SPOLEČENSKÁ ROLE MASA A HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT. CO ŘÍKÁ VĚDA

Vědecké články vycházející z prezentací na dublinském summitu byly právě publikovány v recenzovaném vydání časopisu Animal Frontiers, který je třetím nejcitovanějším časopisem v oblasti zemědělství, mlékárenství a živočišné vědy. Hostující redaktoři a autoři tohoto vydání časopisu patří mezi téměř 1000 signatářů “Dublinské deklarace vědců o společenské roli hospodářských zvířat“, která signalizuje, že systémy chovu hospodářských zvířat jsou pro společnost příliš cenné na to, aby se staly obětí zjednodušování a redukcionismu.

Dublinská deklarace se zrodila na základě diskusí o zásadní roli masa ve společnosti během mezinárodního summitu “Společenská role masa – co říká věda”, který v říjnu 2022 hostil Teagasc v Dublinu, a její vliv roste, protože ji podepsalo téměř 1000 vědců po celém světě. Dne 12. dubna 2023 uspořádaly organizace Animal Task Force (ATF) a Belgická asociace pro vědu a technologii masa (BAMST) v Bruselu sympozium s názvem “Role masa ve společnosti: představení Dublinské deklarace vědců“, jehož cílem bylo sdělit hlavní závěry dublinského summitu zúčastněným stranám, tvůrcům politik a novinářům v bruselské právotvorné komunitě.

Summit, deklarace a vědecké dokumenty ze summitu představují milník v integraci nejnovějších dostupných vědeckých poznatků o společenské úloze masa a hospodářských zvířat. A to by mělo být jádrem debaty o odolnosti a udržitelnosti našich potravinových systémů.

Publikaci vědeckého časopisu uvítal zástupce ředitele pro výzkum společnosti Teagasc Declan Troy, který zdůraznil, že chov hospodářských zvířat zajišťuje živobytí přibližně každému šestému obyvateli planety. Chov hospodářských zvířat poskytuje potraviny, výživu, příjem a další služby stovkám milionů lidí a pro mnohé má trvalý kulturní význam. Zavádění vědecky podložených postupů v živočišné výrobě je klíčem k úspěchu v globálních výzvách v oblasti zdraví, klimatu a rozvoje.

Profesorka Alice Stantonová z Royal College of Surgeons of Ireland poukazuje na to, že recenzované důkazy zveřejněné v časopise Animal Frontiers potvrzují, že tvrzení zprávy Global Burden of Disease Risk Factors Report 2019, že konzumace i malého množství červeného masa poškozuje zdraví, je fatálně vědecky chybné a mělo by být odvoláno. Vědci zabývající se výživou se shodují na tom, že odstranění čerstvého masa a mléčných výrobků ze stravy by poškodilo lidské zdraví, přičemž negativní dopad by to mělo zejména na ženy, děti, starší osoby a osoby s nízkými příjmy.

Během bruselského sympozia profesorka Stanton přednesla příspěvek na téma “Maso v lidském zdraví a výživě – úvahy o “příliš malém”/”příliš velkém množství”, v němž poukázala na význam transparentních zdravotních ukazatelů založených na důkazech. Upozornila účastníky na znepokojivou skutečnost, že analýza dat Global Burden of Disease (GBD) z roku 2019, u níž se nyní uznává, že obsahuje chyby, ovlivňuje politiky FAO, OSN, WHO a strategie EU Farm to Fork.

Když byla zveřejněna poslední zpráva GBD, Stanton a pět dalších vědců požádali o podklady pro analýzu z roku 2019. Přestože autoři zprávy GBD přiznali, že během zpracovávání zprávy došlo k chybám, na otázky vědců nikdy neodpověděli. Během sympozia poukázala Stanton na to, že neopravení nebo neodstranění chyb v analýze GBD by byl závažný problém se znepokojivými důsledky, protože byl zdroj doposud citován 2.147krát a zásadně ovlivňuje politiku EU a další mezinárodní politiky. Trvala na tom, že neexistují žádné důkazy o tom, že by nezpracované červené maso bylo spojeno se zvýšenými zdravotními riziky. Vědci, tvůrci politik a všichni, kdo se podílejí na potravinovém systému, by se měli mít velmi na pozoru před globálními zdravotními odhady, které nejsou důsledně a transparentně založeny na důkazech.

