DOKÁŽEME SI PŘEDSTAVIT SVĚT BEZ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT?
Pro Evropany a většinu lidí není svět bez hospodářských zvířat příliš žádoucí. Přesto by si menšina evropské populace přála svět “bez živočišné výroby”. Tento radikální postoj se může zdát svůdný pro některé, kteří jej považují za ucelenou vizi budoucnosti. Odstranění celé skupiny potravin z naší budoucnosti by však přineslo řadu nepříznivých důsledků, kteréjsou často ignorovány. Posouzení všech sociálních, environmentálních a ekonomických aspektů spojených s opuštěním evropskéhomodelu živočišné výrobyje velmi složité i pro vědce zabývající se živočišnou výrobou; mnohé vedlejší účinky je téměř nemožné předvídat. Existuje však pět jasných dopadů, které lze považovat za nevyhnutelné.
- Evropa přijde o post lídra v oblasti oběhového hospodářství
V globální cirkulární bioekonomice plní hospodářská zvířata mnoho cenných funkcí, které by ve světě bez nich zanikly. Zhodnocováním vedlejších produktů potravinového řetězce přispívá živočišná výroba k efektivnějšímu zemědělství a prosperující kulturní a kreativní společnosti. Recyklace nebo “upcyklace” biomasyze zdrojů, jako je tráva, sláma a otruby, které jsou pro lidi nepoživatelné, je nezbytná. Pokud by tyto zbytky a vedlejší produkty nebyly spotřebovány hospodářskými zvířaty, mohly by se s rostoucí poptávkou lidí po zpracovaných potravinách rychle stát zátěží pro životní prostředí. Recyklace zvířecích kůží nebo kožek na zpracované kůže také poskytuje naší společnosti krásný a trvanlivý materiál s jedinečnými vlastnostmi, který slouží k výrobě obuvi, oděvů, bytových doplňků, automobilových sedadel a interiérů, hudebních nástrojů, knižních vazeb a mnoha dalších spotřebních výrobků, které vytvořily a udržují kulturní hodnotu mnoha evropských zemí. Například kůže je pravděpodobně prvním výrobkem oběhového hospodářství vhistorii.
Hospodářská zvířata také regulují ekologické cykly, uzavírají koloběh živin a zlepšují úrodnost půdy a sekvestraci uhlíku tím, že recyklují hnůj jako biozdroj a využívají travní porosty nevhodné pro pěstování zemědělských plodin. Ve smíšených oblastech s plodinami a hospodářskými zvířaty má střídání travních porostů také funkci přerušení koloběhu škůdců plodin, což zemědělcům umožňuje snížit používání pesticidů. Ve světě bez hospodářských zvířat by zvýšená poptávka po rostlinnéprodukci vedla k intenzifikaci využívání zemědělské půdy, nárůstu zemědělské půdy potřebné pro produkci potravin, ztrátě biologické rozmanitosti a opuštění půdy nevhodné pro pěstování plodin nebo produkci bílkovin, jako jsou například horské oblasti.
- Evropský venkov utrpí
Hospodářská zvířata jsou dnes klíčovou součástí evropského venkova. V závislosti na místních ekonomických, geografických a sociologických souvislostech se hospodářská zvířata vyskytují téměř ve všech regionech Evropy v široké škále výrobních systémů. Odvětví živočišné výroby významně přispívá k evropskému hospodářství (168 miliard EUR ročně, 45 % celkové zemědělské činnosti), k obchodní bilanci, vytváří přímá pracovní místa pro 4 miliony lidí a nepřímo podporuje práci 30 milionů lidí, většinou ve venkovských oblastech. Na každý chov hospodářských zvířat připadá sedm pracovních míst ve venkovských oblastech. Bez chovu hospodářských zvířat se zvýší odliv obyvatel z venkova, což vytvoří další tlak v našich městech a výraznější odtržení od přírody a našeho kulturního dědictví. Opuštěná půda by také vedla ke zvýšení rizika lesních požárů v souvislosti s globálním oteplováním. Prvním kritickým dopadem omezení chovů hospodářských zvířat bude oslabení venkovské struktury, udržení našeho venkova a jeho atraktivity. Dalším významným důsledkem redukce chovů hospodářských zvířat je dopad na půdu a biologickou rozmanitost.
Živočišná výroba je hluboce zakořeněna v evropských venkovských tradicích. Je přítomna téměř ve všech venkovských oblastech Evropy a nabízí širokou rozmanitost výrobních systémů v závislosti na místních a zeměpisných podmínkách. Potravinářská a živočišná výroba je také hlavním příspěvkem venkovských oblastí k obchodní bilanci EU. EU je obecně soběstačná v živočišných produktech a prodává je na světových trzích (19,5 miliardy EUR). Je čistým vývozcem vepřového masa, mléčných výrobků, drůbežího masa a vajec. Ve složitějším mezinárodním prostředí je udržení dynamického odvětví živočišné výroby přínosem pro evropské venkovské oblastia celou Evropu mimo zemědělský sektor.
