SVĚTOVÁ ORGANIZACE PRO ZDRAVÍ ZVÍŘAT HLÁSÍ CELOSVĚTOVÝ POKLES POUŽÍVÁNÍ ANTIMIKROBIÁLNÍCH LÁTEK U ZVÍŘAT

Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH) nedávno vydala přelomovou zprávu, která ukazuje povzbudivý pokrok v boji proti antimikrobiální rezistenci. Podle této  nové  analýzy se celosvětové používání antimikrobiálních látek u zvířat za tři roky snížilo o 13 %, což znamená významný posun v neustálém úsilí o zachování účinnosti těchto kriticky důležitých léčiv.

Nesmíme zapomenout, že antimikrobiální léčiva, jako jsou antibiotika, připravila cestu k lepším životním podmínkám pro lidi a zvířata a ochránila je před vážnými infekcemi a smrtí. Přesto dnes tyto život zachraňující léky kvůli jejich nesprávnému používání a nadužívání v různých odvětvích ztrácejí svou účinnost, což způsobuje “antimikrobiální rezistenci”.

Světová autorita v oblasti zdraví zvířat WOAH shromažďuje informace o používání antimikrobiálních látek u zvířat od roku 2015 a každý rok zveřejňuje zprávu. Z těchto zpráv vyplývá soustavné úsilí o snižování používání antibiotik v odvětví zdraví zvířat na celém světě. Nejnovější zpráva rovněž ukazuje pokles používání antimikrobiálních látek, které jsou považovány za kriticky důležité pro lidské zdraví.

O opatřeních WOAH a snižování používání veterinárních antibiotik jsme hovořili s Dr. Javierem Yuguerosem-Marcosem, vedoucím oddělení antimikrobiální rezistence a veterinárních přípravků.

Proč si myslíte, že došlo ke snížení užívání antibiotik?

Hlavní příčinu tohoto trendu jsme neanalyzovali a předpokládáme, že ji nemůžeme připsat jedinému důvodu. Naše globální strategie v oblasti AMR má čtyři pilíře činnosti: zvyšování povědomí a porozumění, posilování dohledu a výzkumu, podpora dobré správy a budování kapacit a také podpora provádění našich mezinárodních norem. Na jejím zavádění spolupracujeme s našimi členskými zeměmi od roku 2016 a pravděpodobně právě kombinací všech těchto opatření na globální, regionální a národní úrovni došlo k tomuto poklesu.

Několik postřehů :

• Až 60 % našich členských zemí zavedlo národní akční plán na omezení AMR v odvětví zdraví zvířat. To je třikrát více než v roce 2016, kdy byl zahájen globální akční plán pro AMR, jehož součástí je cíl snížit používání antimikrobiálních látek ve všech odvětvích. Nastavení konkrétních předpisů tak mohlo mít na tuto skutečnost silný vliv.
• Existují dva regiony, kde jsou systémy dozoru vyspělejší a kde v posledních letech dochází k trvalému poklesu. Jedná se o Evropu a Asii.
  • V Evropě (v zemích EU i mimo EU) více než 70 % z nich nahlásilo údaje z let 2017-2019, které ukazují na snížené používání antibiotik u zvířat. Mnohé z těchto zemí sledují množství antimikrobiálních látek již více než deset let, a proto analyzují své údaje a vypracovávají cenné zprávy, které jsou podkladem pro jejich rozhodování o používání antimikrobiálních látek. Většina těchto zemí je navíc také součástí projektu ESVAC, který poskytuje přehled o EU na národní úrovni. Ve zprávě, která analyzovala údaje za rok 2019, se uvádí, že: “V roce 2019 bylo v ČR zaznamenáno celkem 8 případů: “U 25 zemí, které do systému ESVAC nahlásily údaje o prodeji za každý rok od roku 2011 do roku 2020, došlo k celkovému poklesu prodeje o 43,2 % (mg/PCU)“, což se shoduje s údaji, které dostáváme v organizaci WOAH. (Poznámka: zpráva ESVAC za rok 2021 uvádí u těchto zemí pokles o 47 %).
  • Podobně jako v Evropě, i v Asii více než 70 % zemí, které poskytly údaje v letech 2017-2019, uvedlo snížení množství antibiotik určených k použití u zvířat. Většina těchto zemí začala se sběrem dat v době, kdy jsme v roce 2015 zahájili program ANIMUSE, a má za sebou již přibližně osm let sběru a zdokonalování svých systémů sběru dat. Ještě je třeba udělat spoustu práce, ale vidíme, že tyto země vytvářejí národní zprávy, analyzují svá data a chtějí rychle pokročit, aby mohly analýzu svých dat využívat při rozhodování.
• V jiných regionech, například v Africe a Americe, některé země jejich množství snižují. To by mohlo naznačovat, že rozhodnutí byla učiněna na základě jejich zpráv pro WOAH. Údaje jsou však rozptýlené a stále se konsolidují, protože jejich systémy sběru dat se upevňují.

