EVROPSKÝ CHOV DOBYTKA NESE ODPOVĚDNOST ZA ZACHOVÁNÍ ÚČINNOSTI ANTIBIOTIK
Evropští zemědělci a veterináři vyvíjejí velké úsilí, aby snížili potřebu používání antibiotik. Dosud byli velmi úspěšní. Odvětví živočišné výroby učinilo velký pokrok v omezování používání antibiotik a významně přispívá k zajištění odpovědného používání antibiotik. Je však zapotřebí dalšího úsilí ze strany všech odvětví, aby byla zajištěna reakce na řešení antimikrobiální rezistence (AMR). Jakékoli omezení používání antibiotik pro hospodářská zvířata v zájmu ochrany lidského zdraví musí zůstat vědecky podložené, aby neohrožovalo zdraví a dobré životní podmínky zvířat. Podle ECDC pochází 75 % infekcí souvisejících s AMR z nemocnic a zdravotnických zařízení. Je zřejmé, že i kdybychom zastavili veškeré používání antibiotik u zvířat, dopad na problém antimikrobiální rezistence u lidí by nebyl významný.
Proto je volání po stále přísnější politice používání antibiotik u zvířat nesmyslné, zejména v EU, kde 94 % respondentů Eurobarometru tvrdí, že je důležité chránit dobré životní podmínky hospodářských zvířat.
Nedávno FVE (Federace evropských veterinárních lékařů) reagovala na podobné výzvy zahrnuté ve zprávě nazvané “Ukončení rutinního používání antibiotik na farmách v Evropě”, kterou zveřejnila EPHA (Evropská aliance pro veřejné zdraví). Tato zpráva šíří nepodložený předpoklad – někdo by mohl říci falešnou zprávu – že zemědělci nepřijmou nová pravidla pro používání antibiotik. FVE na tuto zprávu reagovala a zdůraznila řadu iniciativ, které byly v posledních 15 letech přijaty za účelem boje proti vzniku rezistence vůči antibiotikům a zachování účinných antibiotik pro lidi a zvířata.
Cíl navržený ve zprávě EPHA stanovit maximální hladinu 30 mg/kg na populační korekční jednotku (PCU), která má být později snížena na 15 mg/kg PCU, je nejen nevědecký, ale také nereálný, protože v každé zemi existují rozdíly ve výskytu a šíření bakteriálních onemocnění, populaci zvířat atd. Zvířata si v případě potřeby zaslouží léčbu stejně jako lidé. Když onemocní, mají zvířata právo na co nejlepší léčbu, aby se zabránilo zbytečnému utrpení. V této souvislosti zůstávají antibiotika jediným řešením léčby bakteriálních infekcí u zvířat, stejně jako u lidí. A o optimálním způsobu podávání léků, který zůstává pod veterinární kontrolou a na předpis, by měl vždy rozhodovat veterinární lékař.
Je nutné používat antibiotika šetrněji ve všech oblastech, aby se řešil nárůst antimikrobiální rezistence. Tento úkol však vyžaduje koordinované, strategické a vědecké kroky v rámci přístupu “Jedno zdraví“. Nařízení EU o veterinárních léčivých přípravcích, které Evropský parlament schválil před více než dvěma lety, přijímá přísná opatření ke snížení používání antibiotik v zájmu ochrany zdraví zvířat i veřejného zdraví. Komise jej prosazuje jako účinný nástroj, který pomůže dosáhnout jednoho z cílů strategie “Farm to Fork”, jímž je snížení prodeje antibiotik o 50 % do roku 2030.
Dosavadní úsilí v odvětví živočišné výroby v Evropě je všeobecně uznávané a měřitelné. Normy v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat jsou v EU vyšší než kdekoli jinde na světě. EU provádí přísné kontroly reziduí veterinárních léčiv a kontaminujících látek v potravinách živočišného původu a celkový monitorovací systém, které ukazují, že toto odvětví splňuje všechny bezpečnostní normy téměř na 100 %. Úkolem veterinárního lékaře je posoudit zdravotní stav hospodářského zvířete, stanovit diagnózu a předepsat správnou léčbu, stejně jako to dělají lékaři u lidí. Povědomí zemědělců a veterinárních lékařů o škodách způsobených zneužíváním antibiotik se v posledních letech zvyšuje. V roce 2005 byla v součinnosti s veterinárními lékaři, zemědělci a veterinárním průmyslem vytvořena Evropská platforma pro odpovědné používání léčiv u zvířat – EPRUMA. Od té doby klesl prodej veterinárních antibiotik o více než 43 %.