Téměř tři čtvrtiny evropské populace dnes žijí ve městech. Předpokládá se, že do roku 2050 bude 80 % Evropanů žít ve městech, čímž se Evropa stane spolu se Severní Amerikou nejvíce urbanizovanou kontinentální oblastí na světě. Mezi mnoha důvody, které nadále vedou k odlivu venkovských komunit do měst, jepatrná jasná souvislost s vyšší úrovní příjmů. Snížení počtu hospodářských zvířat by mohlo tento trend urbanizace přímo posílit.
- Odklon od živočišné výroby povede k častějšímu používání syntetických hnojiv i k nárůstu jejich ceny
Odvětví živočišné výroby produkuje nejen potraviny, ale také širokou škálu vedlejších produktů, počínaje hnojem a dalšími výstupy. V současné době se na 40 % světové obdělávané plochy používají organická hnojiva z živočišné výroby. Svět bez živočišné výroby povede k výraznému nárůstu používání syntetických hnojiv. To by vedlo ke zvýšení závislosti evropských zemědělců na dovozu hnojiv, což by ohrozilo naše potravinové zabezpečení. Již dnes představují hnojiva třetinu nákladů zemědělců. Při současných vyšších cenách hnojivse může stát, že bez celosvětového zvýšení cen již nebude produkce plodin rentabilní. Hnojiva jsou pouze jedním symbolickým příkladem typickým pro všechny druhy zemědělských zvířat. Mnoho méně známých vedlejších produktů živočišné výroby, jako jsou kosmetické výrobky nebo bioenergie, bude těžké nahradit bez vysokých environmentálních, ekonomických a sociálních nákladů.
- Dědictví evropské potravinářské kultury částečně zanikne
Úplný odklon od živočišné výroby by představoval značný problém pro uspokojení výživových potřeb všech obyvatel. Bez masa, sýrů, vajec a ryb ve stravě by obyvatelé EU neměli dostatek základních živin z potravin, které konzumují. Rostlinná strava by také vyžadovala, aby jednotlivci jedli více potravin a denně přijímali více kalorií, aby uspokojili své výživové potřeby, protože dostupné potraviny z rostlin nejsou tak výživově bohaté jako potraviny ze zvířat. Vyloučení živočišné výroby by zvýšilo nedostatek vápníku, vitaminů A a B12 a některých esenciálních mastných kyselin z ryb. Ty jsou klíčové, protože pomáhají snižovat výskyt kardiovaskulárních onemocnění a zlepšují kognitivní funkce a zrak u kojenců. Živočišné potraviny jsou jediným dostupným, nedoplňkovým zdrojem některých mastných kyselin a vitaminu B12. V této souvislosti by imitace masa vyráběné soustředěným počtem podniků a výroba vitaminu B12 farmaceutickým průmyslem nahradily zemědělce a hospodářská zvířata ve venkovských oblastech.
- Uhlíková stopa našich jídel se výrazně nesníží.
Z hlediska změny klimatu by svět bez hospodářských zvířat pravděpodobně nebyl takový, jak by někteří očekávali. Bez přežvýkavcůby se údržba naší pastevecké lučnía živé krajiny stala velmi obtížnou. Například lesy by se staly náchylnějšími k požárům v případě extrémních teplot. Studie, kterou v USA na toto téma vypracovali zoologové Mary Beth Hallová a Robin R. White, se domnívá, že celkové odstranění hospodářských zvířat v USA by při zvážení hlavního vedlejšího důsledku opuštění chovu hospodářských zvířat představovalo pokles celkových emisí v USA pouze o zhruba 2,6 %. Vzhledem k různorodosti a rozdílům v modelech hospodaření mezi Evropou a USA lze jen předpokládat, že v Evropě by byl přínos ještě menší. Kromě toho existuje jen málo hodnocení uhlíkové stopy syntetických imitací masa, jejichž produkce nemusí být tak ekologická, jak se zprvu očekávalo.
Jak řekl Jean-Louis Peyraud, výzkumný pracovník francouzské výzkumné organizace INRA: “Svět bez chovu hospodářských zvířat je jen krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou utopií. Je načase, abychom se vrátili k realističtějším postojům založeným na faktech. Odstranění chovu hospodářských zvířat by bylo pro lidstvo naprostým nesmyslem. Neznamená to však, že nemusíme zlepšit způsob chovu zvířat, respektovat je, nabídnout jim důstojný život a zajistit, aby jejich porážka proběhla bez bolesti a stresu. Musíme pokračovat ve výzkumu a inovacích, abychom snížili negativní dopady chovu hospodářských zvířat a zvýšili služby, které poskytuje naší společnosti.”