PO LABORATORNĚ PĚSTOVANÝCH TKÁNÍCH IMITUJÍCÍCH MASO A RYBY POSILUJE VÝVOJ I V OBLASTI LABORATORNĚ PĚSTOVANÝCH IMITACÍ MLÉKA.

Mléko, které má díky veganské lobby mnoho rostlinných alternativ a imitací, bude nyní čelit nové umělé náhražce, imitaci, která se snaží mléko nahradit. Zdá se, že vývoj na poli syntetického, tedy v laboratořích pěstovaného mléka, jde rychle dopředu, předstihl dokonce i výrobu syntetického imitací masa nebo ryb. Mnozí jistě slyšeli o syntetických imitacích masa a ryb, nově se ale objevují i laboratorně pěstované imitace mléka vyráběné bez přispění krav, koz nebo ovcí. Izrael se stal jednou z prvních zemí na světě, která prodává umělé imitace mléčných výrobků.

Izraelský průkopník v oblasti imitací mléčných výrobků Remilk je potravinářský technologický startup založený v roce 2019, jehož cílem je vybudovat v Dánsku největší zařízení na přesnou, precizní, fermentaci na světě, které bude vyrábět “mléčné výrobky bez zvířat” (nyní  pozastaveno). Izraelské ministerstvo zdravotnictví povolilo společnosti Remilk, která již vyrábí v průmyslovém měřítku v různých oblastech světa, prodávat své laboratorně pěstované imitace mléčných výrobků veřejnosti. Proces vkládání genu mléčné bílkoviny do bioreaktorů pro urychlený laboratorní růst buněk je podobný procesu, který se používá téměř u všech potravin pěstovaných v laboratořích.

V praxi tato metoda využívá kvasinky z pivovarského a pekařského průmyslu k fermentaci chemicky identických mléčných bílkovin, které mohou výrobci přeměnit na výrobky imitující mléko, sýry a jogurty. O takových syntetických potravinách však přetrvává mnoho a mnoho pochybností. Zemědělci a další účastníci potravinového řetězce pochybují o tom, že takové výrobky lze považovat za potraviny, protože se jedná o uměle vytvořené produkty, jejichž výrobní postupy se mnohem více podobají farmaceutickým výrobkům, a v tomto kontextu je třeba je hodnotit.

Vzhledem k obavám z těchto nových produktů FAO nedávno zveřejnila souhrnný dokument o rizicích potravin pěstovaných v laboratořích, v němž identifikovala 53 potenciálních rizik pro lidské zdraví. Mezi tato rizika patří především používání růstových faktorů, jako jsou hormony, genetický drift a šíření karcinogenních buněk. FAO ve svých závěrech doporučuje další šetření s podrobnějšími studiemi, aby se vytvořil systém pro zajištění bezpečnosti potravin pěstovaných v laboratořích a aby se prokázalo, zda splňují údajné přínosy v podobě větší udržitelnosti, nebo nikoli.

Obavy ze syntetických potravin se týkají nejen lidského zdraví, ale také ekonomických aspektů. Byznys syntetických potravin je v rukou čtyř nebo pěti nadnárodních společností, několika vlivných lidí na celém světě, kteří mohou měnit životy lidí a životní prostředí, navrhovat homologaci a ohrožovat ekonomickou a potravinovou demokracii. EU se svými zemědělci, vynikajícím know-how potravinářského průmyslu, kvalitou svých výrobků a modelem udržitelnosti, který je celosvětově považován za příkladný, nadále podporuje zdravou a přirozenou produkci potravin. Je nutné spolupracovat s vládami, aby byla evropská zemědělsko-potravinářská produkce se svými vysoce kvalitními standardy chráněna před těmi, kteří si myslí, že je možné kvůli zisku ohrožovat zdraví spotřebitelů. Je také nutné vědecky prozkoumat skutečný dopad těchto umělých laboratorně pěstovaných potravin na životní prostředí, protože podle nových studií, nejsou tak šetrné k životnímu prostředí, jak se tvrdí. Například u laboratorně pěstovaných tkání imitujících maso se emise CO2 pohybují od minima 246 do maxima 1 508 CO2e na kg výrobku, což je 4 až 22krát více než medián údajů, které lze získat v literatuře. Poznatek, že dopad laboratorně pěstovaných potravin na životní prostředí je větší než u konvenčních systémů, je důležitým závěrem, a to i vzhledem k tomu, že investice byly do tohoto odvětví cíleně alokovány s předpokladem, že tento produkt bude udržitelnější než přírodní potraviny.