JE VEGANSKÁ STRAVA SKUTEČNĚ LEPŠÍ PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ?
Hodně se diskutuje o tom, co by se stalo, kdyby se svět stal zcela veganským. Někteří tvrdí, že je to jediný způsob, jak udržitelně uživit svět a čelit současným výzvám spojeným se změnou klimatu. Vzhledem k současným prognózám OSN o počtu obyvatel na konci století, které se pohybují od necelých 9 miliard do téměř 15 miliard lidí, někteří tvrdí, že kdybychom se všichni stali vegany, bylo by více jídla pro všechny a méně by se využívala půda. Je to však pravda a bylo by to proveditelné? Bylo by to dobré pro životní prostředí? Na tyto otázky hledalo odpovědi mnoho studií a na rozdíl od všeobecného přesvědčení se zdá, že přínos veganské stravy pro životní prostředí není tak jednoznačný, jak se říká.
Veganská strava dokáže nasytit méně lidí
Studie vědců z Friedman School of Nutrition Science and Policy vypočítala únosnost zemědělské půdy v USA pro člověka a pomocí biofyzikálního simulačního modelu porovnala využití půdy v deseti různých scénářích stravování, které se lišily obsahem masa a živočišných produktů. Z analyzovaných scénářů byly ty, které vylučovaly potraviny živočišného původu, méně efektivní, pokud jde o hospodaření s půdou a její využívání. Podle studie by využití půdy spojené s veganskou stravou uživilo méně lidí než využití půdy založené na běžné „všežravé“ stravě. V paradoxním scénáři 100% veganství je potřeba více orné půdy, protože složky veganské stravy jsou produkovány s velmi nízkou účinností. Únosnost veganské stravy byla proto nižší než u dvou scénářů zdravé „všežravé“ stravy, protože by vyžadovala více zdrojů k uspokojení potřeby bílkovin lidské populace, přičemž by docházelo k většímu využívání a vyčerpávání organické hmoty v půdě.
Úplné a náhlé odstranění živočišných produktů nemusí být pro lidstvo dlouhodobě nejudržitelnější variantou. Bez zvířat by byl také nedostatek hnoje jako přirozeného hnojiva pro půdu, což by vedlo k větší závislosti na chemických a syntetických hnojivech. Potenciál zemědělské produkce je kriticky závislý na dostupnosti dusíku, který může být dodáván jako minerální nebo organické hnojivo. Ve studii publikované v časopise Nature Food autoři vytvořili model, který simuloval různé scénáře produkce, celkem pět, aby lépe pochopili teoretickou “globální kapacitu výživy” stávající zemědělské půdy, orné půdy a pastvin, přičemž jako měřítko použili bílkoviny.
Varianty zkoumané v modelových scénářích zahrnovaly různé předpoklady o účinnosti využívání dusíku, rozdělení půdy mezi ornou půdu a pastviny, množství vyprodukovaných hospodářských zvířat/spotřebovaných živočišných produktů a rozsah, v jakém byla zvířata krmena plodinami vhodnými pro lidskou spotřebu nebo pasena na pastvinách/krmena zbytky. Podle těchto scénářů by současná zemědělská půda mohla při průmyslovém hnojení poskytnout bílkoviny pro přibližně 8-20 miliard lidí a při organickém hnojení pro přibližně 3-14 miliard lidí. Ve všech scénářích může zemědělská produkce založená na nekonkurenci mezi krmivy pro zvířata a potravinami pro lidi potenciálně uživit nejvíce lidí. Ve veganském scénáři to však neplatí, protože část potravin se získává chovem hospodářských zvířat na pastvinách, které jsou nevhodné pro pěstování plodin a potravinových zbytků.
Tři různé scénáře
Podle scénářů počítajících s průmyslovými hnojivy by strava, která by maximalizovala výživovou kapacitu 20 miliard lidí, obsahovala v průměru 15 % živočišných bílkovin v poměru k celkovému příjmu bílkovin, zatímco dnes je celosvětový průměr 35 % a v bohatých zemích 55 %. Ve scénáři s ekologickým zemědělstvím je celosvětová vyživovací kapacita maximalizována při zhruba 20% podílu živočišných bílkovin ve stravě na 13,9 miliardy lidí. Za předpokladu nižší účinnosti využití dusíku v rostlinné výrobě a nižších výnosů než v ekologickém scénáři je minimální podíl živočišných bílkovin ve stravě 35 % a maximální počet obyvatel, které by bylo možné uživit, je 7,4 miliardy. Za předpokladu veganské stravy bez konzumace živočišných bílkovin klesá schopnost uživit 17,4 miliardy lidí ve scénáři s využitím průmyslových hnojiv, což je o 11 % méně než odhadované maximum 20 miliard, a na 6,6 miliardy v ekologickém scénáři, což je nejnižší dosažené číslo.
Veganský scénář tedy nemůže nasytit tolik lidí a není nejúčinnější. U všech scénářů bude schopnost zemědělství uživit lidskou populaci záviset na efektivitě využívání dusíku, což z ní činí klíčovou prioritu. Je důležité si uvědomit, že zvířata jsou potřebná k recyklaci živin a zvýšení účinnosti využití dusíku v půdě. Chov hospodářských zvířat hraje klíčovou roli při udržování úrodné a zdravé půdy. Umožňuje udržovat přirozenou rovnováhu, do níž jsou zvířata dokonale začleněna, což zaručuje ochranu a péči o půdu, biologickou rozmanitost, krajinu a hydrogeologickou bezpečnost. Regenerativní zemědělství je navíc holistický přístup úzce spojený s chovem hospodářských zvířat, protože chov hospodářských zvířat umožňuje snížit používání hnojiv díky statkovým hnojivům, která hnojí půdu, obnovují přirozenou schopnost půdy absorbovat emise CO2 a bojují proti rozšiřování pouští. Z tohoto důvodu není veganský scénář bez zvířat pro planetu tou nejlepší volbou, naopak integrace systémů pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat se jeví jako zásadní prvek při řešení problémů udržitelnosti.