POSPOLITOST A PŘÁTELSTVÍ: NEDOCENĚNÉ VÝHODY STŘEDOMOŘSKÉ STRAVY

Mezi často opomíjené prvky středomořské stravy patří příprava a sdílení jídla. Společné stolování a pospolitost, tedy praxe společného stravování, může zprostředkovat zdraví prospěšné účinky. Nová studie odhalila význam pospolitosti pro část zdravotních účinků středomořského životního stylu. Lidé jedí každý den, a to nejen proto, aby uspokojili své výživové potřeby, ale také proto, že společenský rozměr sdílení jídla je ústřední součástí lidské civilizace a stravovacích kultur na celém světě. Zejména středomořská strava, dobře známá pro svou udržitelnost a optimální výživový profil, který prodlužuje délku života a zvyšuje jeho kvalitu, považuje přípravu a sdílení jídla za neodmyslitelný základ.

Přínosný společenský jev

Středomořská strava je pozitivně spojena s nízkým výskytem chronických degenerativních onemocnění, psychickou pohodou a nižšími hladinami úzkosti a deprese. Mezi rysy tradičního středomořského modelu patří pospolitost, tedy akt konzumace a sdílení jídla s ostatními lidmi u jednoho stolu, od slavnostní večeře přes slavnostní setkání až po běžné rodinné jídlo. Tento základní společenský jev zůstal hluboce zakořeněnou společenskou praxí napříč kontinuitou lidské evoluce, jejíž kořeny sahají až k našim předchůdcům z řad primátů, kteří se podíleli na sdílení potravy, což byl klíčový faktor zvyšující skupinový úspěch a bezpečnost. Společenský život a potěšení ze sdíleného jídla přispívají ke zdraví prospěšným účinkům, což jsou však často opomíjené rysy středomořské stravy. Uvolňování neurochemických látek, jako je oxytocin a endorfiny, by mohlo být vysvětlením těchto výhod.

Ve studii z roku 2023 vědci uvádějí o 29 % nižší riziko úmrtí ze všech příčin a o 28 % nižší riziko úmrtí na rakovinu u osob s vysokou mírou dodržování středomořských stravovacích návyků. Kategorie, která byla s těmito sníženými riziky – stejně jako s nižším rizikem úmrtí na kardiovaskulární onemocnění – nejvíce spojena, byla “fyzická aktivita, odpočinek, společenské návyky a družnost“. Středomořská strava je často chválena pro svou “chutnost”, a to díky používání místních surovin a tradičních  receptů (na rozdíl od výživových doporučení v některých zemích, kde převládají doporučení, která se často točí kolem rigidních pravidel a pocitu deprivace, s minimálním ohledem na aspekty chuti), kulinářského dědictví, společných jídel nebo prostého potěšení z jídla. Vyšší míra dodržování středomořského životního stylu byla spojena s vyšší mírou štěstí u dospívajících, o 30 % nižším rizikem deprese a o 40 % nižším rizikem vzniku depresí a kognitivních poruch.

Společenský život má významný vliv na celkovou pohodu.

Společenský život a zdraví spolu úzce souvisí, protože sociální vazby a pozitivní interakce s ostatními mohou mít významný  vliv na celkovou pohodu, budování pevných vztahů, posilování smyslu pro komunitu a vytváření příznivého prostředí, v němž se jednotlivcům může dařit. Sociální kontext má zásadní vliv na stravovací chování. Když jsme ve společnosti druhých, naše stravovací návyky a vzorce se výrazně liší od toho, když stolujeme o samotě. Například dospělí, kteří jedí sami konzumují méně ovoce a zeleniny a více nezdravých potravin než ti, kteří jedí s ostatními.

Kromě toho je rodina nejzákladnější společnou jednotkou. Rodiny, které se stravují společně, se zpravidla stravují zdravěji a jejich členové jsou zdravější. Je méně pravděpodobné, že budou mít nadváhu nebo budou trpět obezitou, mají lepší studijní výsledky u mládeže a lepší výsledky v oblasti duševního zdraví. Přibývá důkazů, které ukazují, že rodinné prostředí má zásadní význam pro rozvoj pozitivního stravovacího chování u dětí a dospívajících, protože pospolitost při jídle může podporovat zdravé stravovací návyky. Stůl u oběda/večeře je totiž místem, kde se posilují sociální vazby, kulturní výměna pokračuje a setkávání s ostatními umožňuje mezigenerační výměnu. Tyto symbolické aspekty jsou zvláště patrné v rituálech spojených se slavnostmi a komunitními událostmi, které jsou příležitostí ke sdílení jídla v atmosféře oslav, smíchu a družnosti.

Limity roztříštěných a individualizovaných stravovacích návyků

Naproti tomu západní strava a životní styl se často vyznačují roztříštěnými a individualizovanými stravovacími návyky, rychlým tempem stravování a celkově nízkou kvalitou výživy, což souvisí s úpadkem pospolitosti, což přispívá k nepříznivým zdravotním výsledkům. Epidemiologická šetření v takzvaných modrých zónách, regionech s výjimečnou délkou života, odhalují společné rysy silné pospolitosti a družnosti. Lidé se silnými sociálními vazbami a smyslem pro komunitu jsou zdravější než ti, kteří jsou sociálně izolovaní. Sociální podpora je spojena s nižším rizikem deprese, úzkosti a dalších duševních poruch, stejně jako s nižším rizikem fyzických zdravotních problémů, jako jsou srdeční choroby, mrtvice a cukrovka. Kromě toho může společenské stravování povzbudit lidi k ochutnávání nových a zdravých potravin, protože sdílení jídla s ostatními může jednotlivce seznámit s různými kulturními kuchyněmi, což podporuje pestrou a vyváženou stravu.

Na základě dostupných důkazů vědci navrhují iniciativy a intervence v oblasti veřejného zdraví zaměřené na přímé zvýšení/zlepšení sociálních vztahů a interakcí, navazování kontaktů a sociability. Vzhledem k tomu, že moderní společnost se stále více vyznačuje sociální izolací a osamělostí, doporučují vědci podporovat společné stravování a družnost, aby se zlepšily stravovací a životní návyky lidí.

“Zdraví je úzce spojeno se zdravou stravou a přiměřenou fyzickou aktivitou, ale výživa a fyzická aktivita mohou udělat víc, usnadnit vytváření sociálních sítí mezi lidmi, které zase mohou podpořit pohodu – říká Elisabetta Bernardi, nutriční bioložka a hlavní autorka studie – Když přemýšlíme o středomořské stravě, abychom vysvětlili její zdravotní přínosy, je třeba myslet také na sociální aspekty, na společné stravování. Společné stolování může být prospěšné v mnoha ohledech, včetně snížení stresu, zlepšení nálady, zlepšení příjmu živin a zvýšení štěstí a pohody. Společenský život a pozitivní zážitky spojené s jídlem proto mohou vést i k lepšímu výběru stravy.“