JE NAPROSTO NESMYSLNÉ ZAHRNOUT ZEMĚDĚLSKÝ SEKTOR DO SMĚRNICE O PRŮMYSLOVÝCH EMISÍCH!
Článek Ronalda Pirlota, Pleinchamp a překlad ELV
Před několika měsíci Evropská komise navrhla rozšířit působnost směrnice o průmyslových emisích (IED) na dříve vyňatý chov skotu a snížit prahovou hodnotu pro její použitelnost na všechny farmy s více než 150 dobytčími jednotkami, tj. na farmu s 90 kravami včetně mladých zvířat! To je jednoduše nerozumné, jak se přesvědčila delegace poslanců a asistentů poslanců Evropského parlamentu, když navštívila farmu rodiny Godfriaux v Perwezu a farmu rodiny Paquet v Yvoiru v Belgii.
Středa 7. září, 14.15 hodin. Autobus projíždí poklidnou krajinou Perwezu a zastavuje před vepřínem, který Jordan Godfriaux provozuje se svou ženou v Malèves-Sainte-Marie-Wastinnes. Delegace asi třiceti lidí, včetně tří poslanců Evropského parlamentu a tuctu parlamentních asistentů, přijala pozvání organizace European Livestock Voice, aby si prohlédla farmu zblízka a na vlastní kůži zažila “všechny průmyslové emise”. Studijní návštěvu farem podpořila Valonská zemědělská federace (FWA) a její prezidentka Marianne Streelová skupinu přivítala slovy: “Touto návštěvou vám chceme ukázat, jak pracujeme na našich farmách, které jsou především rodinnými farmami s velmi silným vztahem k okolní půdě. Podle Komise budou náklady plynoucí z návrhu pro dotčené farmy činit jen na administrativní náklady asi 2 400 EUR. Podle našich výpočtů to však bude podstatně více kvůli nejlepším dostupným technikám (BAT), které jej doprovázejí. Kromě nezanedbatelného finančního aspektu však považujeme za hluboce šokující spojovat postupy a každodenní chod našich farem s pojmem “průmyslové”, přestože naše farmy podléhají nejvyšším výrobním standardům. Hrozí také stigmatizace, která by mohla narušit vztah důvěry, který jsme si u našich zákazníků vytvořili v souvislosti s vynikající kvalitou našich výrobků. Evropa nás možná bude chtít zařadit mezi průmyslové, ale apelujeme na váš zdravý rozum, abyste zajistili, že se tak nestane.“
V návrhu se uvádí, že směrnice EU o průmyslových emisích (IED) by se měla vztahovat i na chov hospodářských zvířat a její uplatňování by mělo být rozšířeno na všechny typy chovů hospodářských zvířat od plánované prahové hodnoty 150 dobytčích jednotek (DJ). To by vedlo k dodatečným nákladům a jako administrativní zátěž pro dotčené zemědělské podniky, aniž by to vzhledem k již zavedeným vysokým standardům přineslo dodatečný přínos pro životní prostředí. “IED bude v rozporu s našimi současnými právními předpisy pro environmentální povolení a předpisy o půdě. Směrnice jako taková není přizpůsobena našemu valonskému zemědělskému odvětví,” upozornil pan Bissot, projektový manažer kanceláře EurECO.
Farmář Jordan Godfriaux krátce představil historii své farmy na výkrm prasat a farmářské prodejny, přičemž zdůraznil lidský prvek, který stojí za farmou, odhodlání a proces spolupráce, jakož i vzájemnou výměnu včetně podestýlky a potravin se sousedními farmáři. “15 % naší produkce se prodává na farmě z našeho farmářského obchodu, zbylých 85 % se prodává prostřednictvím družstva vedeného samotnými zemědělci, které dohlíží na celý řetězec od výroby až po talíř spotřebitele,” vysvětlil Jordan Godfriaux. Vyzdvihl také ekologická opatření přijatá na farmě, která zahrnují solární panely, využití dešťové vody atd. “Zkrátka jsme energeticky soběstační“. Hostující poslanci a asistenti Evropského parlamentu se rádi zúčastnili ochutnávky specialit z farmy, než se vydali na druhou farmu, kde si vyslechnou Adriena Paqueta na jeho hovězí farmě v Dorinne.
Stejně jako Jordan je i Adrien opravdový nadšenec. Vylíčil svou práci a svůj skot “Bleu Blanc Belge”, kterého si očividně váží. “Je to typická farma pro tento region, opět úzce spjatá s půdou. Produkujeme hovězí dobytek s telecím masem odchovaným na mateřském mléce“. Hovořil také o svém rodinném dědictví a zájmu o ochranu životního prostředí, což dokládá probíhající experiment měření zachycování uhlíku v půdě na jednom z jeho polí, projekt, který již 12 let provádí univerzita v Liège.
“Rodinná farma znamená farmu, kterou můžete předat dál. Musíme zachovat postupy pro naše děti, jako to dělali naši rodiče před námi. Tento rodinný model je pro mě velmi důležitý.” S tím se našich návštěvníků zeptal: “Teď jste to všechno viděli. Považujete tedy mou farmu za průmyslovou?” “Ano,” odpověděl.
“Máme 9 měsíců na to, abychom návrh napadli.” (Benoît Lutgen (EPP, BE), zpravodaj směrnice)
Jediný přítomný belgický europoslanec Benoît Lutgen pozorně naslouchal tomu, co bylo během návštěvy řečeno. Jako zpravodaj směrnice za zemědělský výbor Evropského parlamentu řekl: “Chtěl bych poděkovat FWA za to, že mě na tento problém okamžitě upozornila. Díky tomu jsem se mohl ucházet o funkci zpravodaje k tomuto návrhu a hájit náš společný názor.” Jeho názor je jednoznačný. “Je naprosto nerozumné zahrnout do této směrnice zemědělský sektor a považovat takovou valonskou farmu za rovnocennou s průmyslovými podniky, jako je Arcelor Mittal. Nedává to smysl, leda tak pro vzdálené poradce a úředníky. Protože pokud jde o životní prostředí, zemědělské postupy již podléhají velmi vysokým standardům. Naopak, směrnice hrozí ztrátou menších zemědělských podniků ve prospěch velkých zemědělských podniků, které jediné jsou schopny strávit náklady, jež směrnice přinese.“
Co dál? Zpravodajové se o svou analýzu podělí začátkem října. Následovat bude listopadové zasedání výboru AGRI s případnými změnami. Konečné hlasování během plenárního zasedání Parlamentu se očekává na jaře nebo na začátku léta. “Jinými slovy, zbývá zhruba 9 měsíců bojů,” uzavřel Benoît Lutgen.
“Zemědělství potřebuje výjimku v IED” (Jérémy Decerle (Renew, FR) stínový zpravodaj směrnice) Jérémy Decerle (Renew, FR), který zastává dvojí funkci – europoslance a zemědělce ve francouzském regionu Bourgogne-Franche-Comté, si nebral servítky. “Evropa stále ještě nepochopila, že její zemědělství není jako žádné jiné, protože již nyní podléhá nejvyšším standardům v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a kvality. Proto by ti, kdo připravují nové návrhy, měli vystoupit z Berlaymontu a jet půl hodiny autem, jako my, aby se přesvědčili o skutečné praxi v terénu. Uvědomili by si, že riskují, že ohrozí farmy, které již přistupují k životnímu prostředí a dělají pro něj více než oni! Jak vysvětlíte farmáři v Centrálním masivu, který chová 50 zvířat na 100 hektarech, že provozuje průmyslovou farmu? Podle mě by šlo o to, aby se na zemědělství pohlíželo jako na specifickou záležitost. A zavést v IED zemědělskou výjimku.”