ROSTLINNÉ NÁPOJE NEMOHOU NAHRADIT MLÉKO
Rostlinné nápoje nejsou vhodnou alternativou mléka, protože mají velmi odlišné složení živin. Toto zjištění vyplývá z nové studie Dánského potravinářského institutu, která mapovala obsah živin v ovesných, sójových, rýžových a mandlových nápojích. Podle výsledků jsou rostlinné nápoje jednoznačně jiným typem potraviny než mléko, s nižším obsahem živin.
Výzkumníci z Národního potravinářského institutu Dánské technické univerzity (DTU) analyzovali rostlinné náhražky dostupné na dánském trhu s přidanými minerálními látkami a vitamíny, jako je vápník, jód, riboflavin, vitamin D2 a vitamin B12, a bez nich. Studie odebrala 75 vzorků devíti rostlinných nápojů a analyzovala je na obsah makro- a mikroživin (včetně aminokyselin, cukrů, vitaminů a minerálních látek). Podle jejich výsledků se obsah živin v těchto rostlinných nápojích liší a liší se i od složení kravského mléka. V podstatě tak vznikají dvě různé skupiny potravin, které nepokrývají stejné nutriční potřeby.
Mléko má obecně vyšší obsah živin než rostlinné nápoje, pokud jde o vápník, fosfor, hořčík, zinek, draslík a jód. Dokonce i v rostlinných nápojích s přidaným vápníkem byl obsah vápníku nižší než v mléce. Také obsah vitaminů je v rostlinných nápojích nižší než v mléce, s výjimkou vitaminu E.
Tato zjištění jsou zajímavá, protože spotřeba rostlinných nápojů v posledních letech roste a jejich celkový prodej se od roku 2014 do roku 2019 zvýšil pětkrát, ze 72 milionů dánských korun ročně na 277 milionů. To může být způsobeno vnímáním rostlinných nápojů jako zdravějších než živočišné mléko, a to bez ohledu na intoleranci laktózy nebo alergii na kravské mléko. Může to být rovněž způsobeno snahou snížit spotřebu živočišných produktů a žít více veganským životním stylem na základě poněkud nepodloženého přesvědčení, že je udržitelnější.
Mléčné výrobky jsou v dánské stravě velmi důležité, protože se podílejí více než 10 % na celkovém příjmu bílkovin a mikroživin, jako je riboflavin (vitamin B2), kobalamin (vitamin B12), vápník, fosfor, hořčík, zinek, jód a draslík. Rostlinné nápoje jsou nejen méně výživné, ale obsahují také arsen, který je ve své anorganické formě vysoce toxickou látkou. Arzen se nachází v kontaminované vodě používané k pití, přípravě potravin a zavlažování potravinářských plodin, což představuje velkou hrozbu pro veřejné zdraví. V rýžových nápojích bylo zjištěno 1,5-1,8 μg arsenu na 100 g.
Výsledek analýzy je srovnatelný s výsledkem uvedeným u vzorků odebraných v letech 2009-2010, který činil 2,2 µg na 100 g. V předchozí studii bylo analyzováno také množství anorganického arsenu, a to 2,0 µg na 100 g. To znamená, že 80-90 % naměřeného arsenu bylo anorganického. Také v ovesných, sójových a mandlových nápojích bylo zjištěno méně než 0,5 µg arsenu na 100 g. Anorganický arsen je karcinogenní; dlouhodobá expozice může způsobit rakovinu a kožní léze. Je také spojován s kardiovaskulárními chorobami a cukrovkou. Expozice v dětství a v raném dětství je spojena s negativními dopady na kognitivní vývoj a zvýšenou úmrtností mladých dospělých.
Maximální limity reziduí pro tuto látku v EU jsou 30 μg/l. Z tohoto důvodu Dánská veterinární a potravinářská správa (DVFA) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučují omezenou konzumaci rýžových nápojů pro dospělé. Naopak děti byse rýžovým nápojům mělyzcela vyhnout. Kravské mléko zůstává pro děti i dospělé nejlepší volbou pro splnění výživových požadavků na kvalitní bílkoviny, vitaminy skupiny B, vitaminy A a D, vápník, minerální látky a základní živiny, které pomáhají vytvářet silné kosti, předcházet osteoporóze a mít dobrý celkový zdravotní stav.