DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT A SYSTÉMY OZNAČOVÁNÍ V EU
Na trhu s potravinami v EU existují různé systémy označování potravin, jejichž cílem je informovat zákazníky o různých kvalitativních vlastnostech potravin a ujistit je o nich. Neexistuje žádné celoevropské označení potravin pro dobré životní podmínky zvířat, ale některé země, jako například Německo, Dánsko a Spojené království, mají zavedena národní označení specifická pro jednotlivé výrobky.
Mnoho spotřebitelů oceňuje systémy označování, které jsou upraveny právními předpisy EU, jako jsou ekologické produkty, označování CHOP a panely s výživovými údaji potravin. Označování je pro spotřebitele důležitým vodítkem, protože pomáhá sdělovat informace o výrobku nebo výrobním procesu. Při tvorbě politik se značná pozornost věnuje úloze označení při zlepšování dobrých životních podmínek zvířat.
Většina místních a národních pokusů s označováním welfare zvířat je zpravidla binární a uvádí, zda byl výrobek vyroben v souladu s normami pro welfare. Mnoho meziproduktů však nelze binárním označením vyjádřit, což z těchto pokusů činí tržní selhání a pro mnoho zemědělců zónu bez šance na úspěch. V tomto ohledu se jako slibnější jeví pokusy s víceúrovňovým označováním, protože mohou explicitně uvádět různé standardy zpracování pro různé produkty. K posouzení reakce spotřebitelů a pochopení těchto systémů je zapotřebí dalšího testování.
Na druhou stranu mnoho zavedených značek již zahrnuje normy pro dobré životní podmínky zvířat do svých specifikací týkajících se podmínek přepravy nebo porážky. Na základě příkladů, které již existují na trhu EU v některých členských státech, například v Německu, by cílem označení dobrých životních podmínek zvířat bylo informovat spotřebitele o tom, které výrobky překračují zákonné normy. Například pro výrobky z vepřového masa má Německo značku, která zohledňuje podmínky zařízení, kde se selata rodí, délku laktace, zda a jak jsou kastrována, školení chovatele v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, přepravu na jatka, metody a životní podmínky v těchto zařízeních a to, jak jdou nad rámec požadavků zákonných norem.
V srpnu 2023 Německo připravilo půdu pro povinné státní označení chovu zvířat, které má zajistit transparentnost a jasnost ohledně způsobu chovu zvířat a umožnit spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí při nákupu. Značka bude rozlišovat mezi pěti způsoby chovu: vnitřní ustájení, vnitřní ustájení a extra prostor, vnitřní ustájení s čerstvým vzduchem, venkovní výběh a volný výběh na pastvině a ekologický chov. Zpočátku se označení vztahovalo na výrobky z vepřového masa, později budou následovat další výrobky z čerstvého masa. Celkově je německý systém označování welfare zvířat považován za krok k větší transparentnosti pro spotřebitele a k lepším standardům welfare zvířat.
Dánsko v roce 2017 vyvinulo systém hodnocení “Hearts”, který se pohybuje od jednoho do tří bodů (znázorněných symbolem „srdíčka“) v závislosti na úrovni dobrých životních podmínek zvířat při produkci vepřového masa a který byl později rozšířen na kuřecí, hovězí a mléčné výrobky. Požadavky na získání více než jednoho srdíčka na etiketě závisí především na prostoru, který mají zvířata k dispozici, nebo na podmínkách produkce, tj. venkovní produkce a maximálně 8 hodin přepravy. Základními požadavky na hovězí a mléčný skot jsou nezabíjení telat, požadavek na časový odstup mezi teletem a krávou, lepší podmínky ustájení a kratší doba přepravy.
Evropská komise stále vyvíjí harmonizované ukazatele rizik v oblasti dobrých životních podmínek zvířat pro EU a na úrovni EU stále neexistuje společná definice toho, co “dobré životní podmínky zvířat” v praxi znamenají a co z nich vyplývá. Evropské odvětví živočišné výroby se účastní všech diskusí na toto téma a doufá, že budou navrženy jasné definice, které zohlední mnoho různých faktorů.
Od 80. let 20. století platí v EU právní předpisy, které zajišťují dobré životní podmínky zvířat v evropské potravinářské výrobě. Na požadavky spotřebitelů na zlepšení životních podmínek zvířat reaguje také řada iniciativ v rámci potravinového řetězce. Stávající značky kvality například zahrnují nové prvky do svých specifikací, zatímco značky welfare zvířat experimentují s apetitem spotřebitelů po těchto produktech.
Otázkou však zůstává, jak můžeme odlišit normy pro dobré životní podmínky zvířat od výrobních metod, když v EU musí být dobré životní podmínky zvířat vždy dodržovány v každém systému chovu.