Nedávná zpráva EMA ESVAC totiž ukázala, že od roku 2011 došlo k celkovému poklesu prodeje veterinárních antibiotik o 43,2 %. A tyto snahy se týkají nejen množství antibiotik používaných pro veterinární účely, ale také tříd používaných antibiotik. Zpráva ukazuje výrazný pokles prodeje veterinárních antibiotik, která jsou považována za důležitá z lékařského hlediska: V případě cefalosporinů třetí a čtvrté generace se jedná o 32,8 %, polymyxinů o 76,5 %, fluorochinolonů o 12,8 % a ostatních chinolonů o 85,4 %.
Proto ještě přísnější zákaz antibiotik u zvířat, než je vědecky posouzeno, bude mít jen malý vliv na řešení rezistence vůči antibiotikům. Naopak existuje vysoké riziko kontraproduktivního účinku. Závislost na přísně omezeném počtu antibiotik při léčbě infekcí u zvířat zvýší tlak na bakterie a urychlí rezistenci vůči těm několika málo dostupným antibiotikům.
Nová pravidla EU pro veterinární léčiva platná od ledna 2022 zavádějí některá nová omezení pro používání antibiotik. Například všechna antibiotika pro zvířata jsou v celé EU i nadále jen na lékařský předpis, nová pravidla se ale výslovněji týkají i předepisování pro preventivní použití. Preventivní použití zůstává zakázáno, s výjimkou případů, kdy je riziko infekce velmi vysoké a následky závažné, a to pro jedno zvíře nebo omezený počet zvířat. Nové platné právní předpisy rovněž zachovávají zákaz používání antibiotik na podporu růstu, který platí od roku 2006.
Antibiotika se nesmí použít u celého stáda, ale pouze k léčbě omezené skupiny zvířat, a to i v případě, že je riziko šíření infekční choroby v této skupině vysoké a nejsou k dispozici žádné alternativy. Použití antibiotik by mělo být omezeno na pokrytí rizika infekce a pouze po stanovení diagnózy veterinárním lékařem. Klíčovou iniciativou v novém zákoně je vytvoření seznamu antibiotik vyhrazených pro lidské zdraví, který bude zveřejněn na základě vědeckých doporučení EMA. Nová legislativa rovněž stanoví, že omezení týkající se antibiotik a zákaz používání léčebných prostředků klasifikovaných jako nezbytné pro lidské zdraví se budou vztahovat i na výrobce ve třetích zemích, kteří vyvážejí zvířata nebo potraviny živočišného původu do EU.
K zajištění dalšího úsilí o zachování účinnosti antibiotik potřebují evropští veterinární lékaři a zemědělci podporu pro maximalizaci preventivních přístupů, jako je očkování, selektivní chov, správná výživa, včetně používání speciálních krmných složek na podporu obranyschopnosti zvířat proti biologickým stresorům pro optimální zdraví a vyšší odolnost vůči stresorům, hygiena prostředí, opatření biologické bezpečnosti, sledování příznaků infekce a používání diagnostických nástrojů. V této souvislosti je rovněž důležité prozkoumat potenciál nových genomických technik.
Nejlepší cestou vpřed je uvědomit si, že zdraví lidí, zvířat a životního prostředí spolu úzce souvisí a je třeba je řešit společně. Koncepce “jednoho zdraví” je však často špatně chápána, protože to neznamená podřídit zdraví zvířat veřejnému zdraví tím, že se budeme zabývat pouze tím, jak zdravotní problémy u zvířat ovlivní lidi.
Silné odhodlání odvětví živočišné výroby zlepšit zdraví a dobré životní podmínky hospodářských zvířat vedlo k zavedení osvědčených postupů, přičemž v mnoha evropských zemích došlo k významnému pokroku. Zvyšováním informovanosti a spoluprací se zúčastněnými stranami, sledováním účinnosti antibiotik a nutnosti jejich používání se podařilo výrazně snížit používání antibiotik u zvířat. Zpráva Evropského účetního dvora o AMR z roku 2019 uznala pokrok, kterého již bylo v odvětví živočišné výroby dosaženo, a podle platformy EPRUMA (Evropská platforma pro odpovědné používání léčiv u zvířat), která sdružuje více zúčastněných stran, evropské odvětví živočišné výroby pokračuje v práci na dalším snižování potřeby antibiotik. Jen tak můžeme posílit odpovědné používání antibiotik pro zdraví zvířat a podílet se na řešení problému antimikrobiální rezistence.