Kromě toho pokračujeme v posilování našich osvětových kampaní, jak ukazuje renovovaný webový portál o AMR, včetně materiálů pro odborníky a zainteresované občany. V neposlední řadě nadále úzce spolupracujeme s členskými zeměmi na budování technických kapacit v oblasti analýzy údajů a rozhodování a pokračujeme ve vývoji našich mezinárodních standardů v neustálém dialogu a výměně informací s našimi čtyřstrannými partnery (FAO, UNEP a WHO), přičemž uplatňujeme přístup “Jedno zdraví”.

Jak již bylo zmíněno, není to důsledek jediného opatření, ale výsledek důsledného dialogu se všemi klíčovými zúčastněnými stranami v odvětví zdraví zvířat. Údaje shromážděné v rámci programu ANIMUSE jsou důkazem ochoty tohoto odvětví omezit globální hrozbu AMR. Ještě nejsme na optimální úrovni odpovědného používání antimikrobiálních látek, ale tato čísla nás všechny povzbuzují k další práci a pokroku.

Může očkování pomoci ještě více snížit používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat?

Odpověď je jednoduchá a jasná: rozhodně ano.

Jen o tomto tématu bychom mohli napsat celý článek, ale dovolte mi, abych zdůraznil jen tři příklady.

• Přestože to pravděpodobně nespadá do rozsahu vašeho článku, rád bych začal jedním z nejvýznamnějších příkladů v odvětví, které je při diskusi o zdraví zvířat často opomíjeno: vodní živočichové. V 80. a na počátku 90. let minulého století bylo v Norsku používání antimikrobiálních látek u chovaných lososů atlantských velmi vysoké kvůli častým problémům s vibriózou studených vod (Vibrio salmonicida) a furunkulózou (Aeromonas salmonicida). Aby bylo možné čelit této neudržitelné situaci, vedlo společné úsilí producentů, vlády a akademických iniciativ v oblasti výzkumu a vývoje k vývoji vakcín proti těmto chorobám. Jejich zavedení spolu se zlepšeným řízením zdravotnictví vedlo k drastickému snížení používání antimikrobiálních látek: z maximální hodnoty 876 mg/kg v roce 1987 na 0,15 mg/kg v roce 2020, což představuje snížení o více než 95 % (další podrobnosti jsou uvedeny na obrázku 8, str. 22, v části této  oficiální  norské zprávy).
• Pravděpodobně blíže k rozsahu vašeho článku bych rád upozornil na případ horečky východního pobřeží, klíšťové nákazy přenášené prvoky, která je hlavní příčinou úmrtnosti telat v rozsáhlých oblastech východní a jižní Afriky. Tato zpráva publikovaná v časopise Science v roce 2016 ukazuje pozitivní dopad zavedení a přijetí vakcinačních strategií. Studie ukazuje snížení používání antimikrobiálních látek a přínosy plynoucí ze snížení úmrtnosti hospodářských zvířat a zvýšení produkce mléka. V regionu, kde se 75 % obyvatel zabývá drobným zemědělstvím a 80 % domácností má přímý příjem z chovu hospodářských zvířat, jim zvýšený příjem z očkování proti horečce východního pobřeží umožnil zlepšit vzdělávání dětí a nákup potravin. Očkování snížilo používání antimikrobiálních látek a přispělo k dosažení nejméně 5 ze 17 cílů udržitelného rozvoje (tj. chudoba, hlad, kvalitní vzdělání, život na půdě a rovnost žen a mužů). Inspirativní četbu doporučuji, pokud jste ji ještě nečetli.
• Třetím a posledním příkladem, na který chci upozornit, je 67% pokles používání antibiotik na farmách s výkrmem prasat, když se začaly používat vakcíny proti prasečímu cirkoviru typu 2 (PCV-2). této studii zveřejněné v roce 2016. Hlavní důvod, proč jsem vybral právě tuto vakcínu, je ten, že doplňuje řadu bakteriálních, parazitárních a virových vakcín. Tradičním paradigmatem je uvažovat o vývoji vakcín proti původcům, kteří vedou k antibiotikům, jako jsou bakterie. Používání antibiotik však lze snížit i očkováním proti jiným infekčním agens, než jsou bakterie, protože zlepšují zdraví zvířat a snižují potřebu používat antibiotika pro účely prevence.

