JAK SE MŮŽE PROJEVIT PŘIROZENÉ CHOVÁNÍ ZVÍŘAT V UZAVŘENÝCH / HALOVÝCH CHOVECH?

Polarizované rozhovory o používání klecí v zemědělství se často zaměřují na debatu o tom, zda by se farmy měly přizpůsobit zvířatům, nebo naopak. Na jedné straně debaty stojí lobbyistické skupiny, které se domnívají, že dobré životní podmínky zvířat lze dodržovat pouze v systémech volného ustájení, protože pouze volné ustájení může vyhovovat přirozenému chování.

Přirozené chování má sice pro dobré životní podmínky zvířat nepochybně význam, ale je nevhodné omezovat něco tak složitého, jako jsou dobré životní podmínky zvířat, na zjednodušené pojmy typu “volný výběh je dobrý, uzavřený chov je špatný”. Nesmíme zapomínat, že přirozené chování zvířat zahrnuje i takové instinkty, jako je vyjadřování dominance. Hierarchická povaha nosnic je například přímým důvodem, proč je úmrtnost ve volných chovech dvakrát vyšší než v obohacených klecích. Zvířeti, které se může nechat klovat dominantními zvířaty ve stádě, nemusí systém volného ustájení nutně pomoci zajistit dobré životní podmínky zvířat.

To je příkladem toho, proč zjednodušené přístupy k dobrým životním podmínkám zvířat, které jsou možná založeny na našich vlastních lidských myšlenkách a pocitech, mohou ve skutečnosti úroveň dobrých životních podmínek zvířat spíše snižovat než zlepšovat.

Co je “přirozené”, nemusí být nutně “dobré” z hlediska dobrých životních podmínek zvířat, systémy volného chovu nejsou podle definice nejlepší jen proto, že slovo “volný” rezonuje tak silným způsobem téměř u každého, jak říká přední světová vědkyně v oblasti dobrých životních podmínek zvířat Marian Stamp Dawkins. Podle ní nás k dobrým životním podmínkám zvířat vedou poznatky, které nám může poskytnout výzkum v oblasti dobrých životních podmínek zvířat:

“Chtějí zvířata v zajetí dělat všechny věci, které dělají jejich volně žijící protějšky, nebo je pro ně výhodnější dostatek potravy, aniž by ji musela lovit? Spojení mezi “přirozeným” a “dobrým” welfare se stává něčím, co je třeba zjistit na základě faktů při pohledu na samotná zvířata, nikoliv pouze na základě romantických předpokladů o tom, jaký by mohl být život ve volné přírodě.”¹

Velmi dobré vědecké poznatky o preferencích zvířat mohou přinést tzv. testy volby, při nichž se měří motivace zvířat k různým zdrojům prostřednictvím zátěže, kterou jsou ochotna podstoupit, aby se k nim dostala. Takové testy prokázaly vysokou důležitost prachové koupele pro slepice a stavění hnízda pro norky, což jsou chování, která se vyskytují u divokých protějšků domestikovaných druhů. Stejný druh testů však doložil, že přístup k vodě ke koupání není pro chované norky nijak zvlášť důležitý, což dokazuje, že v míře, v jaké se můžete zeptat samotných zvířat, může být přirozené chování důležité i nedůležité.

Zdroje: – Důsledky rozdílů v hlášených úrovních úmrtnosti hejn nosnic chovaných v různých systémech ustájení pro welfare, produktivitu a udržitelnost: Metaanalýza deseti studií) Marian S. Dawkins (2012), Why Animals Matter, Oxford University Press ⇧