VÍDEŇSKÉ CENTRUM PRO VEŘEJNÉ ZDRAVÍ MEDUNI: VEGANSTVÍ NENÍ SYNONYMEM PRO LEPŠÍ ZDRAVÍ SPOTŘEBITELE

Veganství není možné jednoduše považovat za zdravou stravu, často vede ke zvýšené konzumaci nadměrně zpracovaných potravin. Takové jsou závěry studie, která byla nedávno zveřejněna ve vědeckém časopise Nutrients, a která upozorňuje na rozpor mezi zdáním a skutečnou podstatou veganské stravy. Mezi veřejností panuje častá představa, že vegani dbají na své zdraví. Výzkumná skupina vedená Marií Wakolbingerovou a Sandrou Haiderovou z Centra pro veřejné zdraví MedUni ve Vídni však zkoumala stravovací návyky veganů v kombinaci s jejich pohybovým chováním. Analýza ukázala, že vegani sportují a provozují více pohybových aktivit než zbytek populace, což může zkreslovat studie, které se snaží hodnotit výhradně vztah mezi zdravím a stravou, kterou přijímáme. Je známo, že vyvážená strava a dostatečná fyzická aktivita má pozitivní účinky na zdraví, ale vztah mezi veganstvím a úrovní fyzické aktivity není ještě dostatečně prozkoumán.

S cílem doplnit chybějící data, provedli výzkumníci z MEDUNI průřezový online průzkum mezi 516 účastníky veganské populace v průměrném věku 28 let, kteří byli v době zahájení studie vegany nejméně tři měsíce. Víme, že příslušníci veganského životního stylu sportují a provozují fyzickou aktivitu častěji, než je průměr u populace obecně. Posílenou konzumaci průmyslově zpracovaných potravin u této skupiny spotřebitelů však nelze označit za zdraví prospěšnou. Přínos rostlinné stravy pro zdraví je dobře znám, ale v této oblasti je třeba brát v úvahu také míru zpracování konzumovaných potravin. Navzdory zdravotním přínosům rostlinné stravy totiž nelze všechny veganské potraviny považovat za zdravé. Rafinované obiloviny, imitace potravin živočišného původu, cukrem slazené nápoje, pochutiny a cukrovinky lze považovat za “rostlinné”, protože jejich složky pocházejí z rostlin, jedná se ale o kategorii potravin, která je definována jako ultra zpracované potraviny. Tyto ultrazpracované produkty se mohou vyskytovat i v moderní rostlinné stravě nebo veganství a jejich konzumace je spojena s vyšší úmrtností.

Průřezová studie zjistila, že ne všechna vegetariánská strava je nutně zdravá kvůli potenciálním negativním účinkům ultra zpracovaných potravin na kvalitu výživy. Z výsledků studie vyplývá, že vegani měli významně vyšší spotřebu ultra zpracovaných potravin ve srovnání s konzumenty masa. Podobná studie také potvrdila, že veganská strava vykazuje velké rozdíly z hlediska kvality stravy, přičemž některé veganské diety se skládají z velkého množství zpracovaných a ultrazpracovaných potravin. Podle průřezového průzkumu brazilských vegetariánů a veganů pilo 41 % veganů denně sladké nápoje. Kromě toho byla zjištěna souvislost mezi konzumací ultra zpracovaných potravin a větším rizikem nadváhy u veganů a vegetariánů. Aspektem heterogenity veganské stravy se zabývalo jen málo publikovaných studií, ale ty, které se jí zabývají, dochází k závěru, že kvalita veganské stravy může být velmi různorodá.

V této nové studii výzkumný tým MEDUNI identifikoval dva stravovací vzorce veganského životního stylu: skupinu “pohodlných” a skupinu “zdravých” veganů. Do kategorie „pohodlných“ veganů spadlo 53 % respondentů, tato skupina se vyznačovala vyšší spotřebou rostlinných imitací masa, masných výrobků a ryb, veganských slaných pochutin, zpracovaných potravin, omáček a koření, dortů a sušenek, sladkostí a dezertů, hotových jídel a svačin, ovocných šťáv/smoothies a rafinovaných obilovin. Naopak skupina “zdravě uvědomělých” veganů představovala celkem 47 % respondentů a vyznačovala se vyšší spotřebou zeleniny, ovoce, alternativních bílkovin (tofu), rostlinných imitací mléčných výrobků, brambor, celozrnných výrobků, rostlinných olejů a tuků, vařením z čerstvých surovin a vytvářením receptů.

“Negativní vliv průmyslově zpracovaných potravin na zdraví byl nyní jasně prokázán ve studiích,” zdůrazňuje Maria Wakolbingerová, hlavní autorka studie. Veganskou stravu nelze ztotožňovat se “zdravou”. Studie také prokázala, že veganská populace je heterogenní, pokud jde o pohybové chování. Lidé s pohodlným stravovacím návykem měli výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou více sedět a nebudou dosahovat doporučení pro aerobní fyzickou aktivitu nebo silový trénink, než lidé se zdravým stravovacím návykem. Tato studie poukazuje na heterogenitu veganského stravování a na to, že je třeba rozlišovat stravovací vzorce, které se liší i v úrovni fyzické aktivity. “Rozsah pohybové aktivity mezi vegany je celkově vyšší než u průměrné populace v Rakousku. Jak však ukázala naše studie, skupina lidí, kteří dbají na zdraví, vykonává podstatně více pohybu než lidé, které lze přiřadit ke konvenčnímu způsobu stravování,” vysvětluje první autorka studie Sandra Haiderová. Veganství je rostlinná strava s nejpřísnějšími omezeními, která vylučuje veškeré potraviny a vedlejší produkty živočišného původu. Zejména v zemích s vysokými příjmy se počet veganů zvyšuje. Například v Rakousku činí podíl veganů v populaci 2 %. Pro zdravotně nepříznivé varianty veganského stravování, při nichž je na jídelníčku místo masa hodně sladkostí, se ustálil termín “pudinkové veganství”. “V souladu s tím by se námi zjištěný vzor pohodlného stravování dal označit jako ‘pudinkové veganství’,” shrnují Maria Wakolbinger a Sandra Haider.

Vzhledem k rozmachu trhu s veganskými imitacemi masa, masných výrobků, mléka a mléčných výrobků, který má v Evropě hodnotu 1,7 miliardy eur, je přínos této studie důležitý pro zvýšení povědomí o tom, že veganství není synonymem pro lepší zdraví spotřebitelů.