SPOLEČNOST KLADE ŘADU POŽADAVKŮ NA ZLEPŠENÍ WELFARE ZVÍŘAT, JAKÉ MÁ ALE POVĚDOMÍ O REALITĚ?

Dobré životní podmínky zvířat jsou pro Evropany velmi důležité a průzkumy pravidelně uvádějí, že většina Evropanů si přeje vyšší standardy pro dobré životní podmínky zvířat, než jaké jsou v současnosti. Také Evropská komise považuje dobré životní podmínky zvířat za svou prioritu, neboť již 50 let jsou zaváděna a podle potřeby revidována pravidla, která postupně zlepšují život hospodářských zvířat.

Evropská unie má legislativní rámec pro dobré životní podmínky zvířat, který chrání zvířata chovaná pro hospodářské účely za účelem produkce potravin, vlny nebo kožešin. Evropská komise v současné době reviduje právní předpisy o dobrých životních podmínkách zvířat, aby je sladila s nejnovějšími vědeckými poznatky. Cílem této revize je navíc rozšířit oblast působnosti právních předpisů EU o dobrých životních podmínkách zvířat, aby se usnadnilo jejich prosazování a v konečném důsledku zajistila vyšší úroveň dobrých životních podmínek zvířat.

EU je uznávána jako země s jednou z nejvyšších úrovní standardů dobrých životních podmínek zvířat na světě, co tedy stojí za negativními názory evropských občanů na dobré životní podmínky zvířat?

Pokud se podíváte na podrobnosti, zjistíte, že tytéž průzkumy, které uvádějí, že lidé stále více požadují vyšší standardy dobrých životních podmínek, také často ukazují, že lidé mají jen velmi malé znalosti o tom, co se v současné době v odvětví chovu hospodářských zvířat dělá.

Povědomí Evropanů o dobrých životních podmínkách zvířat na farmách

Nedávný  průzkum ukázal, že navzdory jasnému zájmu o dobré životní podmínky zvířat většina spotřebitelů nemá dostatek informací o současných postupech v oblasti dobrých životních podmínek zvířat ve své zemi. Test v průzkumu, který zjišťoval pravdivé/nepravdivé odpovědi na osm tvrzení o současných zemědělských postupech a právních předpisech týkajících se dobrých životních podmínek zvířat v zemích účastníků, ukázal, že sedm z deseti spotřebitelů je o dobrých životních podmínkách zvířat informováno nedostatečně nebo vůbec. Pouze 3 % spotřebitelů uvedla, že se cítí být “dobře informováni”.

V průzkumu se podrobněji uvádí, že spotřebitelé považují za nejhorší podmínky chovu kuřat a prasat, přičemž 40 % z nich se domnívá, že podmínky chovu kuřat jsou “špatné”, v případě chovů prasat se pak jedná o 35 %. V případě chovu skotu a ryb se naopak spotřebitelé obecně spíše domnívají, že jejich welfare je dobré.

Loňský průzkum Eurobarometr o dobrých životních podmínkách zvířat ukázal podobné výsledky, pokud jde o znalosti o chovu hospodářských zvířat v EU – méně než jeden z deseti Evropanů přitom přišel do styku s hospodářskými zvířaty. Téměř čtyři z deseti (39 %) Evropanů nepřicházejí do pravidelného kontaktu se zvířaty vůbec. A přestože více než šest z deseti Evropanů (62 %) uvádí, že jsou v pravidelném každodenním kontaktu se zvířaty, největší podíl z nich je v kontaktu s domácími mazlíčky a pouze 6 % uvádí, že jsou v pravidelném kontaktu s hospodářskými zvířaty.

Průzkum Eurobarometru také ukázal, že více než osm z deseti Evropanů se domnívá, že dobré životní podmínky hospodářských zvířat v jejich zemi by měly být chráněny lépe než v současnosti, což naznačuje rostoucí obavy o hospodářská zvířata. Přesto není jasné, na jakých poznatcích je tento názor založen.

Tento nedostatek pravidelného kontaktu s farmami může vést ke ztrátě znalostí a malému povědomí o současných postupech a ke zkreslené realitě o chovech hospodářských zvířat.

Otázkou zůstává ochota platit více za vyšší standardy dobrých životních podmínek zvířat.

Evropští spotřebitelé si tedy přejí lepší životní podmínky zvířat, ale kolik z nich je ochotno jít nad rámec poptávky a za tyto potraviny si připlatit? Jsou lidé skutečně ochotni nebo schopni platit více za produkty, které zaručují vyšší welfare?

Některé průzkumy ukazují, že navzdory volání po “etičtějších” postupech a tvrzení, že by lidé platili více, když jde o nakupování, lidé  stále volí nejlevnější  variantu potravin. To potvrzuje i průzkum MeatQuality project, který zkoumá souvislost mezi kvalitou masa a chovatelskými postupy. Jedno ze šetření se zabývá postoji spotřebitelů, z výsledků vyplývá, že neexistuje soulad mezi deklarovaným záměrem investovat do většího blaha zvířat a mezi reálnými nákupními rozhodnutími spotřebitelů.

Jaká je motivace pro vyšší welfare zvířat?

Chuť, bezpečnost potravin, cena, místo, odkud potraviny pocházejí, a jejich výživová hodnota. To jsou hlavní faktory, které ovlivňují nákupy potravin v EU. Až za těmito faktory jsou obavy o udržitelnost, etika nebo přesvědčení. Pokud tedy dobré životní podmínky zvířat nejsou pro lidi při nákupu potravin hlavním zájmem, proč tedy průzkumy ukazují, že lidé chtějí vyšší standardy dobrých životních podmínek zvířat, než jaké v Evropě existují nyní?

Můžeme jen přemýšlet o nevyváženosti mediálního pokrytí. Kdo informuje o chovatelích, kteří investují statisíce eur do modernizace stájí, zajištění enrichmentu, instalace digitálních monitorovacích nástrojů nebo školení personálu? Kolik zpráv však vidíme, když se něco nedaří nebo nejsou dodržovány standardy? Skupiny na ochranu zvířat nadále hlásají krizi v oblasti dobrých životních podmínek zvířat v EU a vydávají rozsáhlá prohlášení, přičemž poukazují na jasné porušování platných pravidel. To zřetelně ukazuje, že tyto skupiny nemají přehled o tom, jaké by jimi deklarovaná krize reálně měla dopady na dodávky potravin. Pokud by se zvířata obecně nacházela ve stavu “krize welfare”, produkovali bychom mnohem méně potravin než nyní. Zvíře může být řádně produktivní pouze tehdy, je-li o něj dobře postaráno, a v EU je současná úroveň produkce možná díky vysokým standardům dobrých životních podmínek zvířat, které patří k nejlepším na světě.