmínky zvířat na IRTA a koordinátor sítě pro Panel kvalitu dobrých životních podmínek zvířat. Moderovala Matilde Moro, manažerka společnosti ASOPROVAC.
Během svého projevu se zmínil Mulet o technologii CRISPR a vysvětlil, že „se vyvíjí rychle a je pravděpodobné, že za dva nebo tři roky se objeví v chovu hospodářských zvířat zvířata geneticky upravená. Evropa by měla být připravena s předpisy, které umožní komercializaci a zajistí, aby evropští producenti mohli konkurovat za stejných podmínek.“
Estellés zdůraznil, že „existují pozitivní vyhlídky na zlepšení odvětví živočišné výroby, zejména pokud jde o udržitelnost a dobré životní podmínky zvířat. Je nezbytné zdůraznit potenciál tohoto odvětví pro řešení současných sociálních potřeb.“
Dalmau poznamenal: „Problémem je, že v našem prostředí potřebujeme více studií. To, jak určité aspekty působí například v severských zemích, se liší od toho, jak fungují ve středomořských oblastech. Například na severu mohou zvířata zažívat stres při teplotě 25 ºC, zatímco v jižních oblastech tráví při této teplotě téměř celý svůj produktivní život. Proto při přípravě evropské legislativy potřebujeme studie provedené pro dané prostředí, které tyto poznatky zohlední.“
Moro poukázal na to, že „mnoho politických rozhodnutí v Evropě bylo po léta odtrženo od vědeckého základu. Jsme přesvědčeni, že je důležité posílit postavení vědců, aby Evropa mohla zaujmout vedoucí postavení v boji proti antimikrobiální rezistenci, v rozvoji technologií a ve zlepšování dobrých životních podmínek zvířat. V opačném případě riskujeme ztrátu konkurenceschopnosti a vyčerpání našich zdrojů hospodářských zvířat.“