NAVRHOVANÉ STRAVOVÁNÍ PODLE EAT-LANCET POVEDE K NEDOSTATEČNÉMU PŘÍJMU MIKROŽIVIN.

V planetární „zdravé“ stravě, kterou navrhla komise EAT-Lancet, chybí podle posledních informací základní mikroživiny. Nová studie odhaduje všechny nutriční a mikronutriční nedostatky “globální stravy pro zdraví planety” navržené komisí EAT-Lancet “zdravé pro lidi i planetu”. Mnozí odborníci již dříve vyjádřili obavy, protože tato dieta, která má podle návrhu zajistit udržitelnou a zdravou výživu pro všechny na celém světě, je založena především na omezení příjmu vysoce zpracovaných potravin a potravin živočišného původu a na výrazném zvýšení příjmu potravin rostlinného původu. Podle odborníků, kteří se analýze doporučení EAT-Lancet věnovali, je totiž množství masa a potravin živočišného původu zařazených do doporučení EAT-Lancet příliš nízké a nedostačující k pokrytí výživových potřeb obyvatelstva, zejména je problematický příjem základních mikroživin, které jsou v potravinách živočišného původu četnější a biologicky dostupnější.

Tato nová studie ukazuje, že v planetární „zdravé“ stravě EAT-Lancet chybí základní mikroživiny, jako je vitamin B12, vitamin A, kyselina listová, vápník, železo a zinek, zejména pokud jde o zranitelné skupiny obyvatel. Podle výzkumníků je k doplnění těchto nedostatků nutná výrazná změna jídelníčku, zvýšení podílu potravin živočišného původu a snížení příjmu rostlinných potravin s vysokým obsahem fytátů. I když jsou potraviny rostlinného původu považovány za zdravé, některé z nich jsou bohaté na antinutriční faktory, jako jsou fytáty, které brání vstřebávání živin.

Z tohoto důvodu by nadměrná konzumace rostlinných potravin na úkor živočišných produktů mohla způsobit závažné nedostatky a podvýživu. Ze studie vyplývá, že k dosažení stravy s dostatkem mikroživin a plnohodnotné stravy bez doplňků stravy nebo obohacených potravin je třeba zvýšit podíl masa a potravin živočišného původu na celkových kcal ze 14 % na 27 %, snížit množství fytátů ve stravě z 1985 mg na 1021 mg, aby se zlepšilo vstřebávání železa a zinku.

Potraviny obsahují tisíce vzájemně se ovlivňujících sloučenin vázaných ve složité matrici, z nichž některé nejsou známé a nelze je nikdy uměle nahradit, což může pozitivně ovlivnit metabolismus a zdraví. Tyto výsledky jsou důležité, protože poskytují nové důkazy o tom, že strava složená převážně z minimálně zpracovaných zdravých potravin rostlinného původu, ale s nízkým obsahem potravin živočišného původu, pravděpodobně neposkytne dostatečné množství živin, zejména minerálních látek, jako je železo, vápník a zinek.

Zajištění dostatečného množství živin, aniž by bylo nutné spoléhat na doplňky nebo fortifikaci, vyžaduje dostatečný příjem potravin s vysokým obsahem živin, jako jsou ryby, korýši, semena, vejce a hovězí maso, a snížené množství potravin s vysokým obsahem fytátů, jako jsou celozrnné obiloviny, luštěniny a ořechy.

Klíčovou otázkou je také to, nakolik by měly být upřednostňovány environmentální otázky na úkor přiměřenosti živin a zdraví obyvatel.

Měly by být upřednostňovány potraviny s vysokým obsahem živin na úkor životního prostředí? Měla by být upřednostňována fortifikace a suplementace na úkor stravy obsahující především potraviny s vysokým obsahem živin? Má být ochrana životního prostředí upřednostňována na úkor dostatečného množství živin?

Je nepochybné, že všechny potraviny živočišného i rostlinného původu musíme vyrábět udržitelným a regenerativním způsobem v souladu s místními ekosystémy a v rámci planetárních hranic. Autoři nové studie proto navrhují, že namísto “planetární” zdravé stravy by bylo lepší doporučit místně vhodné diety, které by splňovaly potřeby živin místních obyvatel a nastavit regionální stravovací směrnice v rámci různých kulturních kontextů a environmentálních podmínek.

Zdravé a udržitelné stravování je možné pro každého, ale je zapotřebí neuvěřitelného úsilí a sjednocení společnosti, vlád, akademické obce a občanské společnosti. Lidské zdraví a ochrana životního prostředí jsou dvě největší výzvy naší doby, které spolu úzce souvisejí. Nesmíme nechat jedno na úkor druhého.