NEDOSTATEK ŽELEZA A "SKRYTÝ HLAD": PODVÝŽIVA MIKROŽIVINAMI POSTIHUJE I ZEMĚ S VYSOKÝMI PŘÍJMY

Den nedostatku železa, který se každoročně koná 26. listopadu, byl založen s cílem zvýšit povědomí o významu železa pro naše zdraví a o dopadech jeho nedostatku. Organizace European Livestock Voice a projekt Udržitelné maso (Carni Sostenibili) využily této příležitosti, aby zdůraznily význam vyvážené stravy a dostatečného příjmu živočišných bílkovin.

Příznaky nedostatku železa

Únava, časté bolesti hlavy, dušnost, bledá pleť, lámavé vlasy a nehty, podrážděnost, špatné soustředění a zvýšené riziko infekce jsou stavy, které lze přičíst nízké hladině železa v těle. Odhaduje se, že nedostatkem železa trpí třetina světové populace, zejména ženy v plodném věku a děti do 5 let. Přesto se jedná o stav, který je stále do značné míry zanedbáván a nedostatečně diagnostikován, a to zejména kvůli obtížím s rozpoznáním příznaků, které se často jeví jako nesouvisející.

Strava a příjem železa

Výživové směrnice doporučují příjem 10 až 18 miligramů železa denně, u některých jedinců to ale může být až téměř dvojnásobek – doporučený příjem pro těhotné ženy je 27 mg a 11 mg během kojení (LARN, 2014).

Elisabetta Bernardiová, odbornice na potraviny a výživu, uvádí, že železo je v potravinách přítomno ve dvou formách: hemové železo, které se nachází v mase a některých rybách, a nehemové železo, které se nachází v rostlinných i živočišných produktech. Liší se svou chemickou formou a zejména mechanismy vstřebávání. Hemové železo je vysoce biologicky dostupné (vstřebává se 25-30 % této formy), ačkoli představuje menší část železa ve stravě, zatímco vstřebávání nehemového železa je nižší a proměnlivější (vstřebává se 1-10 % této formy). Pokud je v jídle přítomno hemové železo, umožní to současně i větší vstřebávání nehemového železa. Rovněž potraviny bohaté na vitamin C, jako jsou rajčata a citrusové plody, mohou podpořit vstřebávání nehemového železa. Nejlepší zbraní v boji proti “nedostatku železa” ale zůstává konzumace masa.

Děti a nedostatek železa

Železo se uplatňuje v několika enzymových systémech v mozku, včetně těch, které se podílejí na produkci energie, syntéze dopaminových receptorů, myelinizaci nervových buněk a regulaci růstu mozku. Kromě toho železo modifikuje vývojové procesy neuronů hipokampu tím, že mění růst dendritů. “Někteří autoři – vysvětluje Elisabetta Bernardiová – zjistili u dětí, jejichž hladina feritinu byla nižší, výrazně nižší výkonnost v jazykových dovednostech, motorice a pozornosti. Existuje široká vědecká shoda, že nedostatek železa poškozuje kognitivní, behaviorální a motorické schopnosti. Tyto kognitivní deficity se mohou objevit v jakémkoli věku, a to i při normální hladině hemoglobinu”.

“Skrytý hlad”, nejvíce postižené jsou děti a ženy

Problémem však není jen nedostatek železa. Podle nedávné studie zveřejněné v časopise The Lancet Global Health trpí polovina dětí předškolního věku na celém světě a dvě ze tří žen v reprodukčním věku “skrytým hladem”, tedy formou podvýživy způsobenou nedostatkem mikroživin a vitaminů, jako je železo, ale také jód, zinek, foláty a vitamin A. “Všechno jsou to prvky – potvrzuje odborník -, které jsou dodávány především potravinami živočišného původu. Jsme všežravci, protože právě díky potravinám živočišného původu snadno získáváme základní živiny, které potřebujeme”.

Tento syndrom “tiché podvýživy”, který zvyšuje náchylnost organismu k onemocnění, postihuje velkou část populace. Podle studie 56 % předškolních dětí (6-59 měsíců) a 69 % netěhotných žen v reprodukčním věku (15-49 let) postrádá alespoň jeden mikroživinový prvek. Hovoříme o 372 milionech předškolních dětí a 1,2 miliardy netěhotných žen v reprodukčním věku, které mají specifické nedostatky: Železo, zinek a vitamin A u dětí předškolního věku a železo, zinek a foláty u žen v reprodukčním věku.

Podvýživa se týká i zemí s vysokými příjmy

Nejvíce jsou postiženy populace v rozvojových zemích, kde se konzumuje hlavně rýže, pšenice a kukuřice, škrobnaté potraviny, které sice poskytují dostatečné množství kalorií, ale jsou nutričně neúplné. Devět z deseti žen v jižní Asii a subsaharské Africe trpí nedostatkem základních vitaminů nebo minerálních látek. Ale i v zemích s vysokými příjmy je počet žen trpících “skrytým hladem” značný. Například ve Spojených státech a Velké Británii chybí třetině až polovině žen v reprodukčním věku alespoň jedna živina. Zásadní význam má proto vyvážená strava, která nevylučuje žádný druh potravin.

“Potřebujeme všechny potraviny živočišného i rostlinného původu, abychom složili složitou skládačku živin, které denně potřebujeme,” říká Bernardiová. V některých potravinách, například v těch živočišného původu, jsou živiny v nejlépe vstřebatelné formě. Je velmi obtížné sestavit výživové tablety se stejnou mírou vstřebatelnosti jako potraviny, protože synergické faktory je často obtížné znovu vytvořit. Jen si vzpomeňte na sušené mléko pro děti, které i přes tolik výzkumů a technologií stále není tak výživné jako mateřské mléko, a to jsme ho formulovali téměř 200 let!”

Železné menu je určeno i pro děti

Jak tedy můžeme železo a další mikroživiny zařadit do naší stravy? Zde jsou tři tipy odbornice: “Především konzumujte hovězí nebo vepřové maso alespoň jednou až dvakrát týdně – říká Elisabetta Bernardiová – a pak, když si vyberete bílé maso, je lepší zvolit stehno, které je bohatší na železo. A konečně, nejezte ovoce mimo pravidelná jídla, protože vitamin C, který dodává, musí být součástí jídla, aby usnadnil vstřebávání nehemového železa v potravinách”. A pokud jde o děti, je dobré je od útlého věku navykat na jídla bohatá na železo a základní mikroživiny. Nejlepším trikem je zapojit je do přípravy pokrmů.