SBOHEM KRávy: JE SVĚT BEZ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT ŘEŠENÍM?
Úplná eliminace chovu hospodářských zvířat je triumfem fanatiků za práva zvířat a některých městských ekologů. Je to však řešení všech našich problémů? Je to skutečně tak, že největšími znečišťovateli planety není průmysl ani fosilní paliva, ale krávy? V současné době se zdá, že krávy jsou v médiích veřejným nepřítelem číslo jedna a jedinou příčinou klimatických změn.
Ve vzrušujícím filmu “Sbohem krávy” profesor Frédéric Leroy ze Skupiny průmyslové mikrobiologie a potravinářské biotechnologie Bruselské univerzity osvětluje jednu z nejsložitějších a nejkontroverznějších otázek, kterým čelíme. “Krávy jsou dnes považovány za zvířata, která nejvíce ničí planetu,” začíná profesor Leroy svůj rozhovor, “vypouštějí skleníkové plyny, spotřebovávají hodně půdy a vody a soupeří s námi o potravu. Tyto dezinformace ovlivňují politická rozhodnutí na vysoké úrovni. Stačí si vzpomenout na výživová doporučení EAT-Lancet, která jsou navrhována jako nejlepší strava pro zdraví člověka a planety. Jedná se o polovegetariánskou stravu se zanedbatelným množstvím masa, které nestačí k zajištění a pokrytí základních lidských výživových potřeb. Dokonce jsou zmiňovány daně na maso a vyloučení masa ze školních jídelníčků, jídelen nebo veřejných stravovacích zařízení, s cílem dosáhnout vegetariánských jídelníčků. Pokud však tuto stravu zavedeme celosvětově, bude to katastrofa“.
Čelíme čistě ekonomickým zájmům, které se snaží nahradit živočišné bílkoviny rostlinnými bílkovinami z ultra zpracovaných umělých potravin. Někteří velcí investoři tuto činnost financují, příkladem mohou být laboratorně pěstované tkáně imitující maso nebo falešné maso na rostlinné bázi. Jak vysvětluje Fernando Estellés z Polytechnické univerzity ve Valencii, tito investoři se snaží změnit naše myšlení, náš způsob života a ovlivnit nás na sociální, politické a legislativní úrovni.
Jako argumenty se používají dobré životní podmínky zvířat a udržitelnost, přičemž se nám vyčítá, že naše spotřeba masa ničí planetu a naše zdraví. “Je třeba vzít v úvahu, že metan vypouštěný zvířaty a CO2 z fosilních paliv nemají stejný účinek,” vysvětluje Fernando Estellés, “metan ze zvířat zůstává v atmosféře deset let. Zahřívá tedy planetu, ale po deseti letech mizí. Je pak součástí CO2, který rostliny absorbují při fotosyntéze. Zvířata se živí rostlinami, takže metan je součástí velmi krátkého biogenního cyklu. Místo toho získáváme z fosilních paliv nový uhlík, který zůstává v atmosféře po tisíce let a nadále ohřívá planetu. Srovnání tedy neobstojí, protože metan z živočichů se recykluje za 10 let, zatímco CO2 z fosilních paliv pokračuje v oteplování stovky let.”
“Pokud odstraníme dobytek, ztratíme velmi starý systém koevoluce mezi zvířaty a lidmi,” pokračuje Leroy, “pokud odstraníme všechny krávy, co se stane s pastvinami? Co se stane se všemi ekosystémy? Odstranění dobytka je fanatická a nerealistická myšlenka, která má destruktivní účinky”. Příkladem je Dehesa, multifunkční zemědělsko-pastvinářský systém a kulturní krajina jižního a středního Španělska a jižního Portugalska, která dokáže absorbovat uhlík z velmi vysokého prostředí.
Pokud zvířata odstraníme, tuto schopnost ztratíme. Film tedy ukazuje hypotetický scénář světa bez zvířat v roce 2036, kdy dojde k opuštění půdy a vylidnění venkova. “Pokud zmizí 115 000 rodin s hospodářskými zvířaty, dojde k opuštění venkovského prostředí a demografickému poklesu v těchto oblastech. Většina produkce masa je soustředěna v okrajových oblastech středně vysokých hor, které jsou již nyní problematické z hlediska vylidňování venkova,” – říká Edelmiro López z univerzity v Santiagu de Compostela a vysvětluje význam hospodářských zvířat pro zúrodnění okrajových oblastí, udržení krajiny, zamezení hydrogeologické nestability a zajištění obživy pro venkovské rodiny. Se ztrátou hospodářských zvířat ztrácíme část naší kultury, historie a tradic. “Pokud se zvířata nepasou, pastviny se mění v lesy, stávají se lesnatějšími a křovinatějšími. To vystavuje (lesy) většímu riziku požárů,” – upozorňuje Sonia Roigová z Univerzity Complutense v Madridu – “Pro udržení dobrého stavu území je nezbytná pastva a péče zemědělců. Ale počet dobytka, který dnes máme, nestačí na to, abychom udrželi všechna naše zájmová území”.
