REALITA POUŽÍVÁNÍ ANTIBIOTIK U ZVÍŘAT V EVROPSKÉ UNII
Nezřídka se setkáváme s informací, že “zvířata spotřebují 70 % všech antibiotik.” Co to ale přesně znamená a je to vůbec pravda?
Jedná se o velmi šokující údaj, který bývá uváděn poměrně často, ale výpočty – provedené před mnoha lety – používají k získání tohoto údaje hrubou tonáž léčiv. V rámci současného poznání už je ale tato praxe považována za nevhodný způsob porovnávání používání antibiotik u lidí a zvířat.
Pokud se místo toho podíváme na realističtější výpočet korigovaný na biomasu populace, zjistíme, že podle nejnovějších dostupných údajů je spotřeba antibiotik u hospodářských zvířat nižší než u lidí v zemích EU.
Nezapomínejme na sílu použitých antibiotik i na biomasu pacienta.
Hrubá tonáž jako měřítko nezohledňuje dva velmi důležité faktory: účinnost antibiotika a biomasu. Novější antibiotika, která se v humánní medicíně používají častěji, jsou účinnější, a proto vyžadují nižší dávku než starší antibiotika běžně používaná ve veterinární medicíně. Jinými slovy, jedna “terapeutická dávka” novějších antibiotik běžně používaných v humánní medicíně váží méně než ekvivalentní “terapeutická dávka” starších antibiotik běžně používaných ve veterinární medicíně.
Dávka antibiotika se navíc vypočítává na základě tělesné hmotnosti pacienta. Proto by dojnice o hmotnosti 650 kg potřebovala mnohem větší dávku než člověk o hmotnosti 80 kg. Svou roli hraje také počet zvířat. Například kuřat, ačkoliv váží mnohem méně, je mnohem více – v Evropské Unii se ročně vyprodukují miliardy kuřat určených ke spotřebě. Z tohoto důvodu je měření korigující počet obyvatel a tělesnou hmotnost, například miligramy antibiotika na kilogram tělesné hmotnosti (mg/kg tělesné hmotnosti) nebo mg/PCU (populační korekční jednotka), které používá EMA, lepším měřením použitého množství.
Méně antibiotik pro zvířata určená k produkci potravin než pro lidskou populaci
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nedávno zveřejnily své čtvrtou společnou zprávu o integrované analýze údajů o spotřebě antimikrobiálních látek a rezistenci bakterií u lidí a zvířat určených k produkci potravin v Evropě za období 2019-2021. Odborníci ze tří agentur EU ve zprávě uvádějí, že v letech 2014-2021 se průměrná celková spotřeba antimikrobiálních látek v mg na kg zvířat určených k produkci potravin snížila o 44 %, zatímco u lidí zůstala relativně stabilní. Ze zprávy vyplývá, že spotřeba antibiotik je v EU již řadu let vyšší u lidí než u zvířat:
Populačně vážený průměr celkové spotřeby antimikrobiálních látek u lidí a zvířat určených k produkci potravin ve 26 zemích EU/EHP, pro které byly k dispozici údaje pro lidskou populaci i zvířata určená k produkci potravin, v mg na kg odhadované hmotnosti, 2014-2021.
Výrazný pokles používání antibiotik u zvířat určených k produkci potravin naznačuje, že opatření přijatá na úrovni jednotlivých zemí s cílem snížit potřebu používání antibiotik se ukazují jako účinná.
Ze zprávy rovněž vyplývá, že u zvířat určených k produkci potravin bylo v období 2014-2021 zaznamenáno statisticky významné snížení spotřeby cefalosporinů 3. a 4. generace, chinolonů, polymyxinů, aminopenicilinů a tetracyklinů nejméně v jedné čtvrtině analyzovaných zemí. To je pozitivní vývoj v rámci programu One Health, protože polymyxiny se často používají v nemocnicích k léčbě pacientů infikovaných multirezistentními bakteriemi a cefalosporiny 3. a 4. generace a chinolony jsou rovněž na seznamu priorit EMA pro lidské zdraví.
V EU došlo k masivnímu snížení používání veterinárních antimikrobiálních látek.
V listopadu 2023 EMA oznámila, že v letech 2011 až 2022 došlo k poklesu veterinárních antimikrobiálních látek o 53 %. Podle zprávy European Surveillance of Veterinary Antimicrobial Consumption (ESVAC) z roku 2022 činil souhrnný prodej za 27 členských států EU 84,8 mg/PCU, což odpovídá snížení o 33,5 mg/PCU (28,3 %) ve srovnání s referenční hodnotou z roku 2018. To znamená, že členské státy již dosáhly významného pokroku směrem k cíli snížení stanovenému v rámci Strategie Farm to Fork pro rok 2030 (50 %).
Evropa není v omezování používání antibiotik u zvířat sama. Výroční zpráva Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH) o antimikrobiálních látkách určených k použití u zvířat za rok 2023 potvrzuje, že celosvětové používání antimikrobiálních látek u zvířat v letech 2017 až 2019 kleslo o 13 %.