NĚKTERÉ STUDIE TVRDÍ, ŽE ČERVENÉ A ZPRACOVANÉ MASO ZPŮSOBUJE RAKOVINU – JE TO PRAVDA?

Souvislost mezi potravinami, masem a rakovinou je velmi obtížné zkoumat, protože existuje mnoho skutečných nebo domnělých prvků, které mohou podporovat vznik a rozvoj rakoviny. Vnitrostátní orgány vycházejí z doporučení, která vypracovala Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) a která vyzdvihují a klasifikují uvažované činitele, jistě nebo pravděpodobně odpovědné za vznik rakoviny.

“Karcinogenní” je označení pro látku, která může způsobit rakovinu. Problém z hlediska komunikace s veřejností spočívá ve slovese “způsobovat”. V tomto případě není možné podat jednoznačný výklad příčina-následek. Jinými slovy, není možné říci “pokud budete jíst zpracované maso, TAK určitě dostanete rakovinu tlustého střeva“. Stejně tak není možné říci, že pokud je někdo vystaven působení karcinogenní látky, určitě dostane rakovinu. Vědci se drží premisy, že “karcinogenní” je něco, co přijímané v určitých dávkách a po určitou dobu může zvýšit riziko vzniku určitého typu rakoviny po celý život. Když se však taková informace sdělí široké veřejnosti, často se interpretuje tak, že pokud je nějaká látka nebo potravina karcinogenní, zcela jistě to způsobuje rakovinu.

Každý má svůj názor na rizika a pravděpodobnosti a k potvrzení nebo vyvrácení určitých názorů jsou používány i neoficiální důkazy. A tak se někteří lidé budou domnívat, že pokud nejíme určitou potravinu nebo něco s karcinogenní látkou, pak jsme jistě před rakovinou v bezpečí. Bohužel to není pravda. Můžeme dostat (a statisticky se to stává!) rakovinu plic, i když nekouříme, a rakovinu tlustého střeva, i když jsme striktní vegani. Nikdo nikdy nebude schopen s jistotou říci, zda i při každodenní konzumaci zpracovaného masa dostaneme rakovinu tlustého střeva či nikoliv. To však neznamená, že by konzumace určité potraviny nebo její nekonzumace vystavila někoho stejnému riziku.

Pokud se vrátíme ke zprávě IARC, jednotlivé látky nejsou klasifikovány podle toho, jak jsou karcinogenní, a zpráva se nezabývá ani odhadem individuálního nebo kolektivního rizika expozice dané látce, pokud se zjistí, že je karcinogenní. To znamená, že není správné přistupovat ke všem karcinogenním činitelům stejně. Tvrzení, že “zpracované maso je jako kouření nebo azbest”, je hluboce mylné a rozhodně není službou veřejnému mínění. Zajímavá je také poznámka týkající se množství konzumace, které IARC zkoumá, a to 50 gramů zpracovaného masa nebo 100 gramů červeného masa denně. Tato úroveň spotřeby je mnohem vyšší než u evropských spotřebitelů a obecně u zbytku světa.

Spotřebitelé, stejně jako většina lidí, kteří jsou konfrontováni s rozhodováním, mají různé reakce, takže informace poskytované autoritativními zdroji jsou velmi důležité a měly by být doporučovány spíše než zdroje, které nejsou založeny na vědeckých poznatcích. Někteří se mohou rozhodnout pokračovat v konzumaci potraviny, protože zvýšené riziko je malé. Jiní se mohou rozhodnout spotřebu snížit. Nejdůležitější věcí, kterou by autority měly mít na paměti, je sdělit jakékoli potenciální riziko jasným a správným způsobem. Zdroje: – (2014) Am J Clin Nutr 100(suppl): 378S-85S.