DOKÁŽEME SI PŘEDSTAVIT SVĚT BEZ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT?
Posouzení všech sociálních, environmentálních a ekonomických aspektů spojených s opuštěním evropského modelu chovu hospodářských zvířat je nesmírně složité i pro vědce zabývající se chovem hospodářských zvířat a mnohé vedlejší dopady je téměř nemožné předvídat. Existuje však pět dopadů, které lze při opuštění chovu hospodářských zvířat předpokládat téměř za jisté:
Evropa přestane být šampionem v oblasti oběhového hospodářství
Ve světové oběhové bioekonomice hrají hospodářská zvířata mnoho klíčových rolí, které by ve světě bez nich zanikly. Zhodnocováním vedlejších produktů potravinového řetězce přispívá živočišná výroba k efektivnějšímu zemědělství a k bohaté kulturní společnosti. Důležitým procesem je recyklace (nebo podle některých „upcyklace“) biomasy ze zdrojů, jako je tráva, sláma a otruby, které jsou pro lidi nepoživatelné – konzumovatelné jsou pouze přežvýkavci. Pokud by tyto zbytky a vedlejší produkty nebyly spotřebovány hospodářskými zvířaty, mohly by se samy o sobě rychle stát zátěží pro životní prostředí, protože poptávka lidí po zpracovaných potravinách roste. Využití zvířecích kůží také poskytuje naší společnosti krásný a trvanlivý materiál s jedinečnými vlastnostmi, který slouží k výrobě obuvi, oděvů, bytových doplňků, sedadel a interiérů automobilů, hudebních nástrojů, knižních vazeb a mnoha dalších spotřebních výrobků, které vytvořily a udržují kulturní hodnotu mnoha evropských zemí. Kůže je ve skutečnosti pravděpodobně prvním výrobkem oběhového hospodářství v historii.
Hospodářská zvířata také regulují ekologické cykly, uzavírají koloběh živin a zlepšují úrodnost půdy a sekvestraci uhlíku recyklací a využíváním hnoje jako biologického zdroje a využíváním travnatých ploch nevhodných pro pěstování plodin. Ve smíšených oblastech s plodinami a hospodářskými zvířaty má střídání travních porostů také funkci přerušování koloběhu škůdců, což zemědělcům umožňuje snížit používání pesticidů. Ve světě bez hospodářských zvířat by zvýšená poptávka po rostlinné produkci vedla k intenzifikaci využívání zemědělské půdy, nárůstu zemědělské půdy potřebné pro produkci potravin, ztrátě biologické rozmanitosti a opuštění půdy, která není vhodná pro pěstování plodin nebo produkci bílkovin, jako jsou například horské oblasti. (Viz také: Šampioni v oblasti efektivního využívání zdrojů: Společné produkty, zásadní součást výživy zvířat)
Evropský venkov utrpí
V současné době je chov hospodářských zvířat klíčovým pilířem fungování evropského venkova. Hospodářská zvířata jsou zastoupena téměř ve všech regionech Evropy v široké škále výrobních systémů v závislosti na místních ekonomických, geografických a sociologických specificích. Bez chovu hospodářských zvířat se zvýší odliv obyvatel z venkova, což vytvoří další tlak na evropská města a způsobí větší odtržení od přírody a našeho kulturního dědictví. Opuštěná půda by také vedla ke zvýšení rizika lesních požárů v souvislosti s globálním oteplováním.
Odklon od živočišné výroby povede k častějšímu používání syntetických hnojiv i k nárůstu jejich ceny
Odvětví živočišné výroby produkuje nejen potraviny, ale také celou řadu vedlejších produktů, počínaje chlévským hnojem, kompostem nebo močůvkou. V současné době se na 40 % světové obdělávané plochy používají organická hnojiva pocházející z živočišné výroby. Svět bez živočišné výroby by proto vedl k významnému nárůstu používání syntetických hnojiv. To by způsobilo zvýšení závislosti evropských zemědělců na dovozu hnojiv, což by ohrozilo potravinové zabezpečení v Unii. Již dnes představují hnojiva třetinu nákladů zemědělců, v budoucnosti by produkce plodin nemusela být rentabilní, pokud by nedošlo k celosvětovému nárůstu cen plodin.