Profesor Adegbola Adesogan, ředitel Institutu globálních potravinových systémů Floridské univerzity, rovněž uvítal zveřejnění vědeckých prací, které zdůrazňují, že potraviny živočišného původu jsou lepší než potraviny rostlinného původu, protože současně dodávají několik biologicky dostupných mikroživin a vysoce kvalitních makroživin, které jsou rozhodující pro růst a kognitivní vývoj. Adesogan poukázal na to, že výživová doporučení vyřadit z jídelníčku potraviny živočišného původu ignorují jejich význam, zejména velkou potřebu těchto potravin ve stravě podvyživených obyvatel zemí globálního Jihu.

Profesor Wilhelm Windisch z Technické univerzity v Mnichově v Německu na bruselském sympoziu k otázce potravin a krmiv zdůraznil, že hospodářská zvířata udržují v zemědělství oběhový tok materiálů. Využívají a recyklují velké množství rostlinného materiálu, který lidé nemohou sníst, a přeměňují jej na vysoce kvalitní a na živiny bohaté potraviny. Poukázal na to, že jednorázové programy, jako je drastické snižování počtu hospodářských zvířat, by mohly mít rozsáhlé negativní ekologické a nutriční důsledky.

Ve své prezentaci “Maso v udržitelných potravinových systémech – oběhové hospodářství, ekologické souvislosti a metriky” poukázal na to, že většina zemědělské biomasy není jedlá. Travní porosty vytvářejí pouze nejedlou biomasu. Efektivně 70 % zemědělské půdy na světě nelze využít k pěstování plodin. Vysvětlil tedy, že jediným způsobem, jak tuto půdu obhospodařovat udržitelným způsobem, je chov hospodářských zvířat, protože pasoucí se hospodářská zvířata pomáhají vytvářet volné plochy s vysokou biologickou rozmanitostí, přičemž nahrazují ztracená stanoviště. Nastínil, že 1 kg veganských potravin vyprodukuje nejméně 3 až 5 kg nejedlé biomasy, a buď se rostlinné živiny vázané v nejedlé biomase musí vrátit do půdy, a to přímo zpět do půdy hnitím, nebo na bioplyn fermentací s využitím zbytků, nebo skrze oběhové hospodářství – a tedy jejich sežvýkáním přežvýkavci.

Profesor Windisch také vysvětlil, že “kráva-zabiják klimatu” je zavádějící příběh. CO2 je slabý, ale extrémně stabilní skleníkový plyn, který se po uvolnění z fosilních zdrojů hromadí, zatímco CH4 je silný skleníkový plyn, ale rychle se rozkládá. Pokud počet přežvýkavců zůstane konstantní, emise CH4 zůstanou s rozkladem stabilní. Nepřispívají ke globálnímu oteplování. Uvedl, že zkrmování nejedlé biomasy hospodářským zvířatům je nejchytřejší cestou k cirkulaci, bez hospodářských zvířat neexistuje udržitelné zemědělství.

Profesor Peer Ederer z Goal Sciences ve své prezentaci “Společenské dimenze masa – ekonomika a etika” uvedl, že podle epidemiologických údajů potřebujeme 100 g bílkovin na osobu a den. Poukázal na to, že celosvětová populace nemá přístup k bílkovinám v dostatečné míře, nejedná se ale o problém množství, ale o problém dostupnosti cenové. V této souvislosti uvedl, že technologie výroby masa na bázi buněk není řešením, protože zatím nevíme, zda jsme biologicky uzpůsobeni k tomu, abychom je bezpečně asimilovali. Z hlediska lidského druhu potřebujeme pro své blaho potraviny živočišného původu, dokonce máme etickou povinnost zvířata dobře využívat. Na bruselském sympoziu vystoupil také profesor Frédéric Leroy z Vrije Universiteit Brussel, který představil “Dublinskou deklaraci vědců – původ a klíčová poselství”. Vysvětlil, že Dublinská deklarace dává hlas mnoha vědcům na celém světě, kteří pilně, poctivě a úspěšně bádají o úloze hospodářských zvířat. Ke dni 12. dubna, kdy se sympozium konalo, podpořilo deklaraci 925 vědců. Uvedl, že tito vědci společně s nadšením řeší tuto bezprecedentní dvojí výzvu, kterou je zajištění odpovídající stravy a zároveň boj proti změně klimatu. Nicméně zvířata jsou nenahraditelná pro udržení oběhového toku surovin v zemědělství a zároveň přinášejí mnoho dalších výhod. Vlastnictví hospodářských zvířat je základem každé venkovské komunity a jejího finančního kapitálu.