V této souvislosti je třeba zmínit dvě  zprávy WOAH publikované v letech 2015 a 2018, které upřednostňují ty nemoci zvířat, u nichž by vakcíny mohly snížit používání antimikrobiálních látek u zvířat. Vakcinace v oblasti zdraví zvířat stále není standardem a v současné době se snažíme a prosazujeme posílení výzkumu a vývoje v této oblasti, který je jaksi osiřelý z hlediska financování. Podle zprávy, kterou v roce 2021 vytvořilo centrum pro výzkum a vývoj v oblasti AMR, se v oblasti zdraví zvířat využívá méně než 10 % celkových investic do výzkumu a vývoje v oblasti AMR. Vzhledem k velkému spektru živočišných druhů a nemocí, které pokrýváme, není tato míra investic dostatečná pro zajištění úspěšných výsledků, a tedy efektivní implementaci vakcinačních strategií pro zvířata.

Doufám, že vás tyto řádky přesvědčily o mé jednoduché úvodní odpovědi: ano, rozhodně!

Je hlavním zdrojem rezistence vůči antibiotikům chov hospodářských zvířat?

Vaši otázku může motivovat jeden z nejčastějších mýtů o AMR: “U zvířat se používá více antimikrobiálních látek než u lidí.“

Pravdou je, že na Zemi žije mnohem více zvířat než lidí. Celková hmotnost zvířat je mnohem vyšší než hmotnost lidí. Je logické, že celkové množství antimikrobiálních látek používaných u zvířat převyšuje to lidské. Pokud však chcete porovnat používání antimikrobiálních látek u zvířat a u lidí, měli byste použít srovnatelný ukazatel a jako referenční bod použít biomasu namísto globální hmotnosti. Tuto metodiku pro spravedlivé odhady dnes používá pouze několik zemí. A v některých případech můžeme pozorovat, že použití antimikrobiálních látek vyjádřené v mg/kg u lidí je vyšší než u zvířat.

Kromě toho musíme mít na paměti, že AMR je jev, který je řízen náhodnými mutacemi a přírodním výběrem. Některé bakterie mohou také sdílet genetický materiál s jinými bakteriemi, což zvyšuje šíření rezistence napříč bakteriálními populacemi, u lidí, zvířat, rostlin a v životním prostředí. Nesprávné používání antimikrobiálních látek AMR značně urychluje, protože může vyvíjet selekční tlak na přežití a prosperitu bakterií s rezistenčními vlastnostmi. 

Jelikož se antimikrobiální látky používají u lidí, zvířat i rostlin, nelze AMR přičítat pouze jednomu odvětví. Jedná se o mezisektorový problém, o problém jednoho zdraví, který se týká nás všech. Protože zdraví lidí, zvířat a rostlin je vzájemně propojeno, musí řešení vycházet také z víceodvětvové spolupráce. Tato pěkná zpráva, zveřejněná v roce 2016, poskytuje další podrobnosti o mechanismech a příčinách antimikrobiální rezistence napříč různými sektory.

WOAH spolupracuje se svými čtyřstrannými partnery na rozšíření praxe integrované analýzy po celém světě. To umožní vládám přijímat meziodvětvová rozhodnutí založená na důkazech a přidělovat zdroje tam, kde je to potřeba pro odpovědnější používání antimikrobiálních látek (tj. očkovací kampaně, zlepšování biologické bezpečnosti, infekce, strategie prevence a kontroly atd.)