Hnojivo je pouze jedním z příkladů vedlejších produktů spojených s živočišnou výrobou. Mnoho dalších méně známých vedlejších produktů, jako jsou kosmetické výrobky nebo bioenergie bude těžké nahradit bez vysokých environmentálních, ekonomických a sociálních nákladů.
Dědictví evropské potravinářské kultury částečně zanikne
Úplný odklon od živočišné výroby by představoval velký problém pro uspokojení výživových potřeb všech obyvatel. Bez masa, sýrů, vajec a ryb ve stravě by obyvatelé EU nedostávali z potravin, které konzumují, dostatek několika různých základních živin. Strava založená pouze na rostlinách by také vyžadovala, aby jednotlivci jedli objemově více potravin a denně přijímali více kalorií, aby uspokojili své výživové potřeby, protože dostupné potraviny rostlinného původu nemají takovou denzitu živin jako potraviny živočišného původu.
Odklon od hospodářských zvířat by způsobil další propad v příjmu vápníku, vitaminů A a B12 a některých důležitých mastných kyselin (z ryb) ve výživě občanů. Ty jsou důležité, protože pomáhají snižovat výskyt kardiovaskulárních onemocnění a zlepšují kognitivní funkce a zrak kojenců. Živočišné produkty jsou jediným dostupným, nedoplňkovým, zdrojem některých mastných kyselin a vitaminu B12.
V této situaci by imitace masa vyráběné jen minimálním počtem potravinářských podniků a výroba vitaminu B12 farmaceutickým průmyslem nahradily zemědělce a živočišnou výrobu ve venkovských oblastech.
Uhlíková stopa našich jídel se výrazně nesníží.
Z hlediska změny klimatu by svět bez hospodářských zvířat pravděpodobně nebyl takový, jak by někteří očekávali. Bez přežvýkavců by se údržba naší pastevecké luční a živé krajiny stala velmi obtížnou. Například lesy by se staly náchylnějšími k požárům v případě extrémních teplot. Studie, kterou v USA na toto téma vypracovali zoologové Mary Beth Hallová a Robin R. White, uvažovala o tom, že celkové odstranění hospodářských zvířat v USA by při zvážení hlavního vedlejšího důsledku opuštění chovu hospodářských zvířat představovalo pokles celkových emisí v USA pouze o zhruba 2,6 %. Vzhledem k různorodosti a rozdílům v modelech hospodaření mezi Evropou a USA lze jen předpokládat, že v Evropě by byl přínos ještě menší. Kromě toho existuje jen málo hodnocení uhlíkové stopy syntetických tkání imitujících maso, které by podle prvotních výsledků nemusely být tak environmentálně příznivé, jak se zprvu očekávalo1.
V prohlášení pracovní skupiny pro zvířata z roku 2017 Jean-Louis Peyraud, výzkumný pracovník INRA, uvedl: „Svět bez chovu hospodářských zvířat je jen krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou utopií. Je načase, abychom se vrátili k realističtějším postojům založeným na faktech. Odstranění chovu hospodářských zvířat by bylo pro lidstvo naprostým nesmyslem. Neznamená to však, že nepotřebujeme zlepšit způsob chovu zvířat, respektovat je, nabídnout jim důstojný život a zajistit, aby jejich porážka proběhla bez bolesti a stresu. Musíme pokračovat ve výzkumu a inovacích, abychom snížili negativní dopady chovu hospodářských zvířat a zvýšili služby, které poskytuje naší společnosti.“ Zdroje: – https://www.pnas.org/content/114/48/E10301.full
– https://www.futura-sciences.com/planete/actualites/rechauffement-climatique-viande-in-vitro-encore-pire-planete-vraie-75120/
– http://pr.euractiv.com/pr/world-without-livestock-farming-makes-no-sense-humanitarian-economic-ecological-and-agronomic