FAO: ZLEPŠENÍ PRODUKTIVITY, KRMIV A ZDRAVÍ ZVÍŘAT JSOU NEJÚČINNĚJŠÍMI OPATŘENÍMI KE SNÍŽENÍ EMISÍ Z CHOVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
V prosinci loňského roku zveřejnila FAO svou zprávu („Cesty k nižším emisím – Globální posouzení emisí skleníkových plynů a možnosti jejich zmírnění v chovech hospodářských zvířat v zemědělsko-potravinářských systémech „), a to v kontextu klimatického summitu OSN COP28 o změně klimatu.
Podle náměstkyně generálního ředitele FAO Maríi Heleny Semedo „tato zpráva nabízí nejen hodnocení základních emisí, ale také odhady budoucích emisí podle scénářů zvýšené produkce a nastiňuje cesty ke snížení emisí prostřednictvím uplatňování zavedených osvědčených postupů v oblasti chovu zvířat. Jasně ukazuje, že ambiciózní a inovativní programy a rozsáhlé zásahy mají potenciál snížit produkci emisí při rostoucí produkci.“
Strategie FAO v oblasti změny klimatu rovněž uvádí některé nejvhodnější techniky ke snížení dopadu výroby potravin živočišného původu na životní prostředí, kvantifikuje jejich účinnost a odhaluje obtíže při jejich zavádění.
Předpokládaný růst světové populace znamená, že potřeba potravin poroste. Předpokládá se, že v roce 2050 bude spotřeba potravin živočišného původu o 20 % vyšší než v roce 2020, což znamená také více emisí spojených s živočišnou výrobou.
Zavedení udržitelných postupů je klíčem ke snížení emisí i dopadu chovu hospodářských zvířat na životní prostředí. Zásahy se musí zaměřit jak na stranu nabídky, tak na stranu poptávky. Tato zpráva analyzuje opatření, jako je snížení spotřeby živočišných produktů a potravinového odpadu, které ovlivňují poptávku, zlepšení reprodukčních technik a zavedení opatření ke snížení emisí skleníkových plynů během produkce. U každého z výše uvedených opatření FAO analyzuje dostupné údaje, hodnotí jejich dopad a uvádí, jaké podmínky byly zjištěny pro uplatnění v různých scénářích. Zpráva dochází k závěru, že analyzovaná opatření dosahují rozdílných výsledků.
Při analýze odhadovaného dopadu snížení spotřeby živočišných produktů FAO uvádí, že tento koncept je někdy příliš zjednodušený, protože jsou předpovídány okamžité a všeobecné změny stravování, aniž by se zvážily nutriční problémy a finanční omezení, které je mohou učinit neproveditelnými, zejména pro chudší obyvatelstvo. Do imitací masa a masných výrobků se vkládalo mnoho nadějí, ale při jejich vývoji a výrobě je třeba zvážit technické, etické a politické otázky, stejně jako otázky životního prostředí a výživy. Přehlíží se také úloha zvířat jako finančního zdroje, protože odstranění hospodářských zvířat by mělo negativní dopad na nejchudší země. Důležité je také pochopit dopad nahrazení potravin živočišného původu jejich imitacemi na emise, protože ten nebude stejný v zemích s vysokými a nízkými příjmy. Ze všech těchto důvodů se odhadovaný dopad omezení spotřeby potravin živočišného původu pohybuje mezi 2 a 5 % snížení celkových emisí.
(GRAF Z PŮVODNÍCH STRÁNEK)
(Popis grafu: Obrázek 12, Cesty k nižším emisím: Základní rok a předpokládané emise ze systémů živočišné výroby zobrazené jako vodopádový graf s řadou zmírňujících opatření aplikovaných do roku 2050 a jejich technickým potenciálem).
Naopak opatření zaměřená na zvýšení produktivity a účinnosti v celém hodnotovém řetězci chovu hospodářských zvířat a zlepšení výživy i zdraví zvířat jsou nejúčinnějšími a nejslibnějšími intervencemi vzhledem k jejich dopadu na snížení emisí, podporu udržitelnosti a zmírnění dopadu chovu hospodářských zvířat na životní prostředí. Pokud se tato zlepšení provedou společně, mohlo by odvětví živočišné výroby výrazně snížit emise (podle odhadů až o 50 %) a zároveň uspokojit poptávku po živočišných produktech v míře, která se očekává v roce 2050.
Zpráva ukazuje, že neexistuje žádné univerzální řešení pro snížení emisí z hospodářských zvířat a že je třeba lépe porozumět překážkám, které brání provádění a rozšiřování různých intervencí, aby se zabránilo zjednodušujícím přístupům. Přijetí navrhovaných postupů na místní úrovni a zachování investic do odvětví živočišné výroby jsou klíčem k řešení jedinečných problémů, které se vyskytují ve stávajících výrobních systémech s různými druhy zvířat a v různých lokalitách, a k dosažení plánovaných cílů snižování emisí.
Evropské i národní instituce hrají zásadní roli při stanovování priorit a usnadňování provádění ambiciózních opatření v oblasti klimatu prostřednictvím pobídek, právních předpisů, pokynů, vzdělávání, rozšiřujících služeb, osvětových kampaní a přístupu na trh.
FAO ve své zprávě došlo k závěru, že pro úspěšné zmírnění předpokládaného nárůstu emisí skleníkových plynů z chovu hospodářských zvířat je nezbytná spolupráce všech zúčastněných stran v daných odvětvích. S údaji, které jsou v současné době k dispozici, se tato cesta jeví jako proveditelná a účinná.