MÁ SPOTŘEBA MASA NĚJAKÝ VLIV NA NAŠE ZDRAVÍ?
Lidé jsou biologicky přizpůsobeni stravě, která obsahuje maso, a to hraje důležitou roli ve zdravé a vyvážené stravě. Některé živiny obsažené v mase a dalších potravinách živočišného původu totiž není vždy snadné získat z rostlinných potravin (někdy je to dokonce nemožné).
Maso je vynikajícím zdrojem řady vitaminů, minerálů a základních mikroživin, které tělo snadno vstřebává. Například 100 g červeného masa dodá přibližně 25 % doporučené denní dávky (RDA) riboflavinu, niacinu, vitaminů B5 a B6 a dvě třetiny vitaminu B12.
Strava chudá na potraviny živočišného původu může vést k různým výživovým nedostatkům. Studie prokázaly, že strava s nízkým obsahem masa může představovat riziko pro vývoj mozku a reprodukčního systému. Potraviny živočišného původu jsou rovněž v prvních 1 000 dnech života kojenců a pro vývoj kostry a mozku dospívajících zcela nezbytné.
V mase a zpracovaných masných výrobcích se nachází několik důležitých bioaktivních látek, jako je vitamin B1, železo, zinek, cholin, L-karnitin, konjugovaná kyselina linolová, glutathion, taurin a kreatin, které byly zkoumány pro své fyziologické vlastnosti.
Například konjugovaná kyselina linolová (CLA) vzbudila v posledních dvou desetiletích značnou pozornost pro své rozmanité biologicky prospěšné účinky. CLA moduluje imunitní a zánětlivé reakce a zlepšuje kostní hmotu, zatímco karnosin má silné antioxidační a antigenotoxické účinky, včetně působení proti stárnutí buněk.
Shrneme-li to, vyvinuli jsme se jako všežravci a maso bylo po miliony let hlavní složkou naší stravy. Maso a zpracované masné výrobky lze bezpečně konzumovat jako součást zdravé a vyvážené stravy.
Zdroje: – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22452730
– Měly by výživové směrnice doporučovat nízký příjem červeného masa? – Zdravotní dopady rizikové stravy ve 195 zemích, 1990-2017: systematická analýza pro studii Global Burden of Disease Study 2017.