JAK SE ŘÍDÍ STRES ZVÍŘAT V ŽIVOČIŠNÉ VÝROBĚ? JAKÁ OPATŘENÍ LZE ZVÁŽIT KE SNÍŽENÍ STRESU?
Stres je fyzický nebo psychický faktor, který způsobuje napětí v těle a/nebo mysli lidí i zvířat. Stres je stav, který obvykle spouští reakci “bojuj nebo uteč”, tvořenou endokrinními i neurologickými faktory (adrenalin a noradrenalin). Faktory vyvolávající stres mohou pocházet z vnějšího prostředí (prostředí a psychologické nebo sociální situace) organismu nebo zevnitř (nemoci, lékařské zákroky…).
Každý člověk reaguje na stres jinak. U zvířat může reakce na stres záviset na jejich druhu, plemeni a životních podmínkách.
Stres zvířat může mít různé příčiny
Reakce na stres zahrnuje několik změn, které mohou mít negativní účinky na hospodářská zvířata. Mezi tyto účinky patří mimo jiné změny imunitních funkcí a zvýšená náchylnost k nemocem, snížený příjem krmiva a přežvykování, inhibice uvolňování oxytocinu a snížená plodnost. Tyto faktory mají vliv nejen na pohodu zvířat, ale také na produktivitu farmy. Na obou úrovních je v zájmu zemědělců stres u zvířat vyhodnocovat a předvídat a je vhodně jej řídit.
Existuje řada fází života hospodářských zvířat, které mohou představovat stresující okamžik, např. přechodné fáze, jako je odstav, mohou být choulostivým obdobím například pro selata; nebo porod a laktace pro kojící prasnice, které potřebují doplnit energii, aby se mohly lépe postarat o novorozence. Mezi další běžné stresové situace u domácích zvířat patří mimo jiné zdravotní péče. Stres vyvolaný manipulací zvířata rozrušuje a vzrušuje, což zvyšuje tělesnou teplotu a srdeční frekvenci, zvyšuje hladinu kortikoidů v krvi (adrenalinu) a snižuje imunitní funkce, takže zvíře je náchylnější k nemocem. U zvířat, která jsou od narození zvyklá na blízkost člověka, bude fyziologická reakce méně intenzivní než u zvířat, která byla chována na pastvině s malým kontaktem s člověkem.
Stres z prostředí má vliv i na hospodářská zvířata. Všechna zvířata se lépe chovají v zóně tepelného komfortu, která se u jednotlivých druhů liší. Tento druh stresu lze v každém případě zvládnout zajištěním odpovídající výživy a hydratace, správnými způsoby hospodaření (přístřešky, větrání atd.) a zdravotní péčí v případě potřeby.
Řešení
Vyhnout se co nejvíce manipulaci se zvířaty by bylo téměř dokonalým řešením na každé rozvinuté farmě. Proto na některých místech světa začali zemědělci zavádět některá pokročilá opatření, pokud to finance dovolují: například díky automatizovaným dojícím robotům se krávy dostaví k dojení pokaždé, když to potřebují, aniž by musely čekat na zaměstnance farmy.
Kromě zázemí a celkového přístřeší hraje důležitou roli také výživa, a proto mohou strategie výživy pomoci zvířatům vyrovnat se s případnými výzvami pocházejícími z jejich okolí a zlepšit jejich životní podmínky.
Například aby se zabránilo ztrátě chuti k jídlu, a tím i podvýživě novorozených selat, volí zemědělci ochucovadla, která zvýší chutnost krmiva po ukončení laktace a následně povzbudí chuť zvířat k jídlu.
Zejména doplňkové látky mohou být důležité také pro udržení zdraví paznehtů/kopyt. Spolu s péčí o zdraví zvířat přispívají k posílení kloubů a podporují imunitní systém zvířat udržováním zdraví střev, což vede ke zvýšení odolnosti vůči stresorům a infekčním onemocněním.
Podávání vysoce kalorických krmiv v zimě může spolu s vhodným systémem vytápění výběhů a zamezením proudění studeného vzduchu pomoci zvládnout nízké teploty. Na druhou stranu poskytování nízkokalorického krmiva v létě může pomoci vypořádat se s účinkem vysokých teplot a zabránit tomu, aby zvířata sama vytvářela více tělesného tepla; to by mělo být doprovázeno odpovídajícími zastíněnými plochami kolem výběhů, odpovídajícím větráním ve vnitřních prostorách a dostupností zdrojů čerstvé vody v různých formách – pitná voda v případě skotu; sprchy pro prasata.
Také u skotu a dojnic se zdá, že jedna věc, která jim pomáhá zbavit se stresu, jsou kartáče na drbání hřbetu! Kdo by neměl rád příjemnou masáž zad?
