"MILCK" NENÍ MLÉKO: NĚMECKÝ SOUD POSILUJE OCHRANU SPOTŘEBITELE
V oblasti ochrany spotřebitele se něco děje. V několika právních případech bylo zakázáno používat názvy výrobků tradičně používaných pro živočišné potraviny i pro jejich rostlinné imitace. Nedávno tak stalo v Německu, kde začínající podnik “The Hempany”, výrobce rostlinného nápoje z konopných semen, nazval svůj výrobek “Milck”, což jasně odkazovalo na skutečné kravské mléko. Podle soudu je název “Milck” v rozporu s nařízením EU o ochraně názvů výrobků z mléka a mléčných výrobků. Taková pravidla bohužel stále chybí pro masný průmysl, kde je debata na toto téma stále otevřená.
Německý soud posiluje ochranu spotřebitele. Rozsudek je jasný: “Milck” je příliš blízký slovu “mléko” nebo německému slovu “Milch”, výrobek navíc zdaleka nesdílí výživové vlastnosti mléka. Tak zněl rozsudek stuttgartského soudu: název “Milck” nelze používat pro označení rostlinného nápoje, který není mlékem, protože se jedná o matení spotřebitelů. Jedná se o nové vítězství proti zavádějícím etiketám, podobné příběhu z Anglie s firmou Oatly, výrobcem rostlinných nápojů z ovsa.
I v tomto případě britský Úřad pro reklamní standardy ASA zakázal marketingovou kampaň společnosti Oatly s odůvodněním, že její tvrzení nejsou vědecky prokázaná a jsou pro spotřebitele zavádějící. Společnost Oatly tvrdila, že dodržování veganské stravy sníží dopad na životní prostředí více než vzdání se létání, koupě elektromobilu nebo nákup udržitelných masných a mléčných výrobků. Všechna tato tvrzení jsou podle ASA nepravdivá a nejsou podložena vědeckými studiemi.
Při zkoumání této otázky ASA navíc uvedla, že společnost Oatly nadhodnotila emise masného a mléčného průmyslu. Při srovnání s dopravou nezohlednila emise z celého životního cyklu dopravy, ale pouze přímé emise z vozidel, což je pravděpodobně nejčastější chyba při porovnávání emisí.
Podobně Centrum proti nekalé soutěži ve Frankfurtu nad Mohanem rozhodlo, že německý start-up “The Hempany” nesmí používat módní název “Milck” pro reklamu na svůj veganský nápoj pod sloganem “dojíme konopná semínka místo krav”. Výrobek totiž zdaleka nemá výživové vlastnosti přírodního mléka a rostlinné nápoje nejsou v žádném případě srovnatelné se skutečným kravským mlékem, a to ani z hlediska výživových hodnot, ani z hlediska zdravotních přínosů.
Problém záměny není zdaleka jen anekdotický, studie CNIEL z roku 2018 ve Francii ukázala, že mezi spotřebiteli si již každý druhý myslel, že mléko a rostlinné nápoje poskytují stejné živiny, a každý pátý si myslel, že tyto nápoje splňují potřeby kojenců. Tyto problémy s pojmenováním se budou v příštích letech s rozšířením rostlinných a čistě syntetických náhražek prohlubovat.
Trh s rostlinnými produkty, které jsou navrhovány jako imitace potravin živočišného původu, se rozšiřuje a například v Německu stále více lidí přechází od klasického kravského mléka k pití rostlinných produktů na bázi sóji, mandlí nebo ovsa. Podle údajů Spolkového úřadu pro zemědělství a výživu (Bundesanstalt für Landwirtschaft und Ernährung – BLE) činila spotřeba v loňském roce téměř 50 kilogramů na obyvatele. Stuttgartský start-up se však nevzdává a apeluje. “Rozhodnutí Soudního dvora nás velmi zklamalo,” vysvětluje Dave Tjiok, generální ředitel společnosti The Hempany GmbH: “Spotřebitelské chování se radikálně změnilo a jedno je jisté: rozhodnutí soudu nás neumlčí“.
Na druhou stranu Evropské mlékárenské sdružení (EDA) uvedlo: “Rozsudek je jasný: názvy mléčných výrobků jsou chráněny na úrovni EU, což chrání očekávání spotřebitelů v oblasti výživy a kvality. Německá společnost vyrábějící rostlinné produkty se snažila rozmazat hranice mezi svým výrobkem a skutečným mlékem, ale z hlediska nutriční kvality se to nedá srovnávat – rostlinné produkty nemohou poskytnout plný výživový přínos, který přirozeně pochází z mléka. Abychom ochránili spotřebitele, musíme mít pravidla, která zabrání tomu, aby byli lidé klamáni v tom, co si mají koupit. Snaha napodobit jedinečnost našeho mléka a mléčných výrobků jednoduše ohrožuje schopnost spotřebitelů správně se rozhodovat na základě poskytovaných informací.”