Film se také zabývá otázkou ztráty amazonského pralesa kvůli pěstování sóji pro zvířata a především upřesňuje, že více než 80 % toho, co kráva sežere, je pro nás zcela nepoživatelné. Neexistuje tedy žádná potravní konkurence, protože krávy žerou píci, seno, trávu a vedlejší produkty bohaté na celulózu, která je pro nás nestravitelná, a přeměňují je na produkty živočišného původu s vysokou výživovou hodnotou. Nejsou to tedy krávy, kdo živí požáry pro pěstování sóji.
Naopak, hospodářská zvířata udržují půdu a snižují riziko lesních požárů. Maria Diago, odbornice na životní prostředí, hovořila o trendu vegetariánských potravin, jako je tofu a seitan, který upřednostňuje průmyslové procesy a ničí lesy a přírodní ekosystémy. Ve své práci analyzovala 15 ukazatelů udržitelnosti specifických pro gastronomický sektor, které se týkají skutečné spotřeby přírodních zdrojů. Spotřeba vody je jedním z nejkritičtějších problémů, a to do té míry, že se objevilo mnoho obvinění, že výroba masa je nejvýznamnějším spotřebitelem vody.
I tady je tolik uváděných 15.000 litrů vody na výrobu 1 kg masa falešnou zprávou, těžko se na ni ale zapomíná. “Když mluvíme o litrech vody na výrobu masa, nesmíme myslet na vodu, kterou vypijí krávy a která je relativně zbytková,” – pokračuje Fernando Estellés – “máme tři druhy vody, zelenou, modrou a šedou. Zelená voda představuje dešťovou vodu. Modrá voda je ta, kterou čerpáme z vodonosných vrstev, a její využívání je to nejnebezpečnější, protože ovlivňujeme zásoby vody. Šedá voda je ta, kterou kontaminuji svou činností. Při chovu hospodářských zvířat je 90 % použité vody zelené, která se vrací do koloběhu vody bez reálného dopadu na životní prostředí a ekosystém.”
Jsou krávy nepřáteli planety? Jsou průmyslově vyráběné ultrazpracované potraviny rostlinného původu naší spásou?
Lierre Keith, americká spisovatelka a aktivistka, vypráví o své zdrcující zkušenosti s veganskou stravou. V 16 letech se stala vegankou, protože byla přesvědčena, že je to nejzdravější volba pro ni i pro celou planetu. Místo toho se kvůli této špatné stravě potýkala s několika zdravotními problémy. “Dvacet let jsem si ničila tělo, a to tak, že jsem měla problém se postavit na nohy. Uvědomila jsem si, že můj hodnotový rámec byl správný: etika, soucit a udržitelnost, ale veganská strava nebyla řešením. Nezachraňovala jsem žádná zvířata. Byla to jen pohádka a já jsem nevěděla, jakou skutečnou cenu platí planeta za mou rostlinnou stravu. Těmi, kdo z ní měli prospěch, byly pouze velké nadnárodní společnosti vyrábějící ultra zpracované rostlinné potraviny. Existuje pouze šest velkých společností, takže můžeme mluvit o velkém monopolu“.
Debata by se neměla vést na téma maso versus cizrna nebo hrách, ale přírodní maso versus ultra zpracované rostlinné potraviny z 15-20 složek. Jejich konzumace není zdravá. “Existuje názor, že můžeme nahradit potraviny živočišného původu, jako je maso, potravinami rostlinného původu, ale to je čirá fantazie,” – pokračuje Leroy – “Není to snadný proces. Je to redukcionistická myšlenka. Když si přečteme seznam složek rostlinných napodobenin masa, zjistíme, že je plný aditiv, texturizačních látek atd. Výroba těchto ultrazpracovaných potravin spotřebovává spoustu energie a ve srovnání s chovem hospodářských zvířat není alternativou s nulovým dopadem nebo rezidui. Vytvářejí dojem zdravějších a udržitelnějších produktů, ale není tomu tak”.
“Tento trend výroby umělých potravin, jako jsou vegetariánské hamburgery a falešné klobásy, se znepokojivě rozšiřuje,” pokračuje Lierre Keithová, “ale my máme od předků masožravý instinkt, a tak odpíráme svému tělu to, co potřebuje. Maso a živočišné produkty obsahují buď chybějící, nebo v rostlinách nedostupné živiny. Pokud chcete být veganem, můžete to udělat, ale potřebujete doplňky stravy, jako jsou omega 3, vitamin A, vitamin B12, hemové železo atd… Je to tak smutné, protože to nikdy nebude jako jíst skutečnou porci masa nebo vypít sklenici mléka, dát si máslo nebo sýr.”
Chceme-li řešit problémy udržitelnosti a změny klimatu, musíme nechat přežvýkavce dělat jejich práci. Protože oni chrání půdu, zachycují uhlík a hnojí půdu. Nepotřebujeme obří vysavač, který odstraní všechny emise atmosférických plynů. Potřebujeme jen přežvýkavce a trávu. Je naděje, že se svět vrátí k životu. A ještě předtím ke zdravému